Náhrada kolenního kloubu na 100 000 obyvatel
Stav ověření: Předběžné
Počet operací náhrady kolenního kloubu (totální i částečná endoprotéza kolena včetně revizních výkonů), provedených při hospitalizaci a přepočtených na 100 000 obyvatel za rok. Metrika odpovídá ukazateli OECD „Knee replacement (including the revision of knee replacement)“ (kód CM8154, péče Inpatient) z datové sady Health Care Utilisation — Surgical procedures a měří objem a dostupnost elektivní ortopedické chirurgie velkých kloubů. Denní (ambulantní) výkony jsou v Česku u kolene zanedbatelné (~0,2 na 100 000), inpatient hodnota proto prakticky odpovídá celkovému objemu.
| Česko | 212,4 operací/100 tis. obyv. |
|---|---|
| OECD ⌀ | 174,1 operací/100 tis. obyv. |
| EU ⌀ | 177,7 operací/100 tis. obyv. |
Proč na tom záleží
Náhrada kolenního kloubu je systémově významná jako indikátor dostupnosti elektivní chirurgie a schopnosti systému řešit chronickou, invalidizující, ale neakutní zátěž. Na rozdíl od akutní péče se elektivní ortopedie snadno stává tlumičem rozpočtových a kapacitních tlaků — čekací fronty rostou první a zkracují se poslední. Ukazatel proto úzce souvisí s čekacími dobami na náhradu velkých kloubů (cekaci_doba_kycel): objem a čekání jsou dvě strany téže kapacitní mince. Vysoký a rostoucí objem v Česku ukazuje, že systém dokázal po pandemii výrazně navýšit kapacitu elektivní chirurgie — což je dobrá zpráva pro dostupnost — a zároveň otevírá otázku indikační přísnosti a regionální rovnosti. Doplňuje tak dosud chybějící pohled dashboardu na objem plánované ortopedické péče o velké klouby.
Co hodnotu ovlivňuje
Poptávku po náhradě kolenního kloubu určuje především epidemiologie osteoartrózy: stárnutí populace a rostoucí prevalence nadváhy a obezity (viz obezita_prevalence) přímo zvyšují výskyt pokročilé gonartrózy, která je hlavní indikací výkonu. Na straně nabídky rozhoduje kapacita ortopedické sítě — počet operačních sálů, anesteziologů, ortopedů a lůžek — a úhradová pravidla veřejného zdravotního pojištění (DRG, bonifikace elektivní chirurgie). Klíčovým determinantem posledních let byl pandemický šok: covid-19 v letech 2020–2021 utlumil elektivní výkony a vytvořil frontu odložené péče, jejíž dohánění vysvětluje strmý růst objemu po roce 2022. Rozdíly mezi kraji a mezi pojištěnci s různým přístupem k odeslání a k samoplatebním výkonům formují reálnou (ne)rovnost v dostupnosti.
Metodika
Zdroj dat
OECD Health Statistics — Surgical procedures / ÚZIS ČR · NRKN — primární zdroj ↗