- Definice
- Podíl aktivních lékařů v ČR, kteří získali základní lékařské vzdělání mimo Českou republiku, na celkovém počtu aktivních lékařů. Sleduje se místo vzdělání (training place), nikoli státní občanství — lékař s ukrajinským pasem, který vystudoval v Hradci Králové, se do čitatele nepočítá, zatímco Čech, který vystudoval na Slovensku, ano.
- Jednotka
- %
- Směr
- závisí na kontextu
- Frekvence
- annual
- Garanti dat
- Ministerstvo zdravotnictví ČR — odbor vědy a lékařských povolání (uznávání kvalifikací, aprobační zkoušky), ÚZIS ČR — Národní registr zdravotnických pracovníků, IPVZ — Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (organizace aprobačních zkoušek)
- Metodická poznámka
- SMĚR A SIGNÁL: indikátor je kontextově závislý a signál je neutrální. Vyšší hodnota není sama o sobě lepší ani horší — vysoký podíl může znamenat otevřený systém, který si dokáže doplnit kapacity, stejně jako závislost na dovozu pracovní síly ze zemí, které si ji samy nemohou dovolit ztratit (rámec WHO Global Code of Practice). Nízká hodnota může znamenat soběstačnost stejně jako administrativní uzavřenost. Prahy good/warn jsou proto nulové a signál se nepočítá.
ČESKÁ ŘADA (OECD, stav k roku): 2015 = 6,1 · 2016 = 6,6 · 2017 = 7,1 · 2018 = 7,4 · 2019 = 7,4 · 2020 = 7,5 · 2021 = 7,6 · 2022 = 7,9 · 2023 = 8,2 · 2024 = 8,6 %. V absolutních číslech 4 076 zahraničně vzdělaných lékařů ze 47 414 aktivních lékařů (2024).
KŘÍŽOVÁ KONTROLA JMENOVATELE: ÚZIS v publikaci „Personální kapacity ve zdravotnictví 2024" (verze 1.2 z 28. 2. 2026, zdrojem NRZP + NRHZS) uvádí za rok 2024 celkem 47 131 lékařů jako fyzických osob. Jmenovatel OECD (47 414) se od něj liší o 0,6 %, což odpovídá mírně odlišnému vymezení aktivního lékaře (ÚZIS hodnotí kapacity lékařů z NRHZS podle smluvních míst hrazené péče, tedy bez poskytovatelů zcela mimo veřejné zdravotní pojištění). Řada je tím ověřená jako česká, jen harmonizovaná OECD.
ZEMĚ ZÍSKÁNÍ VZDĚLÁNÍ (2024, osoby, celkem 43 zemí): Slovensko 2 532 · Ukrajina 1 007 · Rusko 269 · Bělorusko 48 · Polsko 47 · Kazachstán 21 · Bulharsko 20 · Uzbekistán 15 · Německo 13 · Rumunsko 12 · Kyrgyzstán 9 · Bosna a Hercegovina 8 · Sýrie 7 · Rakousko 5 · Srbsko 5 · Nizozemsko 4 · Itálie 4 · Ázerbájdžán 4 · Moldavsko 4 · Egypt 4; zbytek připadá na dalších 23 zemí s jednotkami osob. Samotné Slovensko tvoří 62 % všech zahraničně vzdělaných lékařů — jde o důsledek společného vzdělávacího prostoru a automatického uznávání v rámci EU, nikoli o migraci ze třetích zemí.
ROZPAD EU / MIMO EU (2024): vzdělání v některém z členských států EU získalo 2 646 lékařů (64,9 %) — vedle Slovenska hlavně Polsko, Bulharsko, Německo, Rumunsko a Rakousko. Mimo EU získalo vzdělání 1 430 lékařů (35,1 %), z toho Ukrajina 1 007, Rusko 269 a Bělorusko 48. Aprobační zkouška je vstupní podmínkou právě pro tuto druhou skupinu; první skupina vstupuje automatickým uznáním kvalifikace. Pozor na výklad: sada eviduje MÍSTO ZÍSKÁNÍ VZDĚLÁNÍ, nikoli použitou proceduru uznání, takže 1 430 je počet lékařů, na které se požadavek aprobační zkoušky vztahuje — ne doložený počet těch, kdo ji skutečně složili v Česku.
ROČNÍ PŘÍLIV (MEASURE = HW_AI, osoby): 2015 = 241 · 2016 = 258 · 2017 = 311 · 2018 = 250 · 2019 = 105 · 2020 = 148 · 2021 = 153 · 2022 = 186 · 2023 = 195 · 2024 = 296. Příliv se po propadu v roce 2019 vrátil na úroveň poloviny minulé dekády.
SESTRY: stejná datová sada uvádí za Česko podíl zahraničně vzdělaných sester 0,016 % (2022 i 2023). Takový údaj není věrohodný jako popis skutečnosti — je to doklad toho, že místo získání vzdělání se u nelékařských povolání do mezinárodního reportingu prakticky nevykazuje. Indikátor se proto omezuje na lékaře.
- Omezení
- Řada pochází z harmonizované sady OECD, do níž Česko vykazuje; ÚZIS ani MZ nepublikují rozpad lékařů podle místa získání vzdělání jako samostatnou otevřenou datovou sadu, takže hodnotu nelze v českých otevřených datech přímo reprodukovat — ověřit jde jen jmenovatel. Indikátor sleduje místo vzdělání, nikoli občanství; obě čísla se běžně zaměňují a nejsou zaměnitelná. Neříká také nic o proceduře, kterou lékař do systému vstoupil: z místa vzdělání lze odvodit, jestli se na něj vztahuje automatické uznání v rámci EU, nebo aprobační zkouška, ale ne to, jak řízení proběhlo — počty složených aprobačních zkoušek z této sady dovodit nelze. Zahrnuje pouze lékaře, ne zubní lékaře, farmaceuty ani nelékařská povolání (u sester není vykazování místa vzdělání použitelné). Mezinárodní srovnání je zatíženo velikostí země a existencí vlastních lékařských fakult — Lucembursko vykazuje 100 %, protože do roku 2020 nemělo vlastní úplné lékařské studium; průměr napříč zeměmi je proto málo vypovídající a čte se medián. Sada obsahuje i partnerské země mimo OECD (Kypr, Malta, Chorvatsko, Rumunsko); hodnota pod klíčem benchmark.oecd je počítána jen z členských států OECD, aby odpovídala popisku „průměr OECD" v rozhraní. Podíl neříká nic o tom, kde tito lékaři pracují (obor, kraj, typ poskytovatele), ani jak dlouho v systému zůstávají. Veřejná statistika úspěšnosti aprobačních zkoušek, která je hlavní vstupní branou pro absolventy mimo EU, není publikována, takže indikátor nelze rozložit na „kolik jich chtělo" a „kolik jich prošlo".