Nová léčba se obvykle dostává k pacientům postupně: nejdřív v několika nemocnicích, které mají zkušenosti z klinických studií, a teprve později jinde. U léčby rakoviny plic imunoterapií před operací to v Česku proběhlo jinak. Hned v prvním roce ji poskytovalo všech osm pracovišť hrudní onkochirurgie, která ministerstvo zdravotnictví v době zahájení studie určilo, a všechna se zároveň zapojila do jednoho společného sledování. Výsledky prvního roku zveřejnil v červenci 2026 časopis Annals of Surgical Oncology.

První rok imunoterapie před operací karcinomu plic v Česku, srpen 2023 – srpen 2024 (Vachtenheim et al., Ann Surg Oncol 2026)
64 pacientů zahájilo léčbu v osmi centrech hrudní onkologie Vachtenheim et al. 2026
87,5 % z nich se dostalo k operaci (56 pacientů) Vachtenheim et al. 2026
98,2 % operovaných mělo nádor odstraněný úplně (resekce R0) Vachtenheim et al. 2026
40,6 % všech léčených bez živých nádorových buněk v odstraněné tkáni Vachtenheim et al. 2026

Zdroj: Vachtenheim J et al., Annals of Surgical Oncology 2026;33(12):10312–10325, PMID 42530845 (abstrakt a plný text, ověřeno v PubMed 22. 10. 2026). Podíl 40,6 % se počítá ze všech 64 pacientů, kteří léčbu začali, nejen z operovaných.

Co se změnilo v léčbě

Nemalobuněčný karcinom plic, který jde odstranit operací, se dlouho léčil hlavně chirurgicky a chemoterapie před operací nebo po ní přidávala jen málo. Velká randomizovaná studie CheckMate 816 (Patrick Forde a kolegové, New England Journal of Medicine, 2022) přidala k chemoterapii před operací imunoterapeutikum nivolumab, tři cykly. Úplná patologická odpověď, tedy stav, kdy patolog v odstraněném nádoru a uzlinách nenajde žádné živé nádorové buňky, se objevila u 24,0 % pacientů s kombinací, proti 2,2 % po samotné chemoterapii. Medián přežití bez události (návratu nebo postupu nemoci či úmrtí) byl 31,6 měsíce proti 20,8 měsíce.

V roce 2025 tým zveřejnil i celkové přežití. Pět let po zařazení do studie žilo 65,4 % pacientů s kombinací a 55,0 % po samotné chemoterapii. Mezi pacienty s úplnou patologickou odpovědí to bylo 95,3 %, šlo ale o průzkumnou analýzu, ne o předem stanovené srovnání. Proto se úplná odpověď sleduje jako časný zástupný ukazatel, který s dlouhodobým přežitím souvisí.

Jak se léčba dostala do Česka

Podle autorů české studie schválila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) tento postup v březnu 2023 jako první režim chemo-imunoterapie před operací. V Česku byl nivolumab od srpna 2023 dostupný v programu časného přístupu, který hradil výrobce, a běžná úhrada začala až v červenci 2024. Léčbu mohli dostat jen pacienti ve stadiu IIB až IIIB s postižením uzlin nejvýš N2, s nádorem, který nese znak PD-L1 alespoň v 1 % buněk, a bez změn genů EGFR a ALK.

Tým Jiřího Vachtenheima a Roberta Lischkeho z Fakultní nemocnice Motol a Homolka spolupracoval se všemi osmi centry hrudní onkochirurgie, která ministerstvo v době zahájení studie určilo. Mezi spoluautory jsou lékaři z pražské Fakultní nemocnice Motol a Homolka a Thomayerovy nemocnice a z nemocnic v Olomouci, Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Brně a Ostravě. Do studie zařadili všechny po sobě jdoucí pacienty, kteří léčbu v prvním roce zahájili. Každý pacient prošel multidisciplinární komisí a operovatelnost potvrdil hrudní chirurg ještě před začátkem léčby.

Od schválení k síti center: milníky imunoterapie před operací plic v Česku (Vachtenheim et al. 2026; MZ ČR, tisková zpráva 25. 8. 2026)

  1. Schválení EMA

    Režim podle studie CheckMate 816 jako první chemo-imunoterapie před operací karcinomu plic.

  2. Program časného přístupu

    Nivolumab hradí výrobce. Start české studie; kdy léčbu začalo které centrum, se lišilo.

  3. Běžná úhrada

    Léčba přechází do standardní úhrady (podle autorů studie).

  4. Konec náboru

    Za rok léčbu zahájilo 64 pacientů. Sledování uzavřeno 31. 1. 2025.

  5. Publikace výsledků

    Annals of Surgical Oncology, první celostátní kohorta z evropské země.

  6. Nová síť pro operace plic

    Ministerstvo v roce 2027 vypíše novou výzvu, plné soustředění operací plic začne od roku 2028. Pro výpočty počítá se sítí 11 center.

