Čekací doba na kolonoskopii po pozitivním testu ve screeningu kolorektálního karcinomu (průměr, dny)

Proč na tom záleží

Screening kolorektálního karcinomu má v Česku tři kroky: test, kolonoskopii u pozitivních a léčbu nálezu. Dashboard dosud sledoval jen první z nich, pokrytí cílové populace (31,1 % v roce 2024 podle indikátoru screening_kolorektalni). Tento ukazatel doplňuje druhý krok — a je to krok, ve kterém program ztrácí nejvíc. Pozitivní test na okultní krvácení není diagnóza; je to pozvánka na vyšetření, které ji teprve udělá. Každý den mezi testem a kolonoskopií je den, kdy pacient ví, že má v stolici krev, a neví proč.

Číslo, které sada ÚZIS publikuje od roku 2019, je jednoznačné: průměrné čekání se prodloužilo z 61,2 dne (2019) na 84,2 dne (2024), tedy o 23 dní a o 37,6 %. Vrchol přišel ve třetím čtvrtletí 2023 s 92 dny; rok 2024 je o 2,6 dne kratší než rok 2023, ale stále o dva týdny delší než cokoli před rokem 2022. Evropská směrnice pro kvalitu screeningu (2010, doporučení 3.16) chce kolonoskopii do 31 dnů od odeslání u více než 90 % pacientů. Česko je na 2,7násobku této lhůty v celostátním průměru a v roce 2024 ji nesplnil ani jeden ze 72 okresů, kde se kolonoskopie provádějí.

Z pohledu HSPA jde o procesní indikátor dostupnosti se dvěma dalšími výpověďmi. Spravedlnost: rozpětí mezi kraji činí 32 dní (Královéhradecký 100,0 vs. Pardubický 68,0) a mezi okresy 109 dní (Kolín 149,2 vs. Prachatice 40,0); kde pacient bydlí, spolurozhoduje o tom, jak dlouho ponese nejistotu. Efektivita: program platí pozvánky, testy a laboratoře, aby nádory našel dřív — a pak nechá výsledek ležet tři měsíce ve frontě. Zahraniční kohorty (Corley et al. 2017, Lee et al. 2019, Forbes et al. 2021) nacházejí měřitelně vyšší riziko nádoru a pokročilého stadia až u zpoždění nad 6 měsíců (Lee et al.), resp. nad 9–12 měsíců (Forbes et al., Corley et al.), takže průměr 84 dní není sám o sobě důkazem újmy; je ale důkazem, že program nemá lhůtu, kterou by hlídal, a fronta bez lhůty roste.

Ukazatel doplňuje v dashboardu i skupinu čekacích dob (cekaci_doby_specialist, cekaci_doba_kycel), které dosud stály na odhadech nebo dílčích šetřeních. Tohle je první čekací doba v kontraktu HSPA Monitoru, kterou stát sám měří z registru hrazených služeb, po čtvrtletích, po krajích a po okresech, a publikuje jako otevřená data.

Co hodnotu ovlivňuje

Fronta rostla, když přibylo pozitivních testů. Podle sady PPS-02-02 skočila pozitivita TOKS z 6,84 % v roce 2019 na 10,07 % v roce 2020 a kolem deseti procent zůstala do roku 2022 (10,12 %); v roce 2024 byla 8,66 %, ale při 684 348 vyšetřených. Počet pozitivních testů, které vyžadují kolonoskopii, tak podle sady PPS-02-05 vzrostl ze 43 921 (2019) na 61 695 (2024). Screeningová pracoviště přidala výkony (29 474 → 38 081 navazujících kolonoskopií, +29 %), ale poptávka rostla rychleji — a výsledkem je průměrné čekání 84,2 dne místo 61,2. Zároveň klesla návaznost: na kolonoskopii po pozitivním testu dorazilo v roce 2024 jen 61,7 % pacientů proti 67,1 % v roce 2019 a 73,6 % v roce 2010.

