Nevydaná balení léků (rozdíl předpis − výdej na eRecept)

Proč na tom záleží

Nevydaný lék je nejlevnější a nejméně viditelná forma selhání léčby. Systém za něj zaplatil všechno, co mu předcházelo — návštěvu, vyšetření, čas lékaře, preskripci — a nezískal nic. Neexistuje k němu hospitalizace, nekóduje se, nikoho nekontaktuje. V české statistice se objevuje jen jako rozdíl dvou čísel, která zveřejňuje SÚKL a která dosud nikdo nepostavil vedle sebe.

Proč vlastní indikátor. Dashboard měří spotřebu léků (spotreba_antibiotik, spotreba_opioidu, spotreba_antidiabetik, spotreba_hypolipidemik, pouzivani_antidepresiv) i strukturu úhrad (podil_vydaje_leky, podil_generik_objem). Všechny tyto ukazatele začínají až u vydaného balení. Krok mezi „lékař předepsal“ a „pacient dostal“ v nich chybí úplně — a přitom je to jediné místo lékové cesty, kde se rozhoduje, jestli léčba vůbec začne. Indikátor ten krok doplňuje, byť hrubě.

Vazba na finanční ochranu. Ukazatel je nepřímým testem toho, jestli funguje ochrana pacienta před vlastními platbami, kterou dashboard sleduje ukazateli platba_z_kapsy_pct a katastroficke_vydaje_zdravi. Ty měří, kolik lidé zaplatili. Tenhle naznačuje, co si kvůli tomu (mimo jiné) nevzali.

Politická hodnota. Metrika je levná — vzniká z už zveřejněných souborů, bez nového sběru, bez zátěže poskytovatelů a bez osobních údajů. Zároveň má jasného majitele: systém eRecept provozuje SÚKL, úhradovou politiku určuje ministerstvo zdravotnictví s plátci. To z ní dělá jeden z mála ukazatelů, kde je cesta od měření k zásahu krátká.

Čeho si všímat. Hodnota sama o sobě nemá říkat, jestli je Česko dobré nebo špatné — mezinárodní srovnání pro ni neexistuje a její konstrukce je hrubá. Má sloužit jako referenční hladina, proti které se dá poměřit dopad konkrétních kroků: online ochranného limitu od roku 2025, rozšíření lékového záznamu nebo hrazené konzultace farmaceuta. A jako argument pro to, aby SÚKL začal publikovat kohortní variantu, kterou z vlastní databáze spočítat umí.

Co hodnotu ovlivňuje

Doplatky a hotovostní bariéra. OECD ve svém přehledu o adherenci (Khan & Socha-Dietrich, OECD Health Working Paper No. 105, 2018) jmenuje výši přímých plateb pacienta mezi hlavními systémovými příčinami non-adherence. V Česku působí doplatek v lékárně přímo u pultu — a ochranný limit započitatelných doplatků podle § 16b zákona 48/1997 Sb. (500 Kč pro osoby nad 70 let a invalidy III. stupně, 1 000 Kč pro děti do 18 let a osoby 65–69 let, 5 000 Kč pro ostatní) se až do konce roku 2024 vracel zpětně pojišťovnou, takže hotovost pacient musel vydat i tak. Od ledna 2025 se započitatelné doplatky sledují přímo přes eRecept a pacient po překročení limitu přestává platit rovnou v lékárně.

Patnáctidenní platnost receptu. Není-li stanoveno jinak, platí český recept 15 dnů. Kdo si ho nevyzvedne hned, propadne mu — na rozdíl třeba od Finska, kde recept platí dva roky. Krátká platnost srovnání se zahraničím posouvá dolů a zároveň znamená, že odklad „vyzvednu příště“ končí zpravidla nevyzvednutím.

Zpětná vazba lékaři chybí. Lékový záznam pacienta je zdravotníkům přístupný od 1. 6. 2020 (novela zákona č. 378/2007 Sb. o léčivech), ale nahlédnutí je dobrovolný úkon, ne automatická notifikace. Předepisující lékař se tedy zpravidla nedozví, že lék nebyl vydán, dokud pacient nepřijde na kontrolu.

