Spotřeba antidiabetik

Proč na tom záleží

Diabetes je v Česku nemocí každého desátého obyvatele a jeho farmakoterapie je nejrozsáhlejší chronickou léčbou, kterou systém provozuje. Objem této léčby je proto legitimní procesní ukazatel: říká, kolik léčby systém mezi zjištěnou nemocí a její komplikací skutečně dodá.

Vysoká česká hodnota není známkou štědrosti, ale nemocnosti. Spotřeba 113,1 DDD na 1 000 obyvatel a den (2025) je vysoko nad průměrem OECD 94,2 z roku 2024 a Česko bylo v roce 2024 podle harmonizovaných dat OECD šesté nejvyšší z třiceti hlásících zemí. Přepočet na jednoho farmakologicky léčeného pacienta ale ukazuje jen 1,36 DDD denně, tedy zhruba jednu a třetinu standardní denní dávky — a i tento údaj vzrostl za čtyři roky jen o 5,1 %, zatímco počet léčených osob o 11,7 %. Rozklad je přesný: 1,117 × 1,051 = 1,174, tedy celý sedmnáctiprocentní nárůst objemu je součinem obou. Objem roste hlavně proto, že přibývá nemocných, ne proto, že by systém léčil intenzivněji. To je zásadní pro čtení indikátoru: srovnání se zeměmi s nižší prevalencí měří především zátěž nemocí, ne kvalitu péče.

Skutečná informace je ve struktuře, ne v součtu. Podíl gliflozinů a agonistů GLP-1 — tříd, u nichž je doložen přínos pro srdce a ledviny nezávisle na kompenzaci glykemie — vzrostl z 5,3 % objemu v roce 2021 na 19,3 % v roce 2025. Je to rychlá změna, ale z velmi nízké základny a stále vedle 13,5 % objemu derivátů sulfonylurey, které doporučení kvůli riziku hypoglykemie a chybějícímu kardiovaskulárnímu přínosu odsunula. Právě tento poměr, ne celkový součet, vypovídá o tom, nakolik česká praxe dohnala doporučené postupy.

Politická páka leží v tom, kdo smí předepsat. Většina pacientů s diabetem 2. typu je dispenzarizována u praktického lékaře, ale úhrada kardio-renálně protektivní léčby je u diabetické indikace vázána na specializované odbornosti. Vláda a SÚKL mají v ruce tři konkrétní nástroje: rozhodnutí o preskripčních omezeních (dvě vlny uvolnění v letech 2024 a 2026 už proběhly a jejich dopad bude v datech vidět), indikační podmínky úhrady u gliflozinů a GLP-1, a chybějící Národní diabetologický akční plán — platná verze Národního diabetologického programu pochází z roku 2013 a odborná společnost dlouhodobě volá po jeho nahrazení dokumentem, který propojí záchyt, léčbu a dlouhodobé sledování.

Co hodnotu ovlivňuje

Prevalence diabetu. Podle Národního diabetologického registru mělo v roce 2025 diabetes 1 156 709 osob, tj. 10,6 % obyvatel ČR, a farmakologicky léčeno bylo 905 760 z nich. Za čtyři roky přibylo 95 164 léčených pacientů, tedy o 11,7 % — víc než trojnásobek toho, o kolik za stejnou dobu vzrostl počet obyvatel (3,9 %). Sebelépe nastavená léčebná praxe se v objemu projeví méně než tento demografický a epidemiologický tlak — a je hlavním důvodem, proč je česká spotřeba nad průměrem OECD.

Rizikové faktory na vstupu. Prevalence obezity u dospělých 19,8 % (2019, EU 16,5) a podíl osob s nadváhou udržují přítok nových pacientů. Diabetes 2. typu je z velké části nemoc odvozená od hmotnosti a pohybové aktivity, takže determinanty indikátoru leží mimo zdravotnictví — ve struktuře stravy, v zastavěném prostředí a v pracovních režimech.

Doporučené postupy a jejich obrat ke kardio-renální ochraně. Doporučení ADA/EASD i České diabetologické společnosti od roku 2019 postupně přesunula glifloziny a agonisty GLP-1 z pozice „léků třetí volby“ mezi léčbu volenou podle přítomnosti kardiovaskulárního, srdečního nebo renálního onemocnění, tedy nezávisle na hodnotě HbA1c. Struktura české spotřeby ten obrat kopíruje se zpožděním: podíl obou tříd vzrostl z 5,3 % (2021) na 19,3 % (2025).

