REACT-EU bylo bezprecedentním vstupem evropských peněz do českého zdravotnictví. Z 30 miliard, které Česko z tohoto nástroje obdrželo na zotavení z covidové krize v letech 2020 až 2023, šlo většinu do zdravotnictví — konkrétně 18,6 miliardy ze specifického cíle 6.1 IROP na „posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotní péče s ohledem na potenciální hrozby“. Po pěti letech od první výzvy přichází Nejvyšší kontrolní úřad s vyhodnocením a jeho závěr je tvrdý: rychlost čerpání vyhrála nad strategií. Pořízené přístroje a technika v některých nemocnicích zlepšily vybavenost, jinde stojí nevyužité nebo na obsluhu chybí personál. A urgentní příjmy, kvůli kterým se nakupovalo, ještě nefungují.
Zdroj: NKÚ, kontrolní závěr č. 25/07 „Peněžní prostředky určené na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotní péče“, schváleno Kolegiem NKÚ 16. 3. 2026, zveřejněno 25. 5. 2026. Konkrétní odkazy: str. 2 a odst. 3.6 (18,6 mld. Kč a 82 poskytovatelů), odst. 4.14 (12 z 27 přístrojů, 41,1 mil. Kč), odst. 4.15 (32,4 mil. Kč), odst. 4.3 (rok 2029).
Co se kontrolovalo a kdo
Kontrolní akce NKÚ č. 25/07 prověřovala, „zda peněžní prostředky určené na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotní péče z investičního nástroje REACT-EU byly vynakládány účelně, efektivně, hospodárně a v souladu s právními předpisy“. Kontrolovaným obdobím byly roky 2021–2024, kontrola samotná probíhala u kontrolovaných osob od dubna do prosince 2025. Kontrolu řídil člen NKÚ Mgr. Roman Sklenák a kolegium NKÚ závěr schválilo na svém IV. jednání 16. března 2026 usnesením č. 7/IV/2026. Zveřejněn byl ve čtvrtek 25. května 2026.
Kontrolovanými osobami byly dvě ministerstva a čtyři poskytovatelé zdravotní péče: Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo pro místní rozvoj (jako řídicí orgán IROP), společnost Krajská zdravotní, a.s. z Ústí nad Labem (která provozuje nemocnice Most, Litoměřice, Teplice, Rumburk a Masarykovu nemocnici v Ústí nad Labem) a nemocnice Písek, Prachatice a Strakonice. Kontrolovaný objem peněžních prostředků činil 1 278 419 157 Kč u příjemců a 18 596 054 834 Kč na systémové úrovni — tedy celá alokace specifického cíle 6.1 IROP REACT-EU.
Pět projektů Krajské zdravotní, dva projekty jihočeských nemocnic Strakonice a Písek a jeden v Prachaticích činily dohromady 1,38 miliardy schválené podpory, z nichž bylo do 30. září 2025 proplaceno 1,28 miliardy. Tato čísla se v dalším textu objevují jako primární vzorek kontroly; všechna další srovnání (využití přístrojů, indikátory výzvy č. 98, alokace) vycházejí z dat na systémové úrovni za celou výzvu č. 98 IROP.
Výzva č. 98 a její architektura
Specifický cíl 6.1 IROP REACT-EU byl naplňován prostřednictvím výzvy č. 98 „Rozvoj, modernizace a posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotní péče s ohledem na potenciální hrozby“. Alokace EU prostředků se z původních 7,98 mld. Kč opakovaně navyšovala až na konečnou výši 18,61 mld. Kč. Oprávněnými žadateli byli poskytovatelé lůžkové péče zapojení do tzv. standardizované sítě urgentních příjmů — této strukturální vazbě se článek věnuje v dalších sekcích, protože je jádrem zjištěných problémů.
Síť urgentních příjmů, kterou v prosinci 2019 definovalo MZd společně se zdravotními pojišťovnami v Memorandu o spolupráci, byla v okamžiku spuštění výzvy č. 98 rozdělena na 19 urgentních příjmů I. typu a 78 urgentních příjmů II. typu. Pro urgentní příjmy I. typu byla stanovena minimální výše celkových způsobilých výdajů 50 mil. Kč a maximální 500 mil. Kč, a každý žadatel mohl předložit nejvýše tři projekty. Pro II. typ to bylo 20 mil. Kč až 150 mil. Kč na jeden projekt. Rozdíl ve výši možné dotace mezi I. a II. typem činil 350 mil. Kč na nemocnici — což je zásadní pro pochopení následných manipulací s kategorizací.
Seznam podporovaného vybavení pro urgentní příjem I. typu obsahoval 225 položek, pro II. typ 175 položek. Spektrum bylo extrémně široké: od nízkonákladových položek (mycí pomůcky, váhy, hygienické vany) přes standardní diagnostické přístroje až po vysoce specializované technologie typu PET/CT, PET/MRI nebo robotický operační systém — a do položek se vešel i mobilní heliport. NKÚ k tomu konstatuje: „Nákup dílčích položek zahrnutých do běžného vybavení podporovaného pracoviště nemocnice nemá dle NKÚ potenciál přispět k rozvoji, modernizaci a posílení odolnosti páteřní sítě.“
Zjištění č. 1: nemocnice nakupovaly přístroje, které nepotřebovaly
Tady jsme u jádra kauzy. NKÚ ve vzorku 27 přístrojů zjistil, že 12 z nich nemocnice využívaly významně méně, než je obvyklé u obdobných přístrojů v jiných nemocnicích v ČR. Z toho jeden přístroj nebyl využit vůbec. Pořizovací hodnota těchto 12 přístrojů činila 41 099 517 Kč. U osmi z nich byla v roce 2024 míra využití mezi 14 a 62 procenty průměrného počtu výkonů, takže NKÚ vyhodnotil snížení efektivnosti vynaložených peněžních prostředků ve výši 32 373 550 Kč.
Krajská zdravotní pořídila tři RTG přístroje s C-ramenem, na každém z nichž bylo v roce 2024 provedeno méně než 10 výkonů, zatímco celostátní průměr pro stejný typ přístroje je přes 400 výkonů ročně. Optický spektrometr ICP OES za 1 462 337 Kč, pořízený a převzatý v prosinci 2023 do Nemocnice Most, nebyl uveden do ostrého provozu ani po 21 měsících od pořízení; během této doby docházelo pouze k validacím přístroje a zaškolení personálu. NKÚ tyto prostředky vyhodnotil jako neúčelně vynaložené.
V kauze spektrometru je další vrstva. Krajská zdravotní jej v žádosti o dotaci podřadila pod hmotnostní spektrometr, ačkoli jde o zcela jiný přístroj (optický spektrometr měří absorbanci nebo emise světla; hmotnostní spektrometr měří hmotnosti ionizovaných částic). Optický spektrometr nebyl uveden v závazném seznamu vybavení, takže výdaj byl podle NKÚ v rozporu s rozhodnutím o poskytnutí dotace a zakládal podezření z porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. j) zákona o rozpočtových pravidlech. MMR jako řídicí orgán tuto chybu při administraci nezjistilo a výdaj proplatilo.
Méně efektivní využívání nešlo o ojedinělé selhání jedné nemocnice. NKÚ konstatuje, že je „zjistil u všech kontrolovaných nemocnic“. V Nemocnici Strakonice šlo o tři pořízené RTG přístroje, v Nemocnici Prachatice o jeden RTG, v Nemocnici Písek o jeden RTG a v Krajské zdravotní o celkem šest pořízených RTG přístrojů a jeden laboratorní přístroj.
Zjištění č. 2: ministerstva neověřovala potřebnost
Co tomu předcházelo? NKÚ ukazuje, že Ministerstvo zdravotnictví při stanovení rozsahu podpory namísto ověření potřebnosti pořizování přístrojů a vybavení vycházelo „pouze ze seznamu požadavků, které jim jednotlivé nemocnice předložily“. U přístrojů s předpokládanou hodnotou do 5 mil. Kč nebyla potřebnost ověřována ani při poskytnutí dotace příjemcům. To není formalita: většina kontrolovaných problematických přístrojů — RTG s C-ramenem, optický spektrometr — spadala právě pod tuto hranici a Přístrojová komise se k jejich pořízení tedy ani nevyjadřovala.
Mapování absorpční kapacity proběhlo v rychlosti, která dnes vypadá ledabyle. MMR požádalo MZd o rámcové zmapování 9. července 2020; sběr dat od krajů a příspěvkových organizací probíhal mezi 9. a 13. červencem. 17. července MZd informovalo MMR, že celková předpokládaná absorpční kapacita resortu zdravotnictví je 34,9 mld. Kč, z toho 15,2 mld. Kč na modernizaci přístrojového vybavení. V srpnu 2020, „v návaznosti na jednání na Úřadu vlády ČR“, MZd výpočet přepracovalo a navýšilo absorpční kapacitu na 43,3 mld. Kč, z čehož 22,4 mld. Kč mělo směřovat do přístrojového vybavení. NKÚ k tomu uvádí, že materiály obsahovaly „pouhý výčet požadavků na přístrojové vybavení, stavby a rekonstrukce jednotlivých nemocnic“ a nezohlednily dostupnou infrastrukturu, současné vybavení nemocnic včetně jeho využití ani personální zajištění.
Dotace byly poskytovány ve výši 100 procent způsobilých výdajů. Pro příjemce neexistovala finanční motivace zvažovat skutečnou potřebnost — co nepořídí teď zdarma, bude muset příštích deset let financovat ze svého rozpočtu. NKÚ ve svém prvním doporučení proto navrhuje stanovit „výši spoluúčasti příjemců na projektech tak, aby byli motivováni k pořizování jen skutečně potřebného majetku“.
Zjištění č. 3: síť urgentních příjmů ještě nestojí
Strukturálně je nejproblematičtější zjištění o samotné páteřní síti, kterou měly dotace posílit. NKÚ konstatuje: „Standardizovaná síť funkčních urgentních příjmů není dobudována“ a dokončení je plánováno „nejdříve na rok 2029“. Životnost běžné zdravotnické techniky obvykle nepřesahuje 10 let. To znamená, že přístroje pořízené z REACT-EU v letech 2022–2023 budou v okamžiku, kdy by mohly začít plně sloužit funkční síti urgentních příjmů, na hraně své technické životnosti nebo morálně zastaralé. Klíčové strategické zlepšení odolnosti se tak fakticky nekoná — nemocnice mají sice modernizovaný park techniky, ale chybí systémový rámec, do kterého by ten park zapadl.
Samotný vznik a modernizace urgentních příjmů přitom z REACT-EU financovat nešlo — výzva č. 98 podporovala jen „vybraná pracoviště navazující na činnost urgentních příjmů“ (gynekologie a porodnictví, chirurgie, JIP, ARO, radiologie, vnitřní lékařství a další obory). NKÚ navíc u tří kontrolovaných nemocnic (Písek, Strakonice a Krajská zdravotní — Rumburk) ověřil, že v době kontroly „neměly zřízen urgentní příjem dle stanovených podmínek“. Tedy dotaci na pracoviště navazující na urgentní příjem dostaly nemocnice, které samotný urgentní příjem ještě neměly.
MZd podle NKÚ navíc soustavně nesledovalo a nevyhodnocovalo data o garantované síti urgentních příjmů a nemělo aktuální informace o rozvoji, funkčnosti či nefunkčnosti jednotlivých UP. Tím podle NKÚ postupovalo v rozporu s § 22 zákona č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev (tzv. kompetenční zákon).
Zjištění č. 4: přeřazení nemocnic mezi kategoriemi bez transparentního postupu
Kategorizace nemocnice jako UP I. nebo II. typu rozhodovala o tom, kolik peněz může čerpat — rozdíl je 350 mil. Kč na nemocnici. NKÚ zjistil, že MZd rozhodlo o přeřazení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně z kategorie UP II. do kategorie UP I., přestože ani jedna z nemocnic neplnila stanovené podmínky. „Samotný proces posouzení a přeřazení byl u každé nemocnice odlišný, neodpovídal stanovenému kritériu, nebyl řádně zaznamenán a podložen dokumentací, která by umožnila zpětné ověření.“
Přeřazení mělo dopad i na čerpání podpory z navazujících výzev REACT-EU (např. výzva č. 100 Zvýšení připravenosti subjektů zapojených do řešení hrozeb na rozvoj laboratorních kapacit).
Zjištění č. 5: indikátory ano, dopady ne
Formálně byla výzva č. 98 úspěšná. Z přehledu MMR ke 20. srpnu 2025 je vidět, že většina cílových hodnot byla přesně nebo téměř přesně naplněna.
| Indikátor | Měrná jednotka | Cíl | Dosaženo | Plnění |
|---|---|---|---|---|
| Hodnota pořízeného zdravotnického vybavení | EUR | 559 124 553 | 580 197 753 | 103,77 % |
| Nově vytvořená lůžka pro pacienty s COVID-19 | lůžka | 1 832 | 1 834 | 100,11 % |
| Podpořená pracoviště zdravotní péče | pracoviště | 843 | 842 | 99,88 % |
| Počet hospitalizací s využitím podpořených kapacit (IROP REACT-EU) | hospitalizace za rok | 923 033 | 879 119 | 95,24 % |
Zdroj: NKÚ, kontrolní závěr č. 25/07, tabulka 3 a odst. 4.26–4.27. Data MMR ke 20. 8. 2025. NKÚ konstatuje, že u indikátorů „hodnota pořízeného vybavení“ a „počet hospitalizací s využitím podpořených kapacit“ nelze dosažené hodnoty považovat za spolehlivé — v prvním případě byly v kontrolním vzorku detekovány chybné údaje, ve druhém byla data vykazována nejednotně a MMR je neověřovalo.
Co indikátory nevyhodnotí — a to NKÚ formuluje hodně tvrdě — je dopad. „MMR ani MZd dále neprovedly analýzu výsledků a dopadů poskytnuté podpory. K datu ukončení kontroly NKÚ tak MMR ani MZd neměly informace, zda a jakým způsobem došlo k posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotní péče díky REACT-EU a jaký měly vynaložené peněžní prostředky dopad na tuto oblast.“ Pro indikátor „počet hospitalizací s využitím podpořených kapacit“ navíc příjemce ani neměl povinnost cílovou hodnotu naplnit — její nenaplnění nebylo důvodem pro sankci.
Z hlediska sledování výkonnosti zdravotního systému (HSPA) je to zásadní mezera: ze 18,6 miliardy korun veřejných peněz, vynaložených s deklarovaným cílem posílit odolnost, není možné zpětně určit, zda a o kolik se ten cíl podařilo naplnit. Kvalitativní zpětnou vazbu poskytuje pouze NKÚ — a jeho kontrolní vzorek je rozsahem omezený.
Co se naopak povedlo
NKÚ není v závěru paušálně odmítavý. „Podpora z REACT-EU přispěla k modernizaci techniky v podpořených nemocnicích,“ konstatuje v odst. 4.36. Z porovnání mezi lety 2019 a 2024 vyplynulo, že se u nemocnic zařazených do budované sítě s funkčními urgentními příjmy „významně zvýšil počet magnetických rezonancí nad 1,5 T (o 100 %) nebo skiagrafických RTG přístrojů s přímou digitalizací (o více než 36 %). Počet přístrojů, které již byly morálně zastaralé, se naopak snížil“. NKÚ jen dodává, že „modernizace zdravotnické techniky však nevedla vždy k jejímu efektivnímu využívání“.
Bilanci doplňují i další kontextuální body. Páteřní síť získala nové vybavení v rozsahu, který by bez evropských peněz nebyl možný; několik tisíc lůžek se podařilo strukturálně modernizovat; 1 834 lůžek vzniklo přímo pro pacienty s COVID-19. V Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem byl s podporou REACT-EU dokončen nový pavilon s operačními sály, odděleními JIP a kardiochirurgie v hodnotě 500 mil. Kč. To vše je hmatatelný přínos. NKÚ argumentuje, že kvalitativní posun, kterého by ze stejných peněz bylo možné dosáhnout (například systémové investice do datové integrace, vzdělání personálu nebo plné dobudování sítě urgentních příjmů), zůstal nerealizován.
Reakce Ministerstva zdravotnictví
Téhož dne (25. května 2026) vydalo MZd reakční tiskovou zprávu. Argumentuje, že kontrolní vzorek 27 přístrojů, z nichž bylo „část (27 přístrojů) označena za méně využívanou“ — rozumějme: NKÚ z 27 prověřených označil 12 jako významně méně využívané — je z tisíců pořízených zařízení omezený a NKÚ závěry zobecnil příliš ostře. „Rozhodnutí směřovat podporu do nemocnic zapojených do sítě urgentních příjmů vycházelo z koncepčního přístupu,“ uvádí MZd. „Nebylo možné přesně predikovat budoucí strukturu pacientů ani konkrétní potřeby jednotlivých oborů.“ U přístrojů s předpokládanou hodnotou nad 5 mil. Kč podle MZd fungovala povinná Přístrojová komise. Závěrem MZd slibuje zlepšit datové vyhodnocování a revizi nastavení Přístrojové komise i kontrolních mechanismů.
Tři otevřené body — co kauza znamená pro HSPA
Z hlediska hodnocení výkonnosti zdravotního systému jsou ze závěru NKÚ čitelné tři strukturální body. Za prvé, kapitálové investice bez kvalitativního cíle. ČR podle samotného NKÚ „zvolila přístup rychlého a úplného vyčerpání peněžních prostředků v rámci několika málo oblastí“. Jiné členské státy EU rozprostřely REACT-EU do více oblastí. Domácí volba dostat 18,6 mld. Kč do zdravotnictví přes přístrojové nákupy v období necelých tří let strukturálně zužuje typy projektů, které lze realizovat — rekonstrukce dlouho připravovaného pavilonu nebo systémová investice do dat se do tříletého okna nevejdou.
Za druhé, chybějící datová infrastruktura pro vyhodnocení dopadů. Indikátory výzvy měřily aktivitu (kolik se pořídilo, kolik se vytvořilo lůžek), ne dopad (jak se odolnost páteřní sítě skutečně zvýšila). MZd podle NKÚ neshromažďovalo systematická data o garantované síti urgentních příjmů a MMR neprovedlo vyhodnocení dopadů podpory v souladu s § 39 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech. Bez datové základny zůstává jakákoli další reforma sítě UP řízena dohady.
Za třetí, časový rozjezd reformy. Síť urgentních příjmů má být dobudována nejdříve v roce 2029. To je devět let po prvním přídělu REACT-EU peněz a šest let po proplacení poslední faktury. V této mezeře pořízená technika morálně stárne a personální kapacita, na kterou byla vázána, se mění (řada okresních nemocnic dlouhodobě bojuje s odchody specialistů). Novela § 44g zákona o zdravotních službách (z. č. 290/2025 Sb.) účinná od 1. ledna 2026 sice nově zpřesňuje definici urgentního příjmu a zavádí povinnost získat oprávnění k jeho provozu nejpozději do 31. 12. 2029 — ale jen tím se síť funkční nestane. To je samostatné téma, kterému se HSPA Monitor věnuje v navazujícím článku o reformě pohotovostí.
Co s tím
NKÚ ve svém závěru doporučuje dvě konkrétní opatření: poskytovatelům dotací stanovit výši spoluúčasti příjemců tak, aby byli motivováni k pořizování jen skutečně potřebného majetku, a Ministerstvu zdravotnictví a MMR při poskytování podpory důsledně zohledňovat data o využívání přístrojů, a to při zachování regionální dostupnosti zdravotní péče. Obě doporučení jsou formulována pro IROP 21+ (programové období 2021–2027), kde se podobné rozhodnutí o přístrojových investicích bude opakovat.
Pro hodnocení výkonnosti zdravotního systému z toho plyne jednoduchá agenda: bez měřitelných indikátorů dopadu — utilizace pořízené techniky, dokončení sítě urgentních příjmů, návratnosti kapitálových investic v podobě snížení mortality nebo čekacích dob — bude další kontrolní závěr za pět let pravděpodobně podobný.