Co studie změřila

Léčbu zahájilo 64 pacientů. Medián jejich věku byl 69,5 roku a 43 z nich (67,2 %) bylo starších 65 let. Všechny tři cykly dokončilo 63 pacientů (98,4 %). K operaci se dostalo 56 (87,5 %). Osm pacientů operováno nebylo, většina z nich místo toho dostala ozařování. Jeden pacient zemřel během třetího cyklu na zápal plic při covidu-19 a jeden léčbu ukončil. Celkem tedy 62 ze 64 pacientů (96,9 %) po imunoterapii dostalo místní léčbu, operaci nebo ozáření.

Mezi poslední dávkou a operací uplynulo v mediánu 38 dní. Plán počítal se čtyřmi až šesti týdny, 22 pacientů (39,3 %) ale bylo operováno později. Nejčastějším důvodem odkladu byly administrativní příčiny (40,9 % odkladů), u většiny šlo o zpoždění kratší než dva týdny.

Miniinvazivně, tedy robotem nebo videotorakoskopicky, se chirurgové pokusili operovat ve 26 případech (46,4 %). Ve třech z nich (11,5 %) museli přejít na otevřenou operaci, vždy kvůli vazivovatění v oblasti plicní stopky. Výrazné vazivovatění nebo zvětšené uzliny, které operaci ztížily, popsali chirurgové u 25 operací (44,6 %). Nejčastějším výkonem bylo odstranění plicního laloku (80,4 %), celou plíci odstranili u pěti pacientů (8,9 %).

Pacienti zůstali v nemocnici v mediánu sedm dní. Vážnou komplikaci (Clavien–Dindo stupně III a vyššího, tedy takovou, která vyžaduje zákrok) mělo osm operovaných (14,3 %). Do 30 dnů po operaci nezemřel nikdo. Do 90 dnů zemřeli tři pacienti (5,4 %), dva na zápal plic a jeden na srdeční selhání. Podle autorů žádné z úmrtí nebylo přímo způsobené operací.

Nádor se podařilo odstranit úplně, bez nádorových buněk na okrajích, u 55 operovaných (98,2 %). Úplnou patologickou odpověď našli patologové u 26 pacientů: to je 46,4 % operovaných a 40,6 % všech, kdo léčbu začali. Velkou patologickou odpověď (nejvýš 10 % živých nádorových buněk) mělo 48,4 % všech léčených. U 27 z 36 operovaných pacientů, kteří měli před léčbou postižené uzliny, byly uzliny po léčbě čisté (75,0 %).

Výrazně se lišily typy nádoru. U dlaždicobuněčného karcinomu dosáhlo úplné odpovědi 66,7 % pacientů, u ostatních nemalobuněčných karcinomů 27,6 %. Autoři ale upozorňují, že srovnání podskupin je při tak malém počtu pacientů jen orientační.

Jak to vypadá vedle registrační studie

Randomizované studie vybírají pacienty přísně a do běžné praxe se jejich výsledky přenášejí jen zčásti. Proto má smysl porovnat, jak dopadla tatáž léčba v rukou všech českých center. Autoři to v diskusi sami dělají a jejich srovnání shrnuje tabulka. Česká kohorta byla starší než pacienti ve studii CheckMate 816. Přesto se k operaci dostal podobný podíl pacientů a úplné odstranění nádoru i úplná odpověď vycházejí příznivě.

Česká celostátní kohorta a studie CheckMate 816: srovnání, které uvádějí autoři (Vachtenheim et al., Ann Surg Oncol 2026)
Ukazatel Česko 2023–2024 CheckMate 816
Neoperovaní po léčbě 12,5 % 15,6 %
Operace odložená nad 6 týdnů 39,3 % 20,8 %
Přechod z miniinvazivní na otevřenou operaci 11,5 % 27,9 %
Odstranění celé plíce 8,9 % 16,8 %
Medián hospitalizace 7 dní 10 dní
Úplné odstranění nádoru (R0) 98,2 % 83,2 %
Úplná patologická odpověď (PD-L1 ≥ 1 %) 40,6 % 32,6 %
Velká patologická odpověď (PD-L1 ≥ 1 %) 48,4 % 44,9 %

Zdroj: Vachtenheim J et al., Ann Surg Oncol 2026, PMID 42530845, diskuse (ověřeno v PubMed 22. 10. 2026). Hodnoty CheckMate 816 přebírají autoři z registrační studie; u odpovědí jde o její podskupinu s PD-L1 ≥ 1 %. Nejde o randomizované srovnání.

Úplná patologická odpověď je v tabulce porovnána s podskupinou CheckMate 816, kde nádory nesly PD-L1. V celé registrační studii, včetně nádorů bez PD-L1, to bylo 24,0 %. Česká čísla tedy nejsou „lepší než studie“, ale odpovídají tomu, co se dalo u pacientů s PD-L1 čekat.

Úplná patologická odpověď po chemo-imunoterapii před operací, podíl pacientů (Forde et al., NEJM 2022; Vachtenheim et al., Ann Surg Oncol 2026)

Zdroj: Forde PM et al., N Engl J Med 2022 (PMID 35403841); hodnota 32,6 % a česká data podle Vachtenheim J et al., Ann Surg Oncol 2026 (PMID 42530845). Ověřeno v PubMed 22. 10. 2026. V české studii nebylo centrální patologické hodnocení.

