Když jsme v květnu psali o naději dožití ve zdraví po pětašedesátce, stál článek na ukazateli Healthy life years (HLY): roky života bez výrazného omezení v běžných činnostech. Je to metrika, na které stojí i indikátor tohoto dashboardu a cíl Strategického rámce Zdraví 2030. Letos v létě ale Eurostat publikoval vlnu 2024 obou svých metrik zdravé délky života — a zároveň v monitoringu SDG jednu z nich vyměnil za druhou. Rozdíl mezi nimi není kosmetický: u českého seniora dělá šest a půl roku, u novorozence víc než jedenáct let. Stojí za to rozumět tomu, co se kterou otázkou měří — protože „kolik let prožijeme ve zdraví" je jedno z čísel, kterými se poměřují vlády, strategie i reformy.
Zdroj: Eurostat hlth_hlye (updated 17. 7. 2026) a hlth_silc_17 (updated 25. 6. 2026), rok 2024, obě pohlaví; staženo přes Eurostat REST API 12. 8. 2026. Podíly dopočteny z naděje dožití při 65 letech (ČR 18,9 roku, tentýž dataset).
Dvě otázky, dvě odpovědi
Obě metriky vznikají stejným výpočtem: Eurostat zkombinuje úmrtnostní tabulky s odpověďmi z výběrového šetření EU-SILC a spočítá, kolik let z očekávané délky života připadá na roky prožité „ve zdraví". Celý rozdíl je v tom, jakou otázkou se „zdraví" pozná.
Healthy life years (HLY), dosavadní standard, stojí na otázce GALI (Global Activity Limitation Instrument): „Jste kvůli zdravotnímu problému omezen/a v činnostech, které lidé obvykle dělají — silně omezen/a, omezen/a, ale ne silně, nebo vůbec ne?" — s doplňující otázkou, zda omezení trvá nejméně šest měsíců. Kdo hlásí omezení, tomu se roky do HLY nepočítají. Je to metrika fungování: měří, jestli člověku zdraví brání žít běžný život.
Zdravá délka života podle subjektivního zdraví (Eurostat ji vede pod kódem hlth_silc_17) stojí na jiné otázce téhož dotazníku: „Jaké je vaše zdraví celkově?" — na pětistupňové škále od „velmi dobré" po „velmi špatné". Za roky ve zdraví se počítají ty, které lidé prožijí se zdravím hodnoceným jako dobré nebo velmi dobré. Je to metrika prožitku: měří, jak se lidé se svým zdravím cítí.
Mezi „nebrání mi to žít" a „cítím se zdráv" je zjevně velký prostor — a česká data ho ukazují názorně. Šedesátník s artrózou, hypertenzí a diabetem na lécích může své zdraví upřímně hodnotit jako „dobré", a přitom poctivě přiznat, že ho něco omezuje v běžných činnostech. V roce 2024 vycházelo českému pětašedesátníkovi 8,0 roku bez omezení, ale 14,6 roku v dobře vnímaném zdraví — při naději dožití 18,9 roku. Při narození je rozdíl ještě větší: 62,4 roku bez omezení proti 73,8 roku v dobrém zdraví, tedy 11,4 roku, při naději dožití 80,1 let.
Eurostat vyměnil metr
Výměna proběhla tiše, v poznámce pod čarou. Eurostat v přehledu k cíli udržitelného rozvoje č. 3 „Zdraví a kvalitní život" (Statistics Explained, monitoring SDG, edice 2026) uvádí: „Z metodických důvodů se změnil datový zdroj pro měření zdravé délky života. Do roku 2025 se pro monitoring SDG používal ukazatel 'Healthy life years' kombinující naději dožití s daty o omezení aktivit. Od této edice 2026 se používá nový ukazatel 'Healthy life expectancy based on self-perceived health'."
Praktický důsledek: v hlavní evropské výkladní skříni zdravého stárnutí se čísla skokově „zlepšila" — na úrovni EU z 63,1 zdravého roku při narození (HLY, 2023) na 75,5 roku (subjektivní zdraví, 2024). Nejde o zlepšení zdraví, ale o výměnu otázky. Obě datové řady přitom Eurostat počítá dál a obě mají čerstvou vlnu 2024; kdo chce sledovat omezení v aktivitách, má hlth_hlye k dispozici stejně jako dřív. Vyměnilo se to, které číslo se ukazuje na titulní straně.
| Ukazatel | ČR | EU27 | Δ ČR vs. EU |
|---|---|---|---|
| Naděje dožití při narození | 80,1 | 81,5 | −1,4 |
| Zdravé roky při narození — bez omezení (HLY) | 62,4 | 65,2 | −2,8 |
| Zdravé roky při narození — subjektivní zdraví | 73,8 | 75,5 | −1,7 |
| Naděje dožití při 65 letech | 18,9 | 20,2 | −1,3 |
| Zdravé roky po 65 — bez omezení (HLY) | 8,0 | 10,3 | −2,3 |
| Zdravé roky po 65 — subjektivní zdraví | 14,6 | 16,2 | −1,6 |
Zdroj: Eurostat hlth_hlye (naděje dožití, HLY) a hlth_silc_17 (subjektivní zdraví), rok 2024, obě pohlaví, v letech; staženo přes REST API 12. 8. 2026. Rozdíly dopočteny.
Česko ve dvou zrcadlech
Pro české skóre není výměna metru neutrální. V metrice omezení ztrácí Česko na průměr EU 2,3 roku po pětašedesátce a 2,8 roku při narození — víc, než kolik ztrácí v samotné délce života (1,3, resp. 1,4 roku). Právě to byl klíčový poznatek květnového článku: Češi se délkou života k Evropě přibližují, ale poslední roky prožívají v horší kondici. V metrice subjektivního zdraví je česká ztráta mírnější — 1,6 roku po pětašedesátce, 1,7 při narození. Nová oficiální optika SDG tedy českou pozici opticky vylepšuje, i když pořadí sdělení zůstává stejné: v obou metrikách je Česko pod průměrem EU a v obou ztrácí na zdravých letech víc než na letech samotných.
Zdroj: Eurostat hlth_silc_17 a hlth_hlye, 2024, obě pohlaví; staženo přes REST API 12. 8. 2026. Naděje dožití při 65: ČR 18,9, EU 20,2 roku.
Dobrá zpráva je, že obě řady se pro Česko zlepšují. Zdravé roky bez omezení po pětašedesátce se z covidového propadu (7,4 v roce 2022) zvedly na 7,7 v roce 2023 a 8,0 v roce 2024 — přesně tuto řadu nese i indikátor dashboardu. Zdravé roky podle subjektivního zdraví rostou souvisle: 13,0 (2021), 13,8 (2022), 14,2 (2023), 14,6 (2024). S tím ladí i samostatný indikátor subjektivního hodnocení zdraví: své zdraví hodnotí jako dobré nebo velmi dobré 67 % dospělých Čechů 16+ (2025), těsně pod průměrem EU (67,9 %).
Ženy žijí déle — zdravě ne o tolik
Rozklad podle pohlaví ukazuje, proč záleží na obou metrikách najednou. Česká žena má v pětašedesáti před sebou 20,6 roku života — o 3,7 roku víc než muž (16,9). Jenže bez omezení v běžných činnostech prožije jen 8,2 roku, muž 7,8: náskok téměř čtyř let života se v kondici smrskne na 0,4 roku — necelých pět měsíců. V podílovém vyjádření prožijí ženy bez omezení 40 % zbývajícího života, muži 46 %. Metrika subjektivního zdraví vidí tentýž jev mírněji — ženy 15,5 roku (75 % zbývajícího života), muži 13,6 (80 %) — ale směr je stejný: delší ženský život znamená především delší roky s nemocemi a omezením. Pro plánování dlouhodobé péče je to zásadnější informace než průměr obou pohlaví.
Křehký metr
Co to znamená pro čtení českého skóre
Indikátor dashboardu Naděje dožití ve zdraví (65 let) zůstává na metrice omezení v aktivitách (HLY) — záměrně. Pro zdravotně-sociální politiku je omezení v běžných činnostech tvrdší a užitečnější signál než celkový pocit: rozhoduje o soběstačnosti, potřebě dlouhodobé péče, schopnosti pracovat po důchodovém věku. Zkrátit zaostávání za evropským průměrem ve zdravých letech je i deklarovaný cíl Strategického rámce Zdraví 2030 (viz květnový článek) — a nová vlna říká, že v metrice omezení činí ztráta 2,3 roku po pětašedesátce.
Zároveň platí, že metrika subjektivního zdraví není „horší" — odpovídá na jinou otázku, a od letoška je to otázka, kterou Evropa oficiálně vystavuje. Kdo bude česká čísla srovnávat s evropskými SDG přehledy, musí vědět, které z obou čísel má před sebou: 8,0 a 14,6 jsou obě pravdivé odpovědi na otázku „kolik zdravých let má Čech v pětašedesáti před sebou" — jen každá měří jiné zdraví. Sdělení pro českou politiku je ale v obou zrcadlech totéž: neztrácíme roky života, ztrácíme roky zdraví. A recepty na to — kontrola chronických nemocí v primární péči, rehabilitace, dlouhodobá péče, prevence v produktivním věku — se výměnou statistického metru nemění.