Rozdíl v omezení zdravím mezi nejchudší a nejbohatší pětinou (16–64 let)

Proč na tom záleží

Dlouhodobé omezení v běžných činnostech je v produktivním věku přímo spojené se schopností pracovat, a tedy i s příjmem domácnosti a s výdaji sociálního systému. Příjmový gradient GALI proto ukazuje, kde se zdravotní a sociální nevýhoda navzájem posilují. Česká data mají jasný vzorec: nejbohatší pětina je na úrovni průměru EU (11,2 vs 11,1 %), nejchudší pětina je na tom hůř (26,6 vs 24,6 %), takže nerovnost leží v dolní části rozdělení. Ukazatel doplňuje vzdělanostní gradient naděje dožití (nadeje_doziti_vzdelani_gap_muzi) o pohled na zdraví živých lidí v produktivním věku a je jedním z mála ukazatelů dimenze spravedlnosti, který Eurostat aktualizuje každý rok.

Co hodnotu ovlivňuje

Charakter práce: fyzicky náročná a rizikovější zaměstnání v nižších příjmových skupinách,Ztráta příjmu po nemoci nebo úrazu (obrácená kauzalita) a míra, do jaké ji tlumí nemocenské, invalidní důchody a návrat do práce,Vzdělání a zdravotní gramotnost,Kumulace rizikových faktorů (kouření, obezita, nízká pohybová aktivita) v nižších příjmových skupinách,Dostupnost a včasnost léčby chronických onemocnění pohybového aparátu, duševních poruch a kardiovaskulárních nemocí,Bydlení, regionální deprivace a materiální nedostatek

Metodika

Definice

Rozdíl v procentních bodech mezi nejnižší (1. kvintil, QU1) a nejvyšší (5. kvintil, QU5) příjmovou pětinou v podílu osob ve věku 16–64 let, které uvádějí, že je zdravotní problém alespoň posledních šest měsíců omezuje v činnostech, které lidé obvykle dělají (Global Activity Limitation Indicator, GALI; odpověď „značně“ nebo „do určité míry“, Eurostat lev_limit=SM_SEV). Příjmové pětiny jsou národní, podle ekvivalizovaného disponibilního příjmu domácnosti. Hodnota 15,4 znamená, že v nejchudší pětině je dlouhodobě omezených o 15,4 procentního bodu víc lidí než v nejbohatší. Ukazatel měří příjmový gradient zdraví v produktivním věku.

Jednotka

p. b.

Směr

nižší hodnota je lepší

Frekvence

annual

Garanti dat

Český statistický úřad — šetření Životní podmínky (EU-SILC), Eurostat — statistika zdraví z EU-SILC (hlth_silc_12)

Metodická poznámka

Hlavní hodnota je vlna 2025: QU1 26,6 % − QU5 11,2 % = 15,4 p. b.; EU27 24,6 − 11,1 = 13,5 p. b. Signál: (15,4 − 13,5) / 13,5 = +14,1 % při směru lower_is_better → warn (prahy good 5 %, warn 15 %). Prahy jsou záměrně širší než u většiny indikátorů: rozdíl dvou kvintilů je zatížený výběrovou chybou obou podskupin a česká řada v letech 2015–2025 kolísala mezi 11,3 a 22,0 p. b. (meziročně až o 9,9 bodu, 2020 → 2021), zatímco unijní agregát se držel mezi 11,3 a 13,5. Užší prahy by signál přepínaly podle šumu: s rokem 2024 (11,3 vs 13,1) by vyšel good, s rokem 2023 (14,6 vs 12,7) těsně warn. Proto doporučujeme číst i tříletý průměr (2023–2025: ČR 13,8, EU 13,1 p. b.). Věk 16–64 místo 16+ je zvolen kvůli věkové struktuře pětin: mezi lidmi s nejnižšími příjmy je v populaci 16+ mnoho starobních důchodců, u nichž je omezení časté z důvodu věku; v 16+ by indikátor zčásti měřil věkové složení pětin, ne příjmový gradient (ČR 16+ 2025: 25,9 p. b.). Příjem se v EU-SILC vztahuje k předchozímu kalendářnímu roku, vlna 2025 tedy odráží příjmy roku 2024. Rozdíl ani jeho evropský benchmark Eurostat nepublikuje, počítá je redakce z publikovaných podílů. Vztah k dalším indikátorům: GALI je stejná otázka, ze které Eurostat počítá naději dožití ve zdraví (nadeje_doziti_zdravi_65, Sullivanova metoda); tento indikátor ukazuje, jak nerovnoměrně je tatáž zátěž rozložena podle příjmu v produktivním věku. Se subjektivním hodnocením zdraví (subjektivni_zdravi, hlth_silc_18) sdílí zdroj i povahu sebehodnocení, ale měří funkční omezení, ne celkový dojem ze zdraví.

Omezení

1. Obousměrná kauzalita: rozdíl nelze číst jako účinek příjmu na zdraví. Dlouhodobá nemoc snižuje pracovní schopnost a příjem (García-Gómez et al., J Hum Resour 2013, PMID 25067853; Lenhart, Eur J Health Econ 2018, PMID 29876764), takže část lidí je v nejchudší pětině kvůli svému zdraví; indikátor oba směry nerozliší. 2. Věková struktura kvintilů: i v pásmu 16–64 let nejsou pětiny věkově stejné a data nejsou věkově standardizovaná; proto se nepoužívá věk 16+, kde by rozdíl zčásti měřil podíl seniorů v nejchudší pětině. 3. GALI je sebehodnocení a odpověď závisí na tom, co respondent považuje za „obvyklé činnosti“; znění otázky a způsob sběru se mezi státy liší a volba šetření silně mění odhady nerovností i pořadí zemí (Rubio-Valverde et al., 2018, Int J Public Health 64(3), PMID 30478617). 4. Výběrová chyba: každá pětina je jen pětina vzorku a rozdíl dvou odhadů kolísá víc než celostátní podíl; česká řada se v letech 2015–2025 pohybovala mezi 11,3 a 22,0 p. b. a skok v roce 2017 (QU1 z 27,5 na 33,7 %) i pokles v roce 2021 (z 34,5 na 24,0 %) nejsou v datech Eurostatu označeny jako zlom řady, jejich příčinu z dat neurčíme. 5. Příjmové pětiny jsou národní: nejchudší pětina v Česku a v Německu má jinou absolutní úroveň příjmu, srovnání ukazuje gradient uvnitř každé země. 6. Zlomy řad u jiných zemí: Německo má příznak zlomu (b) v letech 2015, 2020 a 2022 a odhad (e) v roce 2023; agregát EU je v letech 2015–2016 odhad. 7. Šetření pokrývá jen soukromé domácnosti, lidé v ústavní péči v něm nejsou.