Podíl léčiv s omezenou dostupností (LPOD)
Stav ověření: Ilustrativní
Podíl léčivých přípravků kategorie LPOD (léčivé přípravky s omezenou dostupností) na celkovém počtu aktivně registrovaných léčivých přípravků v ČR, v procentech, klouzavý průměr za posledních 30 dní. Výpočet: (počet kódů SÚKL s aktivním označením LPOD k poslednímu dni měsíce / počet kódů SÚKL s aktivní registrací a alespoň jedním obratem v posledních 12 měsících) × 100.
| Česko | 5,4 % LP |
|---|---|
| OECD ⌀ | 4 % LP |
| EU ⌀ | 4,5 % LP |
Proč na tom záleží
Lékový výpadek se v ČR z relativně okrajového operativního problému zdravotnictví stal k roku 2024–2026 strukturálním problémem se sdělovacím i právním rozměrem. Veřejné průzkumy zdravotních pojišťoven ukazují, že 22 % dospělé populace v posledních 12 měsících alespoň jednou neobdrželo předepsaný lék kvůli výpadku, 7 % muselo měnit terapii. Ekonomický dopad chybějících přípravků zahrnuje nejen přímé náklady na náhradní léčbu, ale i ztrátu důvěry v systém a větší náklady na komunikaci.
Indikátor podílu LPOD je jedním z mála HSPA metrik dostupných v denní frekvenci a otevřených datech: SÚKL aktualizuje Market report každý den, datová pole jsou strojově čitelná. To dává systému zpětnou vazbu prakticky v reálném čase, na rozdíl od ÚZIS výkazů s ročním zpožděním.
Ve světle reformy 2026 (zákon 456/2025 Sb.) získává tento indikátor regulační rozměr: SÚKL musí jednou ročně publikovat zprávu o stavu LPOD a hodnotit, zda nová pravidla efektivně snižují výpadky. Pokud se podíl LPOD nezačne snižovat nebo poroste dál, je to signál, že právní nástroj nestačí a systém potřebuje další intervenci (např. evropská strategická rezerva, lokální výroba kritických molekul, úprava úhradových mechanismů).
Mezinárodní srovnání: ČR s podílem LPOD v rozmezí 4–6 % patří mezi země s nadprůměrnou nestabilitou lékového trhu. Lépe na tom je Německo (~3 %, větší trh = menší zranitelnost paralelním obchodem), srovnatelně Francie (~4 %, ale s aktivnější centrální zásobou Santé Publique France). Hůře jsou na tom Velká Británie (~6 %, post-Brexit dopady) a některé jihovýchodní země EU. Cíl reformy 2026: snížit podíl LPOD pod 4 % do roku 2028 — explicitně formulovaný v důvodové zprávě k zákonu 456/2025 Sb.
Co hodnotu ovlivňuje
Podíl LPOD je výslednicí čtyř proudů. První je globální dodavatelský řetězec — 80 % účinných látek (API) pro evropský trh pochází z Indie a Číny; jakékoli narušení (regulační, dopravní, surovinová) okamžitě tlačí na evropské sklady. Pandemie COVID-19 a obchodní spory 2018–2020 ukázaly křehkost just-in-time modelu farmacie. Druhý je paralelní obchod — léky se v EU prodávají za regulované ceny lišící se mezi státy o 20–60 %; distributoři přesouvají balení ze zemí s nižší cenou (typicky ČR, Polsko, Slovensko) do Německa, Velké Británie a Skandinávie. Novela 456/2025 zákaz reexportu LPOD přípravků zavedla právě jako brzdu tohoto mechanismu.
Třetí je úhradové prostředí — pokud SÚKL stanoví maximální cenu pro reimbursaci níž, než je nákladová cena evropské distribuce, výrobce přípravek z trhu stáhne (deregistruje). Tento mechanismus se v ČR týká zejména starších generik kardiovaskulárních léků (např. některé betablokátory, ACE inhibitory) a antipsychotik. Čtvrtý je tržní koncentrace — řada generických přípravků v ČR vyrábí jediný držitel registrace (single source); pokud má výrobní problém, neexistuje alternativní zdroj.
Novela zákona o léčivech 456/2025 Sb. (účinnost 1. 6. 2026) reaguje na čtyři proudy diferencovaně: (a) povinnost dodávat 1–2 měsíce po nahlášení výpadku — adresuje globální zásobování; (b) zákaz reexportu LPOD — paralelní obchod; (c) emergentní úhradová úprava SÚKL — úhradové prostředí; (d) povinnost evidence skladových zásob distributorů — tržní koncentrace. Účinnost intervencí se začne projevovat ve statistice 2026/2027.
Metodika
Zdroj dat
SÚKL · Open data
Souvislosti
- 1× související legislativa v procesu — Legislativní radar
- 1× závazek vlády — Barometr politických prohlášení