Časný záchyt demence u praktického lékaře — pokrytí seniorů 65–80 let

Proč na tom záleží

Česko udělalo v roce 2020 něco, co většina evropských zemí neudělala: zavedlo plošné testování kognitivních funkcí u seniorů bez příznaků, zaplatilo ho z veřejného pojištění samostatným výkonem 01026 a dalo mu vlastní pravidla — jednou za dva roky, od 65 do 80 let, při preventivní prohlídce. Britský National Screening Committee plošný screening demence nedoporučuje a po konzultaci v roce 2025 na tom nic nezměnil; americká USPSTF má u téže otázky od roku 2020 hodnocení „důkazy nestačí“. Česko se přiklonilo k opačnému postoji a program spustilo.

Tím ale rozhodnutí teprve začíná mít smysl měřit. Ukazatel odpovídá na otázku, kterou si stát u vlastního programu musí položit jako první: dorazilo to k lidem? Odpověď za rok 2024 zní 18,1 %, tedy zhruba každý pátý senior v cílovém věku prošel za dva roky sítem — a čtyři pětiny neprošly. Řada přitom roste stabilně a bez zlomu: 9,6 % (2021), 11,7 %, 14,8 %, 18,1 %. To je profil programu, který se pomalu rozjíždí, ne programu, který dojel na strop; jenže při tempu posledních dvou let by plné pokrytí přišlo až kolem roku 2049.

Z pohledu HSPA jde o procesní indikátor s trojí výpovědí. Dostupnost: měří, jestli se hrazená a vyhláškou podepřená služba dostane ke všem, komu je určená. Spravedlnost: rozpětí 8,3 procentního bodu mezi kraji a 25,6 bodu mezi okresy v roce 2024 znamená, že o šanci na časný záchyt spolurozhoduje bydliště — v Litoměřicích projde sítem téměř třetina seniorů, v Benešově jeden z patnácti. Efektivita: screening bez navazující diagnostické kapacity nevytváří včasnou péči, jen frontu — a na tohle riziko upozorňuje sám NAPAN v opatření 1.1.2.

Indikátor doplňuje místo, které v dashboardu chybělo. Demence v něm dosud byla zastoupena jen výsledkem — léčenou prevalencí (indikátor demence_prevalence_lecena, 60,2 pacienta na 1 000 obyvatel 65+ v roce 2024) —, tedy číslem na konci řetězce. Chyběl proces, který ten výsledek vytváří: kolik lidí systém vůbec aktivně testuje. Teprve s oběma čísly vedle sebe jde říct, jestli rostoucí počet léčených pacientů znamená lepší záchyt, nebo jen stárnoucí populaci. Uzavřít řetězec od testu k diagnóze ale zatím z veřejných dat nejde; k tomu by ÚZIS musel publikovat návaznost pozitivních testů na specializovanou péči.

Co hodnotu ovlivňuje

Test je síto, ne diagnóza. Mini-Cog trvá pět minut a skládá se ze dvou úloh: zapamatovat si tři slova a nakreslit ciferník hodin s určeným časem. Výkon 01026 má v seznamu zdravotních výkonů čas 15 minut a hodnotu 128 bodů. Při pozitivním výsledku má podle popisu programu na NZIP následovat podrobnější test mentálních funkcí (MMSE) nebo MoCA a podle potřeby odeslání k neurologovi, psychiatrovi či geriatrovi včetně zobrazovacích metod. Diagnózu demence smí stanovit jen specialista. Pokrytí screeningem je tedy první článek řetězu, ne jeho výsledek.

Za sítem stojí kapacita, před kterou NAPAN sám varuje. Národní akční plán v opatření 1.1.2 píše černé na bílém, že má-li systém fungovat, musí být specialisté dostupní pro praktickým lékařem pozitivně testované nemocné — a že pokud dostupní nejsou, „vedla by snaha o časný záchyt kognitivních poruch k poškozování nemocného i jeho blízkých i k demotivaci praktických lékařů a dalších specialistů“. Samostatné opatření 1.1.10 pak ukládá teprve definovat, kudy má pozitivně testovaný člověk systémem projít. Screening tedy běží od roku 2020, zatímco cesta za ním byla v roce 2021 stále úkolem k vyřešení. Jak dlouho na navazující vyšetření lidé čekají, se z otevřených dat zjistit nedá.