Úhradová a preskripční pravidla SÚKL. Úhrada gliflozinů u diabetu 2. typu je vázána na kombinaci s metforminem, na nedostatečnou kompenzaci a na prokázaný efekt po šesti měsících, jinak končí. Preskripce s úhradou je vymezena odbornostmi diabetologie, endokrinologie, vnitřní lékařství, kardiologie a — od rozšíření úhrady empagliflozinu k 1. 6. 2024 — nefrologie. Praktický lékař, u kterého je většina diabetiků 2. typu dispenzarizována, mezi nimi u této indikace není.

Přístup přes praktického lékaře. Změna vyhlášky o preskripčních omezeních k 1. 7. 2024 uvolnila praktickým lékařům zhruba tisícovku přípravků, které dosud vyžadovaly písemné delegování specialistou, a další vlna k 1. 7. 2026 přesouvá k praktikům přes 1 200 přípravků s omezením „E“, mimo jiné pro diabetologická a metabolická onemocnění. Obě vlny míří přesně na úzké hrdlo, které tento indikátor měří — dopad ale bude viditelný až v datech za roky 2026 a 2027.

Cena a generická dostupnost. Metformin a deriváty sulfonylurey jsou levné generikum a tvoří stále 39,4 % objemu. Glifloziny a agonisté GLP-1 jsou řádově dražší, což je vedle klinických kritérií hlavní důvod restriktivních úhradových podmínek — a zároveň důvod, proč jejich rostoucí podíl znamená rychleji rostoucí náklady, než naznačuje růst objemu v DDD.

Metodika

Definice

Souhrnná spotřeba léčiv k terapii diabetu (ATC skupina A10) vyjádřená jako počet definovaných denních dávek (DDD) na 1 000 obyvatel a den. Zahrnuje inzuliny a jejich analoga (A10A) i neinzulinová antidiabetika (A10B): metformin, deriváty sulfonylurey, gliptiny, glifloziny (inhibitory SGLT2), agonisty receptoru GLP-1, glitazony a fixní kombinace. Indikátor měří objem farmakoterapie, který se v komunitním sektoru dostane k pacientům s diabetem — neměří počet léčených osob, dávkovou intenzitu u jednotlivce ani dosaženou kompenzaci onemocnění. Je procesním protějškem výsledkových indikátorů prevalence_diabetu a amputace_dk_diabetici: doplňuje řetězec „kolik lidí nemoc má → kolik léčby jim systém dodá → s jakými komplikacemi končí“ o jeho prostřední článek.

Jednotka

DDD/1000/den

Směr

závisí na kontextu

Frekvence

ročně

Garanti dat

SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv), ÚZIS ČR — Národní diabetologický registr, Česká diabetologická společnost ČLS JEP, OECD, ČSÚ / Eurostat (střední stav obyvatel)