Norma neexistuje. Standard programu ve Věstníku MZ ČR částka 22/2025 stanoví pro screeningová pracoviště minimální objemy (1 000 koloskopií a 250 terapeutických výkonů za předchozí kalendářní rok, nejméně 100 preventivních koloskopií ročně) a indikátory kvality výkonu (BBPS ≥ 90 %, totální koloskopie ≥ 95 %, ADR ≥ 25 %), ale žádnou lhůtu pro TOKS+ kolonoskopii. Čekací dobu zmiňuje jen jako jednu z položek kontroly koordinátorů („průměrné objednací doby na preventivní koloskopii“, čl. 4.7) a nepřímo ve lhůtě 6 měsíců, do kdy má registrující lékař zhodnotit účast pacienta (čl. 5.2). Evropská směrnice přitom lhůtu má: 31 dnů od odeslání, přijatelně u více než 90 % pacientů (doporučení 3.16). Co se neměří proti normě, nemá kdo vymáhat.

Fronta je celostátní, ne lokální. Devět ze čtrnácti krajů přidalo mezi lety 2019 a 2024 víc než 20 dní; nejvíc Královéhradecký (+37,8 dne, na 100,0 dne) a Středočeský (+32,0). Jediné dva kraje, kde se nic nezhoršilo, Liberecký a Karlovarský, měly už v roce 2019 nejdelší čekání v republice. Na okresní úrovni byl v roce 2024 nad 90 dny průměr u 30 ze 72 pracovištních okresů a pod 31 dny u žádného. Rozptyl je velký (Kolín 149,2 · Znojmo 149,0 · Děčín 141,2 proti Nymburku 44,5 a Chrudimi 46,0), ale výchozí čára se posunula všude.

Nikdo netřídí frontu podle rizika. Standard ukládá, aby žádanka na kolonoskopii nesla „číselnou hodnotu výsledku testu v µg/g stolice“ (čl. 5.2). Francouzská celostátní kohorta 374 113 pacientů (Grancher et al., Gut 2026) ukázala, že pacienti s hemoglobinem ≥ 200 µg/g mají proti pásmu 30–40 µg/g osminásobně vyšší riziko nádoru a jedenáctinásobně vyšší riziko pokročilého stadia — a že u pacientů obecně nezjistila vyšší riziko nádoru ani po 12 měsících, pokud na kolonoskopii nakonec dorazili. Údaj, podle kterého by se fronta dala řadit, tedy leží na každé žádance; sada PPS-02-07 ale nerozliší, zda ho někdo používá.

Kapacita je vázaná na Status, který se vyhlašuje „podle potřeby“. Nové pracoviště může do programu vstoupit jen na základě Výzvy k podání žádosti, kterou Komise vyhlašuje „zejména při podstatném zhoršení dostupnosti screeningu“ (čl. 4.2). Co je podstatné zhoršení, standard nedefinuje — a bez lhůty v normě to nemá k čemu vztáhnout.

Metodika

Definice

Průměrný počet dnů mezi screeningovým testem na okultní krvácení do stolice (TOKS) s pozitivním výsledkem a navazující diagnostickou kolonoskopií (tzv. TOKS+ kolonoskopie) v Národním programu screeningu kolorektálního karcinomu. Hodnotu publikuje ÚZIS ČR v otevřené sadě PPS-02-07 „Průměrná čekací doba na navazující TOKS+ kolonoskopii po screeningovém TOKS s pozitivním výsledkem“ (zdroj: Národní registr hrazených zdravotních služeb, NRHZS). Definici stanoví katalogová stránka sady doslovně: „Čekací doba na kolonoskopii byla určena pouze u osob ve věku 50 a více let, které podstoupily maximálně rok před sledovanou kolonoskopií screeningový TOKS s pozitivním výsledkem.“ Průměr se počítá za každé čtvrtletí zvlášť (ne za rok), po pracovištích (IČP) a agreguje se na okres a kraj působiště pracoviště — tedy podle místa, kde se kolonoskopie provedla, ne podle bydliště pacienta; pracoviště s méně než 10 výkony za období jsou vyloučena a na osobu se počítá nejvýše jedna kolonoskopie za čtvrtletí. Roční hodnota indikátoru je prostý průměr čtyř čtvrtletních celostátních průměrů (sloupec dny_prumer_cr), stejně jako ji počítá stránka kolonoskopie.html HSPA Monitoru; sada neobsahuje počty výkonů, takže vážený průměr sestavit nelze. Indikátor měří jedinou věc: jak dlouho od pozitivního testu trvá, než se pacient dostane na vyšetření, které rozhodne, zda má nádor. Neměří podíl pacientů, kteří na kolonoskopii vůbec dorazí (ten sleduje sada PPS-02-05), ani výsledek vyšetření. Mezinárodní referenční rámec dává doporučení Evropské komise: evropské směrnice pro zajištění kvality screeningu kolorektálního karcinomu (2010) v doporučení 3.16 stanoví, že navazující kolonoskopie po pozitivním screeningovém testu má být naplánována do 31 dnů od odeslání, přijatelný standard je více než 90 % a žádoucí více než 95 % případů v této lhůtě.

