Kybernetické bezpečnostní incidenty ve zdravotnictví

Proč na tom záleží

Digitalizace zdravotnictví (eRecept, elektronická dokumentace, centrální e-Health páteř) zvyšuje kvalitu a koordinaci péče — ale současně vytváří novou třídu systémového rizika: pokud padne IT, přestane fungovat nemocnice jako celek, nejen jeden přístroj. Kybernetická odolnost je proto rubovou stranou téže mince jako vyspělost e-Health.

Z pohledu výkonnosti zdravotního systému (HSPA) indikátor patří do dimenze bezpečnost: kybernetický incident se přímo promítá do bezpečnosti pacienta (odložené operace, ztráta laboratorních výsledků, ruční vedení dokumentace, výpadek zobrazovacích metod). Zasahuje ale i dostupnost (ochromená nemocnice odmítá příjmy) a efektivitu (obnova po velkém útoku stojí desítky až stovky milionů korun a měsíce práce).

Měření počtu incidentů je nejlepším dostupným ukazatelem toho, jak moc je digitalizované zdravotnictví vystaveno realizovanému riziku. Slouží jako kontextový monitoring — nemá číselný benchmark, ale jeho vzestupný trend a napojení na čerstvou legislativu (NIS2 / zák. č. 264/2025 Sb.) z něj dělají indikátor s jasnou politickou pákou.

Co hodnotu ovlivňuje

Zastaralá a heterogenní IT infrastruktura. Nemocnice provozují desítky let staré nemocniční informační systémy a přístrojovou techniku s neaktualizovatelným softwarem, které nelze snadno záplatovat; provoz 24/7 navíc nedává okno na údržbu a odstávky.

Podfinancování kybernetické bezpečnosti. IT bezpečnost dlouhodobě soutěží o rozpočet s klinickými prioritami. Řada zařízení nemá dedikovaného bezpečnostního specialistu (CISO) ani prostředky na segmentaci sítě, zálohování odolné vůči ransomwaru a bezpečnostní monitoring.

Hodnota zdravotních dat a vydíratelnost provozu. Zdravotní data mají na černém trhu vysokou cenu a nemocnice je pod extrémním tlakem obnovit provoz — což z nich dělá vděčný cíl vyděračského ransomwaru (útočník sází na to, že špitál radši zaplatí, než aby ohrozil pacienty).

Lidský faktor. Vyhodnocení benešovského útoku ukázalo, že nejslabším místem je neznalost uživatelů sítě; phishing a podvodné e-maily zůstávají hlavní vstupní branou. Bez pravidelného školení personálu technická opatření nestačí.

Regulační rámec. Směrnice EU NIS2 a její český transpoziční zákon č. 264/2025 Sb. (účinnost od 1. listopadu 2025) poprvé plošně zařazují nemocnice mezi regulované subjekty s povinností řídit rizika a hlásit incidenty — což je hlavní strukturální páka, ale zároveň důvod, proč evidovaná čísla dále porostou.

Metodika

Definice

Počet kybernetických bezpečnostních incidentů ve zdravotnickém sektoru evidovaných Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) za kalendářní rok. Incidentem se rozumí narušení bezpečnosti informací nebo služeb (ransomware, únik dat, DDoS, kompromitace systému, phishing s dopadem) u poskytovatelů zdravotních služeb, které bylo NÚKIB nahlášeno nebo jím evidováno. Indikátor měří kybernetickou odolnost zdravotnické infrastruktury — tedy míru, do jaké je digitalizované zdravotnictví vystaveno provozním výpadkům z kybernetických příčin. Liší se od indikátoru vyspělosti e-Health (ehealth_adoption, který měří zavádění digitálních služeb) — kyberincidenty měří stinnou stranu digitalizace: zranitelnost a její realizované dopady na provoz nemocnic.

Jednotka

incidentů / rok

Směr

nižší hodnota je lepší

Frekvence

ročně

Garanti dat

NÚKIB (Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost), Ministerstvo zdravotnictví ČR (Operační program Zdravotnictví, Národní plán obnovy), poskytovatelé zdravotních služeb (regulované / povinné subjekty dle zák. č. 264/2025 Sb.)

Metodická poznámka

Hodnota je počet kybernetických bezpečnostních incidentů ve zdravotnickém sektoru evidovaných NÚKIB za daný rok. Časová řada 2020 = 17, 2021 = 26, 2022 = 29 pochází ze Zpráv o stavu kybernetické bezpečnosti ČR; jde o oficiální sektorové rozpady, nikoli o dopočet (origin: seed — přesné sektorové rozpady za 2023–2024 se v otevřených souhrnech dosud nekonsolidovaly, proto je jako referenční hodnota indikátoru uveden poslední jednoznačně potvrzený rok 2022). Signál je neutral: pro tento typ indikátoru neexistuje mezinárodně srovnatelný číselný benchmark (počet incidentů na zemi závisí na prahu a povinnosti hlášení), takže indikátor slouží jako kontextový monitoring rizika, ne jako pass/fail hodnocení. Vzestupný trend je nicméně jednoznačný a systémově významný.

Omezení

1. **Detekční a reportovací zkreslení** — rostoucí čísla částečně odrážejí lepší detekci a rozšiřování povinnosti hlášení (od účinnosti zák. č. 264/2025 Sb. přibudou nemocnice mezi povinné subjekty), ne jen více útoků; meziroční nárůst proto nelze číst čistě jako zhoršení bezpečnosti. 2. **Sektorová atribuce** — hranice „zdravotnického" incidentu není ostrá (dodavatelé IT, laboratoře, pojišťovny); různé zprávy mohou počítat mírně odlišně. 3. **Neexistence číselného benchmarku** — absolutní počty mezi zeměmi nejsou srovnatelné, srovnání je proto narativní. 4. **Nezachycuje závažnost** — jeden ochromující ransomware (Benešov, FN Brno) a desítka drobných phishingů se v prostém počtu sčítají stejně; NÚKIB proto sleduje i závažnostní kategorie (počet velmi významných / významných incidentů). 5. **Podhlášenost** — část incidentů, zejména u menších poskytovatelů bez zákonné povinnosti hlásit, se do evidence nikdy nedostane.