Nesplněná potřeba zubní péče

Proč na tom záleží

<p>Nesplněná potřeba zubní péče je v rámci OECD HSPA standardní <strong>indikátor spravedlnosti v přístupu</strong>. Na rozdíl od lékařské péče, kde má český systém velkoryse definovaný hrazený balík, je <strong>stomatologie tím segmentem, kde se nejvíce projevuje platba z kapsy</strong> — nadstandardní materiály, korunky, implantáty a estetické výkony hradí pacient sám, takže přístup je přímo navázaný na příjem domácnosti.</p><p>Indikátor proto měří funkční výkon § 13 a přílohy zákona <strong>48/1997 Sb.</strong> o veřejném zdravotním pojištění (rozsah hrazené stomatologické péče) a dostupnost smluvní sítě podle <strong>Nařízení vlády č. 307/2012 Sb.</strong> o místní a časové dostupnosti. Zatímco u lékařské péče je česká hodnota nesplněné potřeby téměř nulová, u zubní péče se otevírá sedminásobný rozdíl mezi nejchudšími a nejbohatšími — což je přesně ten typ nerovnosti, který formálně univerzální systém nemá produkovat.</p>

Co hodnotu ovlivňuje

Platba z kapsy a doplatky. Stomatologie je v ČR segmentem s nejvyšším podílem přímých plateb pacienta. Hrazený standard pokrývá základní výkony jednoduchým materiálem; cokoli nad rámec (estetické výplně, korunky, můstky, implantáty) doplácí pacient. Pro nízkopříjmovou domácnost se tak i potřebné ošetření stává odložitelným výdajem — odtud sedminásobný příjmový gradient (QU1 2,1 % vs. QU5 0,3 %).

Smluvní síť a regionální nedostupnost. Roste počet zubařů, kteří neuzavírají smlouvy se zdravotními pojišťovnami a pracují čistě samoplatebně, a počet praxí, které nepřijímají nové pacienty. V pohraničí a venkovských okresech (Karlovarský, Ústecký kraj) je sehnání smluvního zubaře reálná bariéra — pacient buď dojíždí, nebo platí.

Stárnutí stomatologické pracovní síly. Významná část zubařů je v důchodovém věku a generační obměna nestačí pokrýt odchody, zejména mimo velká města. Bez registrujícího zubaře se preventivní i akutní péče odkládá.

Úhradová vyhláška a hodnota bodu. Výše úhrady stomatologických výkonů z veřejného pojištění (úhradová vyhláška MZ ČR) dlouhodobě zaostává za reálnými náklady, což motivuje praxe k přechodu na samoplatební režim a oslabuje smluvní síť — strukturální páka na straně plátce a státu.

Zdravotní gramotnost a prevence. Nízká účast na preventivních prohlídkách u části populace vede k tomu, že problém eskaluje do nákladného ošetření, které už pacient nezvládne zaplatit — preventivní gradient se přetavuje v gradient nesplněné potřeby.

Metodika

Definice

Podíl populace 16+ let, která za posledních 12 měsíců potřebovala zubní vyšetření nebo ošetření, ale nezískala je kvůli ceně, vzdálenosti či čekací lhůtě (souhrnný důvod „příliš drahé / příliš daleko / čekací listina“). Eurostat EU-SILC; harmonizovaný indikátor napříč EU, dentální obdoba ukazatele nesplněné potřeby lékařské péče (unmet_need_medical).

Jednotka

% populace 16+

Směr

nižší hodnota je lepší

Frekvence

ročně

Garanti dat

Eurostat, ČSÚ (EU-SILC kontaktní bod ČR), Ministerstvo zdravotnictví ČR (rozsah hrazené stomatologické péče dle zákona 48/1997 Sb.), Česká stomatologická komora (síť smluvních poskytovatelů)

Metodická poznámka

Self-reported indikátor z dotazníku EU-SILC: respondent uvádí, zda v posledních 12 měsících potřeboval, ale nedostal zubní péči, a z jakého důvodu. Standardizovaná definice EUROSTAT/ECHI. Souhrnný kód reason=TXP_TFAR_WLIST (cena + vzdálenost + čekací lhůta) je oficiální složený důvod používaný i pro SDG indikátor dostupnosti. Česká hodnota 1,0 % (2025) je výrazně pod průměrem EU27 (3,3 %) → signal good. Trend od pandemického minima 2021 (0,6 %) stoupal (2022: 0,8 %; 2023: 1,1 %; 2024: 1,3 %), v nejnovější vlně 2025 se mírně vrátil na 1,0 %. Klíčový rozdíl oproti lékařské péči: u zubní péče je v ČR výrazný příjmový gradient — nejnižší příjmový kvintil (QU1) vykázal v roce 2025 hodnotu 2,1 %, nejvyšší (QU5) jen 0,3 % (poměr 7:1). Mezi sousedy 2025: Německo 0,5 %, Rakousko 1,3 %, Polsko 1,2 %, Slovensko 1,0 %.

Omezení

Self-report — měří subjektivní zkušenost, ne objektivní dostupnost; podhodnocuje odkládání péče, které pacient nevnímá jako „potřebu“ (adaptace na zhoršený chrup, rezignace). Souhrnný kód maskuje, zda převažuje cena nebo čekání (u zubní péče v ČR dominuje cena/doplatek). Cílová populace 16+ vylučuje pediatrickou stomatologii, kde je obraz odlišný. Příjmové kvintily jsou definovány na úrovni státu, nikoli krajů — regionální nedostupnost smluvních zubařů se v celostátním průměru ztrácí. Malé absolutní hodnoty znamenají vyšší výběrovou chybu u podskupin (kvintilové hodnoty meziročně kolísají).