Dvě čísla vycházejí hůř. Úmrtnost do 90 dnů (5,4 %) leží podle přehledu autorů v horní části rozmezí: klinické studie hlásí 1,3 až 4 %, studie z běžné praxe 2,5 až 5,8 %. Je také vyšší než v údajích českého národního registru, na které autoři odkazují. Při 56 operovaných ale znamenají tři úmrtí velký výkyv v procentech. A operace se častěji odkládaly, většinou z administrativních důvodů. Autoři neuvádějí, jaké administrativní kroky to byly; o vlivu odkladu na výsledek se zatím mnoho neví.

Co tato čísla neříkají. Jde o observační studii bez kontrolní skupiny, takže neprokazuje, že léčba v Česku funguje lépe nebo hůř než jinde. Medián sledování byl jen 255,5 dne. Autoři zaznamenali pět případů návratu nebo rozsevu nemoci (všechny u pacientů bez úplné odpovědi), ale o přežití zatím nic říct nelze. Odpověď na léčbu hodnotili patologové jednotlivých center bez centrální kontroly a u pěti pacientů z jednoho centra údaj o velké odpovědi chybí. V období studie hradil lék výrobce. Studie také neříká, kolik pacientů v Česku by léčbu potřebovalo, ani jestli se k ní dostali všichni vhodní.

Proč na tom záleží pro systém

Pro hodnocení výkonnosti zdravotnictví je na studii nejzajímavější organizace. Novou, náročnou léčbu, která mění podmínky pro chirurga (vazivovatění nebo zvětšené uzliny, které operaci ztížily, popsali chirurgové u 44,6 % operací), od začátku poskytovala jen malá síť center s dostatkem zkušeností a všechna sbírala stejná data. Díky tomu dnes víme, jak první rok dopadl, a to v celé zemi, ne jen v jedné nemocnici.

Ministerstvo zdravotnictví chce operace plic dál soustředit. Podle jeho tiskové zprávy z 25. srpna 2026 se v Česku operuje přibližně 15 % pacientů s karcinomem plic, v Dánsku, které hrudní chirurgii soustředilo do čtyř pracovišť, 25 %. U operací plic chce ministerstvo v roce 2027 vypsat novou výzvu a plné soustředění zahájit od roku 2028, s výpočtem pro síť 11 center. Podrobněji jsme harmonogram rozebrali v článku o centralizaci onkochirurgie. Česká studie ukazuje, že rozšiřování sítě by mělo hlídat i to, co se tentokrát povedlo: stejné indikační podmínky a společné sledování výsledků ve všech centrech.

Úzké hrdlo je jinde: včasná diagnóza

Imunoterapie před operací je určena pacientům, jejichž nádor jde ještě odstranit. To je u rakoviny plic menšina. Pětileté přežití po diagnóze karcinomu plic bylo v Česku podle srovnání OECD (diagnostická kohorta 2010–2014) 10,6 %, proti průměru OECD 17,1 % a EU 15,0 %. Jde o starší data, ze kterých dopad nové léčby vidět nemůže.

Víc operovatelných nádorů by mohl přinést časný záchyt. Program časného záchytu karcinomu plic nízkodávkovým CT běží od roku 2022, v roce 2024 ale podle orientačního přepočtu dat Národního screeningového centra ÚZIS zasáhl jen 2,7 % cílové populace. Proč je dosah tak nízký, rozebíráme i v textu o pozdním záchytu. Celková standardizovaná úmrtnost na zhoubné nádory byla v Česku v roce 2023 podle Eurostatu 250,43 na 100 000 obyvatel, proti 233,13 v EU.

Co s tím

Pro pacienty a jejich blízké: pokud vám lékař zjistí nemalobuněčný karcinom plic ve stadiu, kdy jde operovat, je namístě se zeptat, zda byl případ projednán v multidisciplinární komisi centra hrudní onkologie a zda připadá v úvahu léčba před operací. Pomoci s cestou mezi pracovišti může onkologický koordinátor.

Pro centra a odbornou společnost: společné sledování by mělo pokračovat i po přechodu do běžné úhrady, s delším sledováním přežití, s centrálním hodnocením patologické odpovědi a s vysvětlením, jaké administrativní kroky operace odkládají.

Pro ministerstvo a pojišťovny: při rozšiřování sítě pro operace plic od roku 2028 stojí za to převzít model z této studie: jasná indikační kritéria, multidisciplinární komise a zveřejňované výsledky všech center. Největší rezervu ale systém má jinde, ve včasném záchytu. Bez vyšší účasti v programu časného záchytu zůstane léčba, která funguje, dostupná jen pro menšinu nemocných.

Pro HSPA Monitor: podíl operovaných pacientů s karcinomem plic ani výsledky léčby před operací zatím žádný náš indikátor nesleduje. Nejblíž mají pětileté přežití a pokrytí programu časného záchytu. Pokud ÚZIS nebo ministerstvo začnou podíl operovaných pravidelně zveřejňovat, doplníme ho.