Metodická poznámka

ŘADA: vlastní přepočet z otevřených dat SÚKL DIS-13 — 60 měsíčních souborů CSV za roky 2021 až 2025, staženo 5. 9. 2026. Filtr: ATC7 začíná „A10“, typ odběratele LEKARNA, čistá spotřeba jako dodávka (D) minus vratka (V); DDD na balení přímo ze sloupce datové sady. Absolutní objem komunitní spotřeby (DDD): 2021 = 383 709 796 · 2022 = 393 420 970 · 2023 = 402 992 788 · 2024 = 422 917 273 · 2025 = 450 519 004, tedy za čtyři roky nárůst objemu o 17,4 %. JMENOVATEL POPULACE: střední stav obyvatel ČR pro každý rok zvlášť z Eurostat demo_gind (indikátor AVG, staženo 5. 9. 2026): 2021 = 10 505 772 · 2022 = 10 672 118 · 2023 = 10 864 042 · 2024 = 10 905 028 · 2025 = 10 912 670. Populace v tomto období vzrostla o 3,9 % (revize po sčítání lidu 2021 a příchod uprchlíků z Ukrajiny 2022–2023), takže fixní jmenovatel by řadu zkresloval — proto se každý bod počítá vlastní populací příslušného roku. VÝSLEDEK (DDD/1000/den): 2021 = 100,1 · 2022 = 101,0 · 2023 = 101,6 · 2024 = 106,0 · 2025 = 113,1, tedy za čtyři roky nárůst o 13,0 %. Rozdíl mezi růstem objemu (17,4 %) a růstem ukazatele na obyvatele (13,0 %) je právě růst populace. | OVĚŘENÍ METODIKY: tatáž skupina v OECD Health Statistics (dataflow HEALTH_PHMC@DF_PHMC_CONSUM, PHARMACEUTICAL=A10, staženo přímým dotazem na veřejné SDMX API OECD 5. 9. 2026) dává pro ČR 2021 = 97,5 · 2022 = 99,3 · 2023 = 100,8 · 2024 = 107,1. Vlastní přepočet se od kanonické řady liší o +2,6 % · +1,7 % · +0,8 % · −1,1 %, tedy shoda ve všech čtyřech překrývajících se letech do 2,6 %. Odchylka je systematická a v čase klesá, což odpovídá tomu, že OECD u starších let pracuje s populačním údajem před revizí po sčítání lidu 2021; pro mezinárodní srovnání se proto používají harmonizované hodnoty OECD, pro českou řadu vlastní přepočet z primárního zdroje. Rok 2025 v OECD zatím není; hodnota 113,1 je proto z českého zdroje a předbíhá mezinárodní publikaci o rok. | BENCHMARK spočten z téhož dotazu na OECD za rok 2024: nevážený průměr 30 zemí OECD s dostupným údajem = 94,2; nevážený průměr 20 členských států EU v datasetu = 92,7. ČR (107,1 dle OECD) je šestá nejvyšší z 30 hlásících zemí OECD. Pořadí 2024: Kanada 221,3 · Finsko 128,7 · Německo 112,6 · Francie 111,3 · Řecko 108,0 · ČESKO 107,1 · Dánsko 106,4 · Spojené království 104,6 · Polsko 100,4 · Slovensko 89,1 · Rakousko 60,6. Benchmark je o rok starší než zobrazovaná hodnota; protože je direction=context_dependent a signál neutrální, nemá tento posun vliv na hodnocení. | JMENOVATEL PACIENTŮ: otevřená data ÚZIS ČR z Národního diabetologického registru (sada NR-18-01, řada 2010–2025, licence CC BY 4.0, staženo 5. 9. 2026, 16,0 mil. řádků typu pacient-rok). Osob s diabetem: 2021 = 1 065 260 · 2024 = 1 134 033 · 2025 = 1 156 709 (10,6 % populace). Z nich farmakologicky léčených (příznak DM_antidiabetika): 2021 = 810 596 · 2024 = 884 521 · 2025 = 905 760, tedy přírůstek 95 164 osob (+11,7 %). | ODVOZENÝ UKAZATEL INTENZITY: absolutní objem z DIS-13 dělený počtem farmakologicky léčených osob a dny roku dává DDD na léčeného pacienta a den: 2021 = 1,30 · 2022 = 1,29 · 2023 = 1,28 · 2024 = 1,31 · 2025 = 1,36. Rozklad růstu objemu je přesný: 1,117 × 1,051 = 1,174, tedy nárůst objemu o 17,4 % je součinem přírůstku léčených osob (+11,7 %) a růstu intenzity na pacienta (+5,1 %). Růst je tedy převážně důsledkem rostoucího počtu nemocných, nikoli intenzivnější léčby jednotlivce. | ROZKLAD SKUPINY z týchž dat SÚKL, podíl na objemu komunitní spotřeby v roce 2025: metformin A10BA 25,9 % · deriváty sulfonylurey A10BB 13,5 % · glifloziny A10BK 12,0 % · dlouhodobě působící inzuliny A10AE 10,3 % · fixní kombinace A10BD 9,5 % · rychle působící inzuliny A10AB 9,4 % · agonisté GLP-1 A10BJ 7,3 % · gliptiny A10BH 5,0 % · glitazony A10BG 2,9 % · středně a rychle působící inzuliny A10AD 2,1 % · ostatní A10BX 1,9 %. Proti roku 2021 (metformin 31,3 % · sulfonylurea 18,4 % · glifloziny 2,8 % · GLP-1 2,5 % · gliptiny 7,5 %) klesl podíl inzulinů celkem z 25,3 % na 21,9 % a podíl kardio-renálně protektivních tříd (glifloziny plus GLP-1) vzrostl z 5,3 % na 19,3 % — mezistupně 8,0 % (2022), 11,4 % (2023) a 15,3 % (2024). Podíly uvnitř skupiny jsou na volbě populačního jmenovatele nezávislé. Samotný semaglutid (A10BJ06) tvořil 3,6 % objemu v roce 2024 a 5,5 % v roce 2025.

Omezení

Indikátor je **kontextový** — vysoká hodnota není sama o sobě dobrá ani špatná, proto direction=context_dependent a signal=neutral. (1) **Objem není počet pacientů.** DDD měří distribuované množství, ne kolik lidí je léčeno, jak jsou kompenzováni ani zda dosahují cílového HbA1c. Právě proto se v kartě uvádí i odvozený přepočet na jednoho farmakologicky léčeného pacienta — bez něj by řada svědčila o rostoucí intenzitě léčby, ačkoli jde hlavně o rostoucí počet nemocných. (2) **DDD u inzulinů zkresluje.** WHO definuje DDD inzulinu jako 40 IU denně bez ohledu na typ; přechod mezi inzulinovými režimy nebo na analoga proto mění hodnotu indikátoru i při nezměněné klinické intenzitě. Totéž platí pro přesun z metforminu na kombinační přípravky. (3) **Dodávky nejsou výdej pacientovi.** DIS-13 zachycuje dodávky distributorů do lékáren, ne výdej ani adherenci; zásoby v distribučním řetězci kolísají a část balení se vrací. U chronické medikace se roční tok blíží spotřebě — což potvrzuje shoda s OECD do 2,6 % ve čtyřech letech — ale pro měsíční čtení řada vhodná není. (4) **Semaglutid má sdílený kód pro dvě různé indikace.** Přípravky pro diabetes i pro léčbu obezity sdílejí kód A10BJ06, takže část růstu skupiny GLP-1 nemusí připadat na diabetes; z distribučních dat to nelze oddělit a v ČR jde navíc většinou o samoplátce. Podíl GLP-1 je proto nutné číst jako horní odhad léčby diabetu. (5) **Populační jmenovatel se v období řady výrazně měnil.** Střední stav obyvatel ČR vzrostl mezi lety 2021 a 2025 o 3,9 % — jednak revizí po sčítání lidu 2021, jednak příchodem uprchlíků z Ukrajiny v letech 2022 a 2023. Každý bod řady se proto počítá populací příslušného roku; fixní jmenovatel by růst nadhodnotil. Zároveň to znamená, že ukazatel na obyvatele roste pomaleji (13,0 %) než absolutní objem léčby (17,4 %), a že část přírůstku populace tvoří skupina, jejíž čerpání české lékárenské sítě je jen částečné — hodnoty za roky 2022 a 2023 je proto nutné číst opatrněji než zbytek řady. (6) **Mezinárodní srovnatelnost má meze.** Země se liší pokrytím nemocničního sektoru a tím, zda vykazují dodávky nebo výdej; kanadská hodnota 221,3 je více než dvojnásobkem mediánu a takové odlehlé hodnoty spíš než realitu odrážejí metodický rozdíl. Nevážený průměr 30 zemí navíc dává stejnou váhu Islandu i Spojenému království. (7) **Benchmark je o rok starší než hodnota** (OECD 2024 proti české hodnotě 2025); u kontextového indikátoru s neutrálním signálem to nemá vliv na hodnocení, ale při citaci rozdílu je nutné to uvést. (8) **Chybí krajský rozpad.** DIS-13 dodávky lokalizuje na lékárnu, ne na bydliště pacienta, takže krajské agregáty by zkreslovaly spádovost; okresní vrstva výdeje je dostupná jen ze systému eRecept a v jiné metrice (balení). (9) **Národní diabetologický registr neklasifikuje typ diabetu** (v otevřených datech není proměnná typu DM), takže objem nelze rozdělit mezi diabetes 1. a 2. typu.