„České nemocnice drží pacienty zbytečně dlouho.“ Tahle věta zní v debatách o reformě lůžkové péče často a opakoval ji i HSPA Monitor. Na našem webu stálo, že průměrná hospitalizace trvá 7 dní, déle než průměr OECD 6,5 dne. Číslo 7 dní ale slučovalo akutní a následnou péči, zatímco srovnání OECD se týká jen akutní. Když se srovnávají stejné věci, vychází opak. Přiznáváme chybu a ukazujeme, co data skutečně říkají.

Akutní lůžková péče v Česku a v OECD
5,7 dne průměrná délka akutní hospitalizace (2024) průměr OECD 6,55 · EU 6,15
15 871 propuštění z akutní péče na 100 000 obyvatel (2023) průměr OECD 13 466 · 6. místo z 32 zemí
4,0 akutních lůžek na 1 000 obyvatel (2023) průměr OECD 3,5

Zdroj: OECD Health Statistics — Hospital average length of stay, Hospital discharges, Hospital beds by function (léčebná péče HC.1); průměr OECD = prostý průměr členských zemí s údajem. Staženo 30. 10. 2026.

Délka pobytu: kratší, než se tradovalo

Podle OECD trvala v roce 2024 hospitalizace v léčebné (akutní) péči v Česku průměrně 5,7 dne. Řada je stabilní: 5,7 dne v roce 2019, 5,9 dne v roce 2021 a znovu 5,7 dne v roce 2024. Průměr zemí OECD je 6,55 dne, průměr zemí Evropské unie 6,15 dne. Ze sousedů má kratší pobyty jen Polsko (4,8 dne), Maďarsko stejně jako Česko. Rakousko vykazuje 6,1 dne, Slovensko 6,4, Slovinsko 6,5 a Německo 7,4 dne.

Do akutní délky pobytu se nezapočítá to, co následuje: pacient, kterého z interny přeloží na lůžko následné péče, z akutní statistiky odchází. Krátký akutní pobyt proto může znamenat i to, že část péče se přesouvá jinam. Pro zhodnocení efektivity je délka pobytu užitečná hlavně jako kontrolní ukazatel, ne jako cíl.

Počet hospitalizací: vysoko nad průměrem, ale ne nejvýš

Jinak vychází počet hospitalizací. V roce 2023 připadlo v Česku na 100 000 obyvatel 15 871 propuštění z léčebné péče, o 18 % víc než v průměru OECD (13 466). Česko tím bylo šesté z 32 zemí s údajem. Víc hospitalizují mimo jiné Polsko, Německo a Rakousko, méně Slovensko, Maďarsko a Slovinsko. Ani tady neplatí tvrzení, že Česko „hospitalizuje nejvíc v OECD“, které se objevovalo i na našem webu.

Propuštění z akutní (léčebné) péče na 100 000 obyvatel, 2023

Zdroj: OECD Health Statistics — Hospital discharges, léčebná péče (HC.1), 2023; průměr 32 členských zemí s údajem.

Domácí čísla ÚZIS jsou vyšší, než uvádí OECD (necelých 18 000 akutních hospitalizací na 100 000 obyvatel, viz indikátor míra hospitalizací). Registr hospitalizovaných totiž vymezuje akutní péči jinak než mezinárodní statistika. Pro srovnání s jinými zeměmi proto používáme data OECD.

Co z toho plyne

Když se má lůžková péče zeštíhlit, je rozdíl, jestli se má zkracovat pobyt, nebo předcházet hospitalizacím. Data ukazují, že pobyty v Česku zkracovat netřeba: jsou už kratší než ve většině vyspělých zemí. Prostor je v počtu přijetí. Část hospitalizací by šla nahradit jednodenní nebo ambulantní péčí a část jim lze předejít lepší péčí o chronické nemoci u praktiků a v ambulancích. U operace šedého zákalu to Česko zvládlo: podle OECD ji dělá bez hospitalizace téměř vždy (98,7 % v roce 2022).

Vyšší počet hospitalizací souvisí i s tím, že Česko má víc akutních lůžek: 4,0 na 1 000 obyvatel proti průměru OECD 3,5. Kde lůžka jsou, tam se snáz plní. Proto má smysl sledovat obě věci zároveň: kolik lůžek systém drží a jak často se do nich pacienti dostávají.