Nesplněná potřeba lékařské péče

Proč na tom záleží

<p>Nesplněná potřeba lékařské péče je v rámci OECD HSPA považována za <strong>klíčový proxy indikátor dostupnosti</strong> — operacionalizuje pojem „universal health coverage v praxi“. Pokud má pojištěnec teoretický nárok na péči, ale ve skutečnosti se k ní nedostane (kvůli ceně, vzdálenosti či čekání), výsledek systému je z jeho perspektivy stejný jako kdyby pojištění neexistovalo.</p><p>Indikátor přímo měří funkční výkon zákona <strong>372/2011 Sb.</strong> o zdravotních službách (§ 28 — právo pacienta na poskytnutí zdravotních služeb na náležité odborné úrovni a v rozumné lhůtě) a navazujícího <strong>Nařízení vlády č. 307/2012 Sb.</strong> o místní a časové dostupnosti, které stanoví maximální dojezdové vzdálenosti a maximální čekací doby pro plánovanou péči.</p>

Metodika

Definice

Podíl populace 16+ let, která za posledních 12 měsíců potřebovala lékařské vyšetření nebo léčbu, ale nezískala ji kvůli ceně, vzdálenosti či čekací lhůtě. Eurostat EU-SILC; harmonizovaný indikátor napříč EU.

Jednotka

% populace 16+

Směr

nižší hodnota je lepší

Frekvence

ročně

Garanti dat

Eurostat, ČSÚ (EU-SILC kontaktní bod ČR)

Metodická poznámka

Self-reported indikátor — vychází z odpovědi respondenta v EU-SILC dotazníku. Standardizovaná definice EUROSTAT/ECHI #76. EU agregát EU27_2020. ČR má v EU dlouhodobě jednu z nejnižších hodnot, což ale neznamená, že problém neexistuje — měření má známé limity (recall bias, sub-skupinová heterogenita).

Omezení

Self-report — neměří objektivní dostupnost, ale subjektivní zkušenost. Souhrnný indikátor maskuje rozdíly mezi důvody (cena vs. čekání). Cílová populace 16+ vylučuje pediatrickou péči. Nejsou rozpadnuty data podle příjmových kvintilů na úrovni krajů.