Pacienti ošetření zdravotnickou záchrannou službou
Stav ověření: Ilustrativní
Roční objem ošetření pacientů výjezdovými skupinami zdravotnické záchranné služby (ZZS), měřený v tisících pacientodnů. Hodnota vychází z otevřené datové sady ÚZIS ČR „Pacienti ošetření zdravotnickou záchrannou službou“ postavené nad Národním registrem hrazených zdravotních služeb (NRHZS): jednotkou je pacientoden, tedy jeden pacient ošetřený ZZS v jednom dni (započítává se nejvýše 1 výjezd na pacienta a den; výjezd je definován doklady druhu 37 s kódy 70, 71, 72, 77, 66 nebo 67). Indikátor měří objem poptávky po přednemocniční neodkladné péči — kolik ošetření záchranná služba ročně poskytne. Nejde o počet unikátních osob: člověk, k němuž záchranka vyjela ve více dnech roku, se počítá opakovaně. Doplňuje existující indikátor dojezdového času ZZS: ten měří, jak rychle systém přijíždí, tento indikátor měří, kolik toho systém veze. Rostoucí objem není sám o sobě „špatný“ — odráží stárnutí populace i dostupnost služby — ale jeho tempo (+52 % za 15 let při růstu populace o ~4 %) je systémový signál o zátěži akutní péče a o tom, kam se přelévá poptávka, kterou nezachytí primární péče a pohotovostní služba.
| Česko | 1 050 tis. pacientodnů / rok |
|---|
Proč na tom záleží
Záchranná služba je poslední záchytná síť zdravotního systému — jediná služba, která nikdy neodmítne, nedá objednací termín a přijede kamkoli. Právě proto je objem jejích ošetření citlivým měřítkem výkonnosti celého systému: každá slabina v primární péči, pohotovostech, dlouhodobé péči o seniory nebo duševním zdraví se dříve či později projeví jako výjezd. Růst o polovinu za 15 let při téměř stagnující populaci znamená, že akutní přednemocniční péče absorbuje strukturální posuny — stárnutí, osamělost, nedostupnost ambulancí — a její kapacity (posádky, dispečinky, urgentní příjmy, návazná lůžka) rostou pomaleji než poptávka. Z pohledu HSPA jde o dimenzi dostupnosti (ZZS je bezbariérový vstup do systému) i efektivity (výjezd sanitky je nejdražší způsob, jak ošetřit stav zvládnutelný v ambulanci). Indikátor navíc stojí na plně otevřených datech ÚZIS s patnáctiletou řadou a granularitou kraj × věk × diagnóza — patří k nejlépe podloženým datovým sadám české akutní péče.
Co hodnotu ovlivňuje
Demografie. Rozhodujícím tahounem růstu je stárnutí populace: na pacienty 65+ připadalo v roce 2010 necelých 45 % ošetření ZZS, v roce 2024 už 52,0 %, a nejrychleji roste skupina 80+ (23,3 % ošetření). Křehcí senioři žijící sami doma jsou typickým opakovaným pacientem záchranky — pád, dekompenzace chronické nemoci, zhoršení dušnosti.
Dostupnost primární péče a pohotovostí. Záchranka je jediná část systému, která má ze zákona povinnost dojet do 20 minut, 24/7 a zdarma. Kde je praktický lékař nedostupný (plné kapacity, ordinační doba do odpoledne) a lékařská pohotovostní služba daleko nebo zrušená, přelévá se poptávka na linku 155 — včetně stavů, které by zvládla ambulance. Utilizace ZZS je tak nepřímým teploměrem slabin primární péče a pohotovostní sítě.
Organizace akutní péče. Síť urgentních příjmů, telefonická triáž na dispečinku a možnost ponechat pacienta doma po telefonické konzultaci určují, kolik volání skončí výjezdem. Země se silnou telefonickou triáží (dánská linka 1813, britská NHS 111) dokážou část poptávky odklonit bez výjezdu.
Sociální faktory. Osamělost seniorů, nedostupnost sociálních služeb a domácí péče zvyšují počet volání, u nichž je zdravotní složka až druhotná; posádky ZZS je přesto musí obsloužit.
Metodika
Zdroj dat
ÚZIS ČR — otevřená data NRHZS (NR-04-22) — primární zdroj ↗