Polypragmazie a věk. Bruthans et al. našli negativní korelaci s věkem (rxy = 0,707): nejvyšší primární non-adherence byla ve věku 18–39 let (6,54 %), nejnižší u 64–75letých (3,40 %). Souvisí to s tím, kdo bere chronickou medikaci a kdo jednorázové recepty.

Skupina léku. Tíže je nepřímá: u léků, které nic nebolí (statiny, antihypertenziva, psychoanaleptika), je odklad snazší. Česká data to potvrzují — u hypolipidemik 5,71 % a u psychoanaleptik 5,20 % proti 4,56 % v celém vzorku.

Metodika

Definice

Roční rozdíl mezi počtem balení léčivých přípravků předepsaných na elektronický recept a počtem balení vydaných v lékárnách, vyjádřený jako podíl z předepsaných. Počítá se z měsíčních otevřených dat SÚKL jako 1 − (součet vydaných balení za leden–prosinec ÷ součet předepsaných balení za leden–prosinec). Je to čistý agregátní rozdíl dvou nezávislých součtů, NIKOLI sledování osudu jednotlivých receptů: výdej v roce Y zahrnuje i recepty vystavené v prosinci roku Y−1 a naopak nezahrnuje recepty z prosince roku Y vydané v lednu Y+1. Obě množiny tedy nejsou tatáž kohorta. Ukazatel proto slouží jako populační indikátor primární non-adherence (situace, kdy pacient předepsaný lék vůbec nezačne užívat), ne jako její přímé měřítko.

Jednotka

%

Směr

nižší hodnota je lepší

Frekvence

ročně

Garanti dat

SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv) — správce systému eRecept a publikace otevřených dat, Ministerstvo zdravotnictví ČR — gestor zákona o léčivech a úhradové politiky, Česká lékárnická komora, Zdravotní pojišťovny — ochranný limit započitatelných doplatků dle § 16b zákona 48/1997 Sb.

Metodická poznámka

POSTUP VÝPOČTU (reprodukovatelný). Pro každý měsíc roku se stáhnou dva soubory z https://opendata.sukl.cz/soubory/ERECEPT/: erecept_predpis_{RRRRMM}.zip a erecept_vydej_{RRRRMM}.zip. V každém CSV se sečte sloupec MNOZSTVI přes všechny řádky (bez filtrů na okres nebo přípravek). Roční hodnota = 1 − (Σ výdej ÷ Σ předpis) × 100. Sloupec MNOZSTVI je u výdeje typu NUMBER(6,2) — desetinná místa se NESMĚJÍ zahodit celočíselným parsováním, jinak vznikne systematicky podhodnocený výdej. HODNOTY ZA JEDNOTLIVÉ ROKY (předepsáno / vydáno balení, staženo 11. 9. 2026): 2022 — 157 563 527 / 151 673 772 (3,74 %); 2023 — 165 451 078 / 159 801 816 (3,41 %); 2024 — 170 105 194 / 163 590 551 (3,83 %); 2025 — 171 012 564 / 164 446 342 (3,84 %). Publikovaná hodnota se zaokrouhluje na jedno desetinné místo. CO SE TÍM NEMĚŘÍ. Oba součty popisují tytéž kalendářní měsíce, ale ne tutéž kohortu receptů: část výdeje roku Y patří k receptům z prosince Y−1 a část receptů z prosince Y se vydá až v lednu Y+1. Hodnota proto NENÍ podíl receptů vystavených v roce Y, které nikdy nebyly vydány — je to čistý tok předpis minus výdej za daný rok. Kohortní odpověď dává jen párování jednotlivých receptů (Bruthans et al. 2023). CITLIVOSTNÍ TEST NA POSUN VÝDEJE. Alternativní výpočet, který proti předpisu ledna–prosince roku Y staví výdej února Y až ledna Y+1, dává 2,92 % (2022), 3,12 % (2023), 3,62 % (2024) a 4,19 % (2025). Rozdíl proti kalendářní variantě je 0,4 až 0,8 bodu a jde OBĚMA směry: u roků 2022–2024 je posunutá hodnota nižší, u roku 2025 vyšší. Skutečná úroveň tedy leží zhruba mezi 3 a 4,5 % a rozdíly mezi jednotlivými roky jsou uvnitř šumu metody — řada se nesmí číst jako trend. NEZÁVISLÁ KONTROLA ŘÁDU. Recenzovaná práce Bruthans et al. (2023, PMID 37033608), která pracovala přímo s databází eReceptu a párovala jednotlivé recepty, našla za rok 2021 primární non-adherenci 4,56 % nad 50 léčivými látkami (≈ 30 % všech českých receptů). Agregátní odhad ze zveřejněných dat je tedy o něco nižší, ale stejného řádu. POKRYTÍ eRECEPTU. Elektronická preskripce je v ČR povinná od 1. 1. 2018; Bruthans et al. uvádějí, že elektronicky je vystaveno „více než 98 procent“ českých receptů. Datová sada nezahrnuje listinné recepty ani výdej bez lékařského předpisu.

