Nadúmrtnost (excess mortality)

Proč na tom záleží

Nadúmrtnost je nejsouhrnnějším ukazatelem toho, jak dobře systém a společnost ustály mimořádnou zátěž. Zatímco naděje dožití nebo preventabilní mortalita popisují 'běžný' stav, nadúmrtnost měří odolnost vůči šokům — přesně tu vlastnost, kterou pandemie covid-19 prověřila u všech evropských systémů najednou a která je v post-pandemické éře stále považována za klíčovou dimenzi výkonnosti (OECD Health at a Glance, EU State of Health in the EU).

Česká zkušenost je učebnicová: v letech 2020–2021 patřila ČR k nejhůře zasaženým zemím světa (nadúmrtnost 2021 přes 26 %, měsíční vrchol v listopadu 2020 +78 %), zatímco v letech 2023–2025 se vrátila k hodnotám kolem 2,6–2,9 % — pod průměr EU-27. To ukazuje, že mimořádná zátěž není osud: rozdíl mezi katastrofickou a zvládnutou vlnou dělá připravenost, proočkovanost a kapacita systému.

Mezinárodní srovnání dává indikátoru zvláštní hodnotu: Německo (8,1 %) a Rakousko (9,1 %) zůstávají i v roce 2024 výrazně nad ČR, což vyvrací zjednodušené čtení 'bohatší = odolnější' a otevírá otázku, čím se poté-pandemické trajektorie liší.

Co hodnotu ovlivňuje

Věková a zdravotní struktura populace. Vyšší podíl seniorů a lidí s chronickou multimorbiditou zvyšuje zranitelnost vůči jakémukoli šoku — pandemii, chřipkové sezóně i vlně veder.

Proočkovanost a prevence. Nižší proočkovanost proti covid-19 a chřipce u rizikových skupin (v ČR patří proočkovanost seniorů proti chřipce dlouhodobě k nejnižším v EU) přímo zvyšuje sezónní nadúmrtnost respiračních příčin, které dnes tvoří jádro české nadúmrtnosti.

Kapacita a odolnost zdravotního systému. Rezerva lůžek intenzivní péče, personální kapacita a schopnost rychle přesměrovat péči rozhodují, zda se šok promítne do dodatečných úmrtí. Odložená a nedostupná péče během vln zvyšuje nepřímou nadúmrtnost.

Připravenost na vlny veder. Klimatická změna zvyšuje frekvenci extrémních teplot; existence a funkčnost systému včasného varování a akčního plánu pro vlny veder (SZÚ) ovlivňuje letní nadúmrtnost, byť ta je v ČR zatím mírnější než v Rakousku či Německu.

Sociální determinanty. Vzdělání, příjem a regionální nerovnosti se promítají do odlišné expozice i přístupu k péči a tím i do rozložení nadúmrtnosti mezi kraji a sociálními skupinami.

Metodika

Definice

Nadúmrtnost vyjadřuje, o kolik procent překročil skutečný počet zemřelých v daném období počet, který by odpovídal běžnému stavu bez mimořádné události (pandemie, vlna veder, epidemie chřipky). Referenčním (očekávaným) stavem je průměrný počet zemřelých ve stejném kalendářním měsíci v letech 2016–2019. Ukazatel se počítá jako tzv. p-skóre: (skutečné úmrtí − očekávané úmrtí) / očekávané úmrtí × 100. Roční hodnota v tomto dashboardu je průměr dvanácti měsíčních p-skóre daného roku podle Eurostatu (tabulka demo_mexrt). Nadúmrtnost je souhrnný ukazatel odolnosti (resilience) zdravotního systému a celé společnosti vůči šokům: na rozdíl od příčinově vázaných ukazatelů (preventabilní, léčitelná mortalita) neměří jednu diagnózu, ale schopnost systému absorbovat mimořádnou zátěž bez dodatečných úmrtí.

Jednotka

%

Směr

nižší hodnota je lepší

Frekvence

měsíčně

Garanti dat

Eurostat (Directorate F — Social statistics), Český statistický úřad (ČSÚ) — oddělení demografické statistiky, Státní zdravotní ústav (SZÚ) — monitoring úmrtnosti a vln veder

Metodická poznámka

P-skóre podle Eurostatu (demo_mexrt); baseline = průměr stejného kalendářního měsíce 2016–2019. Roční hodnota indikátoru je nevážený průměr dvanácti měsíčních p-skóre daného roku — jde o dobrou aproximaci, nikoli o počtem úmrtí vážený roční nadpočet; proto je origin veden jako seed a status review-pending do doby, než roční hodnotu potvrdí živý ingest (Eurostat SDMX + kontrola proti ČSÚ). Kontrola věrohodnosti: dopočet ČR 2021 (≈ 26 %) odpovídá rekordním ~140 tis. zemřelých oproti ~111 tis. baseline. Signál good/warn/bad se počítá proti EU-27 (lower_is_better): hodnota ČR 2024 (2,6 %) leží pod EU-27 (3,6 %), tedy good.

Omezení

1. **Roční hodnota je aproximace** — průměr měsíčních p-skóre není totéž co počtem úmrtí vážený roční nadpočet; oficiálně Eurostat publikuje ukazatel jen měsíčně. 2. **Citlivost na baseline** — období 2016–2019 zahrnuje relativně mírné sezóny chřipky; jiná volba baseline (např. delší období nebo trendová projekce zohledňující stárnutí populace) by hodnoty posunula. 3. **Nerozliší příčinu** — nadúmrtnost sčítá covid, chřipku, vlny veder, odloženou péči i nepřímé dopady; sama o sobě neříká, čím byla způsobena. 4. **Homogenita v čase** — změny ve vykazování a revize dat mohou ovlivnit srovnatelnost starší a novější části řady. 5. **Nezachycuje podúmrtnost jako 'úspěch'** — záporné hodnoty (méně úmrtí než baseline) mohou odrážet i tzv. harvesting po předchozí vlně, ne trvalé zlepšení.