Vyšetření je vázané na preventivní prohlídku, na kterou musí senior přijít. Výkon se provádí „v souvislosti s preventivní prohlídkou“. Kdo k praktickému lékaři na prohlídku nechodí, nemá jak se k testu dostat — a na rozdíl od onkologických screeningů, na které pojišťovny zvou adresně od roku 2014, na tenhle nezve nikdo.

Rozdíly mezi okresy nekopírují bohatství ani stáří populace. Nejvyšší pokrytí má v roce 2024 okres Litoměřice (32,1 %) v Ústeckém kraji, tedy v regionu, který v ostatních ukazatelích zdraví patří k nejhorším; nejnižší má Benešov (6,5 %) ve Středočeském kraji. Pětinásobný rozdíl mezi okresy při jednom společném úhradovém pravidle ukazuje spíš na to, jak moc záleží na tom, jestli si praktičtí lékaři v regionu výkon osvojili. Otevřená data tuhle hypotézu ověřit neumožňují — neobsahují počet ordinací, které výkon vykazují.

Nejmladší cílová skupina je vyšetřená nejméně. Ve věku 65–70 let má vykázaný test 16,2 % lidí, ve věku 71–75 let 19,9 %. Přitom právě u nejmladší skupiny má časný záchyt největší smysl, protože jde o mírné kognitivní poruchy a začínající onemocnění. Vysvětlení se nabízí několik — mladší senioři chodí na prohlídky méně, lékař u nich test nepovažuje za relevantní —, ale sada mezi nimi nerozliší.

Vyhláška od roku 2026 mění, co musí lékař udělat, ne co musí udělat pacient. Novela vyhlášky o preventivních prohlídkách č. 403/2025 Sb. přidala od 1. 1. 2026 do § 2 povinnost kontrolovat u každé preventivní prohlídky dospělého absolvování vyjmenovaných programů časného záchytu — a mezi nimi je nově i „program časného záchytu demence“. Lékař má tedy nově povinnost zjistit, jestli pacient programem prošel, doporučit mu ho a poučit ho o rizicích odmítnutí. To je nástroj, jehož účinek půjde na téhle řadě přímo změřit.

Metodika

Definice

Podíl osob ve věku 65 až 80 let, u kterých všeobecný praktický lékař vykázal ve dvouletém okně končícím daným rokem výkon 01026 — Časný záchyt demence v ordinaci praktického lékaře. Čitatelem je počet takto vyšetřených osob podle Národního registru hrazených zdravotních služeb, jmenovatelem počet obyvatel cílové věkové skupiny podle ČSÚ. Dvouleté okno odpovídá frekvenci, kterou výkonu stanoví seznam zdravotních výkonů: „Provádí se u osob nad 65 let do 80 let 1krát za dva roky v souvislosti s preventivní prohlídkou.“ Nástrojem je krátký kognitivní test Mini-Cog (zapamatování tří slov a nakreslení ciferníku hodin), při pozitivním výsledku má navazovat podrobnější vyšetření (MMSE nebo MoCA) a odeslání ke specialistovi. Indikátor měří jedinou věc: ke kolika seniorům v cílovém věku se to vyšetření za dva roky vůbec dostalo. Neměří, kolik testů bylo pozitivních, kolik lidí bylo odesláno k diagnostice ani kolik z nich diagnózu dostalo — otevřená data tyto údaje neobsahují. Doplněk hodnoty do 100 % je podíl osob 65–80 let, u kterých výkon vykázán nebyl: v roce 2024 šlo o 1 484 912 osob, tedy 81,9 %. Pozor: přesně vzato jde o osoby bez vykázaného výkonu 01026, ne o osoby prokazatelně nevyšetřené — doplněk obsahuje lidi, kteří na preventivní prohlídku nepřišli, lidi, kteří na ní byli bez provedení testu, i testy, které proběhly a nebyly vykázány. Sada je od sebe neodliší.

