Vakcíny jsou jednou z nejdoloženějších intervencí veřejného zdraví. Proočkovanost ale není jednoduchá — opírá se o důvěru, dostupnost a o populační rutinu, která se po pandemii covidu v řadě zemí narušila. Česko v tom není osamělé; podobnými problémy procházejí Velká Británie, Francie, Itálie a další západoevropské státy. Co je v Česku specifické, je kombinace klesající dětské proočkovanosti a dlouhodobě nízké chřipkové vakcinace seniorů — dvě různé bolesti, které mají jednoho společného jmenovatele: slabou populační vakcinační infrastrukturu a komunikaci.
Zdroj: ÚZIS Národní registr očkování, OECD Health at a Glance 2025 (13. 11. 2025; ČR proočkovanost DTP 86 %), WHO Influenza Vaccine Strategy.
MMR a hranice kolektivní imunity
Vakcína MMR (spalničky, příušnice, zarděnky) se v Česku podává v rámci povinného očkovacího kalendáře — první dávka mezi 13. a 18. měsícem věku, druhá dávka (přeočkování) až v pěti až šesti letech. Indikátor v dashboardu zachycuje podíl dětí, které dostaly alespoň první dávku do dvou let věku. Podle dat ÚZIS (Národní zdravotnický informační systém, aktualizace k 1. 9. 2025) dosáhla tato proočkovanost u zatím poslední plně hodnotitelné kohorty — dětí narozených v roce 2022 — jen 83,7 procenta. Tzv. proočkovanost bez omezení věku, tedy včetně dětí doočkovaných později, se u stejné kohorty pohybuje kolem 93 procent. Obě hodnoty leží pod hranicí, na kterou epidemiologie upozorňuje desítky let: kolem 95 procent leží práh kolektivní imunity proti spalničkám — bod, pod kterým se virus může v populaci znovu šířit. Spalničky jsou jednou z nejnakažlivějších infekčních nemocí, jaké známe (R₀ se v nechráněné populaci běžně uvádí kolem 12–18), a v zemích, kde proočkovanost klesla pod 95 procent, se v posledních letech znovu objevily epidemie.
Limitace metodiky: ÚZIS hodnotí proočkovanost podle ukončených ročníků, takže z pohledu roku 2024 lze plně posoudit jen děti narozené nejpozději v roce 2022 — aktuální situace se proto v indikátoru projeví s prodlevou zhruba dvou let. Druhá poznámka: celostátní průměr maskuje regionální rozdíly. U kohorty narozených 2022 se proočkovanost do dvou let pohybuje od 73,8 procenta v Praze po 86,3 procenta v Královéhradeckém kraji — pod 90 procenty jsou tedy všechny kraje. Právě v krajích s nejnižší proočkovaností ohlásily v posledních letech krajské hygienické stanice první případy spalniček.
Příčiny postupného poklesu nejsou v Česku jiné než ve zbytku Evropy. Část rodičů má z různých důvodů obavy z vakcín — část obav je pochopitelně lidských a část pochází z dezinformací, které se šíří v sociálních sítích a komunitách. Studie publikované v Lancet a v Nature popisují, jak narativy o údajném spojení MMR a autismu (které byly v původní Wakefield publikaci 1998 vyfabulovány a publikace samotná byla v Lancet v roce 2010 oficiálně retraktována) přesto v populaci přetrvávají. Druhou významnou součástí je narušení rutiny během pandemie covidu, kdy mnoho dětí dorazilo k preventivní prohlídce s opožděním.
Chřipka 65+ a evropská anomálie
Druhý indikátor — proočkovanost proti sezónní chřipce u osob 65 a více let — byl v Česku v sezóně 2024/2025 podle ÚZIS 24,5 procenta; průměr zemí OECD se přitom pohybuje kolem 47 procent. To je rozdíl, který patří v rámci EU k nejvyšším odchylkám od evropského průměru, a je trvalý: česká hodnota se podle dat ÚZIS posledních patnáct sezón drží v pásmu zhruba 17–25 procent. WHO doporučuje pro skupinu 65+ proočkovanost minimálně 75 procent jako cíl pro snížení sezónní úmrtnosti spojené s chřipkou; česká hodnota je zhruba třetina toho. Limitace: indikátor sleduje z dat NRHZS státem hrazenou vakcinaci, samoplátci a privátní očkování mohou indikátor mírně podhodnocovat — řádově ale na věci nic nemění. I uvnitř Česka jsou rozdíly: v sezóně 2024/2025 se proočkovanost seniorů pohybovala od 20,3 procenta v Plzeňském kraji po 29,3 procenta v Praze.
Chřipková vakcína u seniorů má v evropském i americkém srovnání desítky let dokumentovanou cost-effectiveness: snižuje hospitalizace pro pneumonii i exacerbace chronických onemocnění (KVN, CHOPN), snižuje úmrtnost v zimní sezóně. V zemích, kde funguje organizovaná kampaň, je chřipková vakcinace seniorů samozřejmou součástí podzimní rutiny — pozvánka od praktika, dostupnost v lékárnách, mediální podpora. V Česku je vakcína pro skupinu 65+ hrazená z veřejného zdravotního pojištění, ale aktivní zvaní praktickými lékaři je nerovnoměrné a kampaňová komunikace ze strany MZ a SZÚ slabá.
Důsledek je v zimních měsících viditelný v nadúmrtnosti — sezónní úmrtnost na respirační onemocnění (chřipka, RSV, dnes i sezónní recidivy covidu) je v ČR vyšší než v zemích s aktivní vakcinační politikou, byť přesné modelování této přebytkové úmrtnosti je metodicky náročné a v různých letech kolísá.
kolektivní imunita
Proočkovanost dětí do 2 let proti spalničkám je 11,3 procentního bodu pod prahem kolektivní imunity; i proočkovanost bez omezení věku (93 %) zůstává pod 95 %. Chřipka 65+ dosahuje zhruba třetiny cíle WHO. Zdroj: ÚZIS — Aktuální data o proočkovanosti české populace (NZIS, aktualizace k 1. 9. 2025); průměr OECD pro chřipku 65+ dle OECD State of Health in the EU.
Co dělají země, kde se očkování drží
Itálie přijala v roce 2017 zákon č. 119/2017 (známý jako Lorenzin law podle tehdejší ministryně zdravotnictví), který rozšířil počet povinných očkování pro děti do 16 let z původních čtyř na deset (MMR mezi nimi) a podmínil zápis dítěte do veřejných školek a jeslí splněním vakcinačního kalendáře. Proočkovanost MMR ve věku 24 měsíců vzrostla z 87,2 % v roce 2016 na 91,6 % v roce 2017 — meziroční nárůst o 4,4 procentního bodu — a Itálie se v následujících letech vrátila blíže k prahu kolektivní imunity (první evaluaci dopadu publikoval D'Ancona a kol. v Eurosurveillance, 2018). Opatření vyvolalo politickou debatu, ale ze zdravotního hlediska bylo úspěšné.
Francie přijala v prosinci 2017 zákon č. 2017-1836 (LFSS 2018), jímž rozšířila počet povinných očkování pro děti narozené po 1. lednu 2018 ze tří (DTP) na 11 — přidáním vakcín proti pertusi, Hib, hepatitidě B, pneumokokovi, meningokoku C a MMR. Cíl byl stejný jako v Itálii — zastavit klesající proočkovanost u nemocí, které byly do té doby v Evropě prakticky vymýcené. Účinek na proočkovanost byl podle Santé publique France měřitelný v řádu jednotek procentních bodů během prvních dvou let.
Velká Británie zvolila opačnou cestu — místo povinnosti důsledně investuje do dostupnosti a komunikace. NHS chřipková kampaň pro 65+ je standardně rozvinuta od září do listopadu, vakcína je dostupná u praktického lékaře i v lékárnách (bez doplatku, bez objednání), a populace dostává multikanálovou připomínku (dopis, SMS, kampaň v médiích). Britská proočkovanost 65+ proti chřipce se podle UKHSA Seasonal influenza vaccine uptake reportů dlouhodobě pohybuje kolem WHO cíle 75 procent (předchozí čtyři sezóny ho překračovaly v pásmu cca 75–80 %; sezóna 2024/25 byla těsně pod cílem na 74,9 %) — bez povinnosti, jen díky pohodlí přístupu a jasné komunikaci.
Pneumokokové očkování u seniorů, které doplňuje chřipkové, je v Británii, Německu a ve Skandinávii standardní součástí vakcinační rutiny pro 65+. V Česku je hrazené z veřejného zdravotního pojištění, jeho proočkovanost je ale podle dat ÚZIS (NZIS) rovněž velmi nízká — sezónní proočkovanost seniorů 65+ se pohybuje v jednotkách procent a tahá se za chřipkovou.
Co Česko realisticky může
Z výše zmíněných nástrojů Česko některé teoreticky má, ale nepoužívá je důsledně. Povinné očkování dětí v Česku existuje (zákon o ochraně veřejného zdraví, vyhláška o očkování) a vakcinační kalendář je relativně robustní. Co reálně chybí, je důsledné navazování — jak komunikace s rodiči, kteří váhají, tak metodická podpora praktických lékařů pro děti a dorost při řešení rodičovských obav.
Pro chřipkovou vakcinaci seniorů by stačila kombinace tří věcí, které v Británii, Německu a v severských zemích fungují roky. Aktivní zvaní ze strany praktického lékaře — ne pasivní informace, ale konkrétní pozvánka s navrženým termínem. Dostupnost vakcíny v lékárnách, kde si ji starší pacient může nechat aplikovat lékárníkem (rozšíření kompetencí lékárníků, kterému se věnuje samostatný připravovaný článek). Komunikační kampaň MZ a SZÚ na úrovni, jaká v ČR fungovala u covidu — opakovaně, srozumitelně, bez obecných frází. Z mezinárodních evaluací plyne, že kombinace těchto tří kroků zvyšuje proočkovanost seniorů o desítky procentních bodů během tří až pěti sezón.
Co s tím
Pro rodiče malého dítěte: pediatrické očkování v rámci kalendáře je nejlépe doložená preventivní intervence v medicíně. MMR vakcína nezpůsobuje autismus — to byla vyfabulovaná publikace, autor ztratil licenci a článek byl oficiálně retraktován. Pokud máte konkrétní obavy o zdraví svého dítěte (alergie, předchozí reakce, chronické onemocnění), je správné je probrat s pediatrem; nejde o věc rozhodnutí „očkovat ano/ne", ale o věc personalizované klinické konzultace, kterou pediatr standardně provádí.
Pro seniora 65+ a jeho rodinu: chřipková vakcinace je v Česku hrazená a v případě sezónní chřipky reálně snižuje pravděpodobnost hospitalizace a úmrtí. Praktický lékař ji standardně provádí v období září až listopad; pokud o tom u vašeho lékaře ještě nemluvili, připomenout to je legitimní krok. Pro lidi s chronickými onemocněními (KVN, CHOPN, diabetes) je doporučení ještě silnější. Pneumokoková vakcína je rovněž hrazená a u seniorů s rizikovými faktory je smysluplným doplněním.
Pro tvůrce politik je sdělení podobné jako u jiných oblastí prevence. Vakcinaci nezvedne kampaň o dezinformacích — zvedne ji kombinace dostupnosti, aktivní pozvánky, kompetentní role lékárníka a praktického lékaře a srozumitelná komunikace státu, který vakcinaci bere vážně po celou sezónu, ne jen v okamžiku epidemie. Spalničky, které se v Evropě vrací, české zdravotnictví neušetří, jakmile se v něm znovu rozjedou. Investice do návratu k 95 procentům proočkovanosti je v dnešním rozpočtovém rámci řádově levná. Politická pozornost ji ale potřebuje stejně jako rozpočet.