Omezení

(1) NENÍ TO PÁROVÁNÍ RECEPTŮ A NENÍ TO TÁŽ KOHORTA. Ukazatel porovnává dva nezávislé měsíční agregáty, ne osud konkrétního receptu. Výdej roku Y obsahuje recepty z prosince Y−1, a naopak recepty z prosince Y vydané v lednu Y+1 v něm chybějí. Hodnota proto nevyjadřuje podíl receptů vystavených v daném roce, které nikdy nebyly vydány, ani počet pacientů, kterých se to týká. Kohortní odpověď dává jen studie Bruthans et al. (2023). (2) ODCHYLKA NEMÁ ZARUČENÝ SMĚR. Působí proti sobě nejméně dva vlivy. Nahoru: část nevydaných balení má legitimní důvod a s adherencí nesouvisí (viz bod 5). Nahoru i dolů: nesoulad kohort na hranici roku, jehož velikost ukazuje citlivostní test v method_notes (0,4–0,8 bodu, u let 2022–2024 jedním směrem, u roku 2025 opačným). Hodnotu proto NELZE vydávat za horní ani dolní mez skutečné primární non-adherence — je to odhad její úrovně se dvoustrannou nejistotou. (3) MEZIROČNÍ ZMĚNY NEJSOU SIGNÁL. Rozdíly mezi roky v kalendářní řadě (0,3–0,4 bodu) jsou menší než rozptyl citlivostního testu. Řada se nesmí číst jako trend. (4) REGIONÁLNÍ ROZPAD NELZE POČÍTAT. V sadě erecept_predpis je okres předepisujícího pracoviště, v sadě erecept_vydej okres lékárny. Pacient běžně vyzvedává lék jinde, než kde byl u lékaře (dojížďka do Prahy a krajských měst). Podíl počítaný per okres by proto neměřil nevydaná balení, ale dojížďku za péčí. Dashboard z tohoto důvodu krajskou ani okresní hodnotu neuvádí. (5) BALENÍ, NE PACIENTI A NE DÁVKY; A NE KAŽDÉ NEVYDANÉ BALENÍ JE SELHÁNÍ. Jedno nevydané balení antibiotik a jedno nevydané balení mastičky mají v ukazateli stejnou váhu. Lékař navíc recept zruší nebo nahradí, pacient dostane lék v nemocnici, stav se do 15 dnů zlepší, přípravek je dočasně nedostupný (viz indikátor vypadky_leciv_aktivni), nebo si ho pacient koupí bez receptu. Finské celostátní údaje (PMID 39650807) ukazují rozptyl podle skupiny od 5 % (léčba štítné žlázy) po 38 % (ostatní léky nervového systému) a nejčastěji nevyzvedávanými léky byly paracetamol, ibuprofen a salbutamol — tedy z velké části přípravky dostupné i bez receptu. (6) CHYBÍ ROZPAD PODLE ATC. Otevřená data nesou kód SÚKL, ne ATC skupinu; pro rozpad podle lékových skupin by bylo nutné připojit číselník DLP. Zatím se nedělá. (7) UKAZATEL NIKDO OFICIÁLNĚ NEPUBLIKUJE. SÚKL data zveřejňuje, ale tuto metriku z nich sám nepočítá a nezveřejňuje; hodnota v dashboardu je redakční výpočet nad veřejnými soubory, ne převzatý úřední údaj.