Jednotka

dní

Směr

nižší hodnota je lepší

Frekvence

ročně

Garanti dat

Ministerstvo zdravotnictví ČR — vydavatel standardu „Program screeningu kolorektálního karcinomu v České republice“ (Věstník MZ ČR částka 22/2025, s. 283–289) a orgán udělující Status screeningového pracoviště podle § 113d zákona č. 372/2011 Sb., Komise pro program screeningu kolorektálního karcinomu MZ ČR — určuje a aktualizuje standardy screeningu, navrhuje udělení a odebrání Statusu, hodnotí žádosti a stanoví kritéria Výzvy k podání žádosti, která se vyhlašuje „zejména při podstatném zhoršení dostupnosti screeningu“ (čl. 4.2–4.3), koordinátoři screeningu (Rada pro screening kolorektálního karcinomu ČGS ČLS JEP, řízeni ÚZIS ČR) — kontrolují pracoviště včetně „průměrné objednací doby na preventivní koloskopii“ (čl. 4.7), screeningová kolonoskopická pracoviště se Statusem MZ ČR — provádějí TOKS+ kolonoskopie, hlásí výkony do Databáze preventivních koloskopií a NRHZS, registrující praktičtí lékaři a gynekologové — provádějí TOKS, vystavují žádanku s číselnou hodnotou testu v µg/g stolice a do 6 měsíců hodnotí účast pacienta na navazujícím vyšetření (čl. 5.2, 5.5), zdravotní pojišťovny — hradí TOKS i kolonoskopii, od roku 2014 adresně zvou ke screeningu a v datech vidí, kdo po pozitivním testu na kolonoskopii nedorazil, ÚZIS ČR / Národní screeningové centrum — správce NRHZS, vydavatel sad PPS-02-05 a PPS-02-07 a Reportu indikátorů kvality, Česká gastroenterologická společnost ČLS JEP a Společnost pro gastrointestinální onkologii ČLS JEP — odborní garanti programu

Metodická poznámka

Hodnota 2024 = 84,2 dne (prostý průměr čtyř čtvrtletních celostátních průměrů sady PPS-02-07: Q1 87 · Q2 81 · Q3 86 · Q4 83 dní; staženo a přepočteno 14. 9. 2026). Roční řada stejnou metodou: 2019 = 61,2 (63 · 59 · 66 · 57) · 2020 = 70,0 (66 · 75 · 71 · 68) · 2021 = 70,2 (66 · 65 · 76 · 74) · 2022 = 78,5 (82 · 76 · 80 · 76) · 2023 = 86,8 (84 · 84 · 92 · 87) · 2024 = 84,2 (87 · 81 · 86 · 83). Nejkratší čtvrtletí celé řady je Q4 2019 (57 dní), nejdelší Q3 2023 (92 dní). Mezi lety 2019 a 2024 se průměr prodloužil o 23,0 dne, tedy o 37,6 %; rok 2024 je proti vrcholu 2023 o 2,6 dne kratší, ale stále o 14 dní delší než kterýkoli rok před rokem 2022. KRAJE 2024 (průměr čtyř čtvrtletí sloupce dny_prumer_kraj, podle působiště pracoviště): Královéhradecký 100,0 · Jihomoravský 95,8 · Zlínský 92,5 · Vysočina 90,5 · Středočeský 89,2 · Liberecký 89,2 · Plzeňský 83,8 · Moravskoslezský 82,5 · Jihočeský 79,0 · Ústecký 78,8 · Praha 76,5 · Olomoucký 76,2 · Karlovarský 72,2 · Pardubický 68,0; rozpětí 32,0 dne. KRAJE 2019 → 2024 (změna ve dnech): Královéhradecký 62,2 → 100,0 (+37,8) · Středočeský 57,2 → 89,2 (+32,0) · Zlínský 61,2 → 92,5 (+31,3) · Moravskoslezský 51,5 → 82,5 (+31,0) · Vysočina 63,0 → 90,5 (+27,5) · Olomoucký 49,0 → 76,2 (+27,2) · Jihomoravský 68,8 → 95,8 (+27,0) · Praha 50,8 → 76,5 (+25,7) · Plzeňský 60,5 → 83,8 (+23,3) · Ústecký 63,5 → 78,8 (+15,3) · Jihočeský 68,2 → 79,0 (+10,8) · Pardubický 60,8 → 68,0 (+7,2) · Liberecký 86,0 → 89,2 (+3,2) · Karlovarský 72,0 → 72,2 (+0,2). Prodloužení tedy není lokální: 9 ze 14 krajů přidalo víc než 20 dní; jediné dva kraje bez zhoršení (Liberecký, Karlovarský) měly v roce 2019 nejdelší čekání v republice. OKRESY 2024 (průměr dostupných čtvrtletí sloupce dny_prumer_okres; 72 okresů s kolonoskopickým pracovištěm, které prošlo limitem 10 výkonů): nejdelší Kolín 149,2 · Znojmo 149,0 · Děčín 141,2 · Beroun 140,8 · Rychnov nad Kněžnou 139,5 · Česká Lípa 127,8 · Jičín 122,2 · Svitavy 122,2 · Mělník 116,2 · Frýdek-Místek 112,5; nejkratší Prachatice 40,0 (jen 3 čtvrtletí) · Nymburk 44,5 · Chrudim 46,0 · Sokolov 48,8 · Náchod 53,5 · Klatovy 54,5 · Louny 54,8 · Strakonice 54,8 · Jablonec nad Nisou 55,8 · Šumperk 56,0. Průměr nad 90 dní mělo 30 ze 72 okresů, nad 120 dní 8 okresů, do 60 dnů 11 okresů a do 31 dnů (evropská norma) žádný. V roce 2019 bylo v sadě 67 okresů, nad 90 dní jich bylo 5 a do 60 dnů 32. Medián okresních hodnot ve Q4 2024 činil 82,5 dne (rozpětí 35–156), ve Q1 2019 60,5 dne (27–135). DOPLŇKOVÝ POHLED ze sady PPS-02-05 (agregace HSPA Monitoru v data/kolonoskopie.json, sestaveno 21. 5. 2026; podle bydliště, kolonoskopie do 27 týdnů od testu): počet pozitivních TOKS stoupl ze 43 921 (2019) na 61 695 (2024), počet navazujících kolonoskopií z 29 474 na 38 081 (+29 %), návaznost (podíl pozitivních testů, po nichž následovala kolonoskopie) klesla ze 73,6 % (2010) přes 67,1 % (2019) na 61,7 % (2024). Rozdělení čekací doby: do 4 týdnů se dostalo 22,5 % pacientů v roce 2019 a 14,8 % v roce 2024; do 8 týdnů 53,6 % → 39,5 %; déle než 13 týdnů čekalo 20,3 % → 33,3 %. Pozitivita TOKS (sada PPS-02-02): 6,84 % (2019) → 10,07 % (2020) → 10,12 % (2022) → 8,66 % (2024), při 684 348 vyšetřených v roce 2024 (nejvíc od roku 2014, kdy jich bylo 726 656). Roční hodnoty jsou zaokrouhleny na jedno desetinné místo z přesných průměrů 61,25 · 70,00 · 70,25 · 78,50 · 86,75 · 84,25 (zaokrouhlení k sudé číslici, konzistentně s kolonoskopie.html); rozdíl 2023 → 2024 činí přesně 2,50 dne. Signál je „neutral“, protože publikovaný mezinárodní průměr neexistuje (benchmark_source je narrative_only); referenční normou je 31 dnů podle evropských směrnic 2010 (doporučení 3.16).

Omezení

1. **Průměr, ne medián.** Sada publikuje jen aritmetický průměr za čtvrtletí; několik pacientů čekajících blízko roční hranice ho zvedá. Rozdělení lze odhadnout jen z jiné sady (PPS-02-05, po týdnech, do 27 týdnů), která má jinou populaci a jiné okno — obě sady proto nelze mechanicky sčítat ani odčítat. 2. **Roční hodnota je nevážený průměr čtvrtletí.** Sada neobsahuje počty výkonů, takže čtyři čtvrtletní průměry nelze vážit; roční hodnota je jejich prostý průměr (stejně to dělá kolonoskopie.html). Při rozdílném objemu výkonů mezi čtvrtletími se skutečný roční průměr může lišit o jednotky dnů. 3. **Území je působiště pracoviště, ne bydliště pacienta.** Okresní a krajské hodnoty vypovídají o frontě u pracovišť v daném území; pacient z okresu bez pracoviště se započítá tam, kam dojel. Okresy bez pracoviště nebo s méně než 10 výkony v sadě nejsou (v roce 2024 jde o 72 ze 77 okresů). Sada PPS-02-05 naopak počítá podle bydliště. 4. **Od kterého data se čeká.** Čekací doba běží od pozitivního TOKS (data vyhodnocení testu), ne od vystavení žádanky ani od objednání; evropská norma 31 dnů se počítá „od odeslání“ (referral). Část intervalu tedy tvoří cesta test → lékař → žádanka, kterou sada neodliší od vlastní fronty na pracovišti. 5. **Jen pacienti, kteří dorazili.** Do průměru vstupují pouze osoby, u nichž kolonoskopie proběhla do roka od testu. Kdo na ni nedorazil (podle PPS-02-05 v roce 2024 zhruba 38 % pozitivních), v čitateli není — prodlužující se fronta a klesající návaznost se tak mohou vzájemně maskovat. 6. **Věk 50+.** Sada zahrnuje jen osoby 50+, zatímco Věstník MZ ČR částka 22/2025 stanoví cílovou populaci programu 45–74 let; čekání mladších účastníků sada nezachytí. 7. **Bez důvodu čekání.** Sada nerozliší kapacitní frontu pracoviště, odklad na přání pacienta, přípravu (antikoagulace, komorbidity) ani opakování testu. 8. **Bez výsledku.** Kolik čekajících mělo nádor a v jakém stadiu, sada neuvádí; vazbu mezi délkou čekání a stadiem nemoci lze doložit jen zahraniční literaturou (Corley et al. 2017; Lee et al. 2019; Forbes et al. 2021; Grancher et al. 2026), jejíž závěry se rozcházejí v tom, od kolika měsíců je zpoždění měřitelně škodlivé (Lee et al. nad 6 měsíců, Forbes et al. nad 9, Corley et al. nad 10–12 měsíců), a shodují v tom, že do 3 měsíců rozdíl v riziku neprokázaly. Průměr 84 dní tedy leží pod hranicí, kde studie nacházejí vyšší riziko nádoru, ale nad evropskou normou. 9. **Konec řady.** Poslední publikovaný rok je 2024, sada se aktualizuje ročně; rok 2025 ÚZIS zatím nezveřejnil. 10. **Dvě data aktualizace.** CSVW metadata uvádějí dc:modified 7. 3. 2025, katalogová stránka NZIP „19. 3. 2026“; obsah sady končí rokem 2024 v obou případech.