Jednotka

%

Směr

vyšší hodnota je lepší

Frekvence

ročně

Garanti dat

Ministerstvo zdravotnictví ČR — vyhláška č. 134/1998 Sb., seznam zdravotních výkonů, ve znění vyhlášky č. 269/2019 Sb. (zavedení výkonu 01026 s účinností 1. 1. 2020), a vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, ve znění vyhlášky č. 403/2025 Sb. (účinnost 1. 1. 2026), všeobecní praktičtí lékaři — provádějí Mini-Cog a vykazují výkon 01026, Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP a Sdružení praktických lékařů ČR — gestor vzdělávacího opatření 2.1.4 NAPAN („Vzdělávání praktických lékařů v souvislosti s novým výkonem vyšetření kognitivních funkcí“), ÚZIS ČR — správce Národního registru hrazených zdravotních služeb a vydavatel otevřené sady PPS-08-06, zdravotní pojišťovny — úhrada výkonu 01026 z veřejného zdravotního pojištění (kategorie P, hrazen plně, 128 bodů), vláda ČR — Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020–2030 (NAPAN), schválený usnesením vlády č. 364/2021, neurologové, psychiatři, geriatři a kliničtí psychologové — jako jediní smějí diagnózu demence stanovit; kapacitní úzké hrdlo navazující na screening, Česká alzheimerovská společnost — síť poraden a kontaktních míst, se kterou NAPAN u screeningového nástroje výslovně počítá

Metodická poznámka

Hodnota 2024 = 18,1 % (328 669 vyšetřených osob z 1 813 581 obyvatel ve věku 65–80 let; dopočteno z otevřené sady PPS-08-06 součtem přes všechny okresy, obě pohlaví a všechny tři věkové skupiny). Bez vyšetření zůstalo 1 484 912 osob. Časová řada: 2021 = 9,6 % (171 459 / 1 781 767) · 2022 = 11,7 % (212 010 / 1 808 342) · 2023 = 14,8 % (270 215 / 1 820 271) · 2024 = 18,1 % (328 669 / 1 813 581). Řada roste rovnoměrně, přírůstek je 2,1 až 3,3 procentního bodu ročně a nikde se nezlomil; při zachování tempa posledních dvou let by plné pokrytí cílové populace nastalo někdy kolem roku 2049. Sada začíná rokem 2021, přestože výkon platí od 1. 1. 2020 — první publikované dvouleté okno (2020–2021) tedy zahrnuje i první rok existence výkonu a covidové omezení preventivních prohlídek. Podle věku je pořadí stabilní a mírně překvapivé: nejnižší pokrytí má nejmladší skupina 65–70 let (2024: 16,2 %, 119 840 / 739 901), nejvyšší skupina 71–75 let (19,9 %, 119 032 / 597 288), skupina 76–80 let je mezi nimi (18,8 %, 89 797 / 476 392). Podle pohlaví je rozdíl malý a konstantní: muži 18,5 % (148 263 / 802 307), ženy 17,8 % (180 406 / 1 011 274). Krajské rozdíly 2024 jdou od 22,2 % v Pardubickém kraji (20 089 / 90 401) po 13,9 % v Plzeňském kraji (14 236 / 102 577), tedy rozpětí 8,3 procentního bodu; pořadí dál: Královéhradecký 20,3 · Ústecký 20,1 · Moravskoslezský 19,8 · Zlínský 18,7 · Karlovarský 18,5 · Jihomoravský 18,4 · Praha 18,4 · Vysočina 17,4 · Olomoucký 17,4 · Středočeský 16,3 · Jihočeský 15,6 · Liberecký 15,4. Rozpětí se přitom od roku 2021 rozevřelo — tehdy šlo o 4,2 bodu (Ústecký 12,2 % až Karlovarský 8,0 %) —, protože kraje nerostou stejně rychle: Pardubický kraj přidal za tři roky 11,3 bodu, Plzeňský jen 5,0 bodu. Okresní rozptyl je téměř pětinásobný: od 32,1 % v Litoměřicích (6 704 / 20 874), 30,4 % v Písku a 27,0 % v Náchodě po 6,5 % v Benešově (1 192 / 18 241), 6,7 % v Prachaticích a 6,9 % v Tachově a Domažlicích — rozpětí 25,6 procentního bodu. Kategorie „Neznámo“ (osoby bez určeného okresu, 2024: 947 vyšetření proti nulovému jmenovateli) je do celostátního čitatele započtena; bez ní by hodnota 2024 činila 18,07 % místo 18,12 %, tedy prakticky totéž. DŮLEŽITÝ KONTEXT KE JMENOVATELI: cílovou populací výkonu jsou lidé od 65 do 80 let včetně (sada má věkovou skupinu 76–80), takže z indikátoru vypadávají všichni od 81 let výše. Podle Eurostatu (demo_pjan, CZ, 1. 1. 2024) žilo v Česku 2 237 322 osob ve věku 65+, z toho 417 051 ve věku 81+ — tedy 18,6 % seniorů je mimo program, a to právě ta skupina, ve které je prevalence demence nejvyšší. Hranice je 81 let, ne 80: osmdesátiletí (Eurostat Y80 = 74 921) jsou součástí jmenovatele indikátoru. Čtení věkové hranice potvrzuje kontrolní součet — Eurostat 65–80 včetně k 1. 1. 2024 dává 1 820 271, což se přesně rovná jmenovateli sady PPS-08-06 za rok 2023. KONTROLNÍ POHLED NA VÝSLEDEK: podle sady, ze které HSPA Monitor počítá indikátor demence_prevalence_lecena, bylo v roce 2024 pro demenci léčeno 135 722 unikátních pacientů (84 641 s diagnózou G30, Alzheimerova nemoc). NAPAN 2020–2030 uvádí pro rok 2017 zhruba 102 tisíc lidí s vykázanou diagnózou proti epidemiologickému odhadu 142 tisíc lidí s demencí starších 60 let, tedy asi 72 % diagnostikovaných. Signál je „neutral“, protože publikovaný srovnatelný mezinárodní benchmark neexistuje (benchmark_source je narrative_only).

Omezení

1. **Měří vykázání, ne kvalitu vyšetření.** Čitatel je vykázaný výkon 01026. Pečlivě provedený Mini-Cog v klidné místnosti a odbytý test v hlučné čekárně se v datech počítají stejně. NAPAN přitom v opatření 2.1.4 výslovně varuje, že výsledek testu ovlivní i zhoršený spánek předchozí noc nebo zvýšený krevní tlak, a právě proto ukládá vzdělávat praktické lékaře v podmínkách testování. Sada to nekontroluje. 2. **Sada nezná výsledek.** Kolik testů bylo pozitivních, u kolika navazoval MMSE nebo MoCA, kolik lidí bylo odesláno ke specialistovi a jak dlouho čekali — nic z toho otevřená data neobsahují. Rostoucí pokrytí proto samo o sobě neříká nic o tom, jestli screening vede k včasné diagnóze. 3. **Cílová populace zahrnuje ještě osmdesátileté a tam končí.** Výkon je definován pro osoby nad 65 do 80 let a sada má nejstarší věkovou skupinu 76–80. Indikátor tedy nic neříká o 417 051 lidech ve věku 81 a více let (Eurostat, 1. 1. 2024), tedy o 18,6 % českých seniorů — a je to skupina s nejvyšší prevalencí demence. Vysoké pokrytí by u nich ani nebylo možné, protože výkon pro ně neexistuje. Pozor na častou záměnu: hranicí je 81 let, nikoli 80, protože osmdesátiletí jsou ve jmenovateli indikátoru. 4. **Dvouleté okno se mezi roky překrývá.** Hodnota za rok 2024 zahrnuje vyšetření z let 2023 a 2024, hodnota za rok 2023 vyšetření z let 2022 a 2023. Sousední body řady proto nejsou nezávislé a meziroční rozdíl nelze číst jako „počet vyšetření v daném roce“. 5. **Řada začíná až rokem 2021.** Výkon platí od 1. 1. 2020, ale sada publikuje první okno končící rokem 2021. To okno navíc spadá do covidových let, kdy byly preventivní prohlídky plošně omezené, takže výchozí bod řady není normální provoz. 6. **Jmenovatel je populační, čitatel pojistný.** Cílovou populaci bere sada z dat ČSÚ, vyšetřené osoby z NRHZS. Lidé bez českého veřejného zdravotního pojištění jsou tedy ve jmenovateli, ale nikdy nemohou být v čitateli. Vliv je malý, ale hodnotu systematicky mírně snižuje. 7. **Kategorie „Neznámo“ má nulový jmenovatel.** V roce 2024 jde o 947 vyšetření u osob bez určeného okresu; jsou započteny do celostátního čitatele a hodnotu zvyšují o 0,05 procentního bodu. V okresním ani krajském pořadí se nepoužívají. 8. **Doplněk do 100 % je heterogenní.** Zbylých 81,9 % obsahuje tři různé situace, které sada neodliší: člověk na preventivní prohlídku nepřišel; na prohlