HSPA monitor skorezdravotnictvi.cz · Indikátor

Výsledky · Přenosná onemocnění · Pohlavně přenosné infekce · 2024

Hlášené případy kapavky (gonorea)

Stav ověření: Ilustrativní

Počet nově hlášených případů gonokokové infekce (kapavka, dg. A54 dle MKN-10) na 100 000 obyvatel a rok v České republice. Zdrojem je Registr pohlavních nemocí (RPN), do něhož je hlášení pohlavních nemocí ze zákona povinné; data spravuje ÚZIS ČR ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a dlouhodobá řada sahá do roku 1994 (statistické sledování pohlavních nemocí probíhá od roku 1959).

28,1 na 100 000 ob.
Signál: špatné
Srovnání (rok 2024)
Česko28,1 na 100 000 ob.
EU ⌀25 na 100 000 ob.

Proč na tom záleží

Kapavka je nejčastější bakteriální pohlavně přenosnou infekcí s povinným hlášením v Česku a její strmý nárůst je citlivým barometrem primární prevence, sexuálního zdraví a dostupnosti testování. Dashboard dosud sledoval HIV, virové hepatitidy, TBC, pertusi a spalničky, ale žádnou z klasických bakteriálních STI — kapavka tuto mezeru zaplňuje a doplňuje obraz sexuálního zdraví populace. Indikátor má nezvykle konkrétní politickou páku (financování partnerské depistáže a komunitního testování, sexuální výchova, dostupnost PrEP se screeningem STI) a zároveň se přes antimikrobiální rezistenci propojuje s klastrem indikátorů rezistence a antibiotické spotřeby: multirezistentní gonokok je prioritním patogenem WHO a Česko nemá důvod čekat, až se selhání léčby stane realitou. Rostoucí kapavka je také předstihovým signálem pro šíření dalších STI včetně HIV, protože sdílí cesty přenosu i rizikové skupiny.

Co hodnotu ovlivňuje

Sexuální chování a prevence — podíl chráněného pohlavního styku, počet partnerů a míra rizikového chování; nejvíce zasaženou skupinou jsou MSM. Dostupnost a normalizace testování rozhoduje o záchytu.,Cílené testovací a depistážní programy — partnerská depistáž (dohledání a léčba kontaktů) a nízkoprahové/komunitní testování rizikových skupin snižují další přenos; jejich slabé financování udržuje řetězce přenosu.,Antimikrobiální rezistence — rostoucí rezistence gonokoka k makrolidům a fluorochinolonům (a hrozba selhání ceftriaxonu) zvyšuje riziko selhání léčby; nutná je kultivace s citlivostí a surveillance rezistence.,Sexuální výchova a osvěta — úroveň sexuální gramotnosti, destigmatizace testování a informovanost o příznacích a přenosu ovlivňují včasný záchyt.,Souběh s HIV a PrEP — u uživatelů PrEP a HIV-pozitivních probíhá častější screening STI, což zvyšuje záchyt; zároveň jde o populace s vyšším rizikem — indikátor je proto provázaný s dostupností PrEP a prevence HIV.

Metodika

Definice
Počet nově hlášených případů gonokokové infekce (kapavka, dg. A54 dle MKN-10) na 100 000 obyvatel a rok v České republice. Zdrojem je Registr pohlavních nemocí (RPN), do něhož je hlášení pohlavních nemocí ze zákona povinné; data spravuje ÚZIS ČR ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a dlouhodobá řada sahá do roku 1994 (statistické sledování pohlavních nemocí probíhá od roku 1959).
Jednotka
na 100 000 ob.
Směr
nižší hodnota je lepší
Frekvence
ročně
Garanti dat
ÚZIS ČR — Registr pohlavních nemocí (RPN), Státní zdravotní ústav — Národní referenční laboratoř pro STI, ECDC
Metodická poznámka
V roce 2024 bylo v ČR hlášeno 3 065 případů kapavky, tj. 28,1 na 100 000 obyvatel — čtyřnásobek proti roku 2010. Muži tvoří 79,7 % případů, nejčastější věková skupina je 20–34 let, nejvíce zasaženou skupinou jsou muži mající sex s muži (MSM). Signál je nastaven na 'bad' (špatný): česká míra (28,1) překonává poslední publikovanou míru EU/EEA (25,0 na 100 000, ECDC 2023) a řada strmě roste proti dlouhodobému cíli poklesu — kapavka je přitom onemocnění s dostupnou prevencí (kondom, partnerská depistáž, cílené testování rizikových skupin) i léčbou. Trend v EU/EEA je rovněž rostoucí (+321 % od 2014), ČR ale patří mezi země nad průměrem. Kapavka navíc rychle získává rezistenci k antibiotikům (makrolidy, fluorochinolony), takže indikátor se přímo pojí s antibiotickou politikou a klastrem indikátorů rezistence na dashboardu.
Omezení
(1) Hlášené případy podhodnocují skutečný výskyt — velká část infekcí je asymptomatická (zejména u žen) a nezachytí se; ukazatel je proto směsí incidence a intenzity/dostupnosti testování. (2) Rok českého údaje (2024) a publikovaného benchmarku ECDC (2023) se liší; míra EU/EEA 2024 nebyla v době přípravy k dispozici a pravděpodobně dále roste — srovnání „ČR nad EU" je proto třeba číst jako řádové, nikoli přesné meziroční. (3) Metodika hlášení a laboratorní diagnostiky (NAAT vs. kultivace) se v čase i mezi zeměmi mění, což ovlivňuje záchyt. (4) Mezilehlé body časové řady jsou v seed verzi rekonstruovaný odhad; robustní jsou hodnota 2024 (28,1 / 3 065) a čtyřnásobný nárůst proti 2010. (5) Regionální koncentrace (velká města, Praha) zkresluje krajské míry.

Zdroj dat

ÚZIS ČR / SZÚ · Registr pohlavních nemocí — primární zdroj ↗

Staženo: 2026-07-25 · původ: seed

Interaktivní detail: graf trendu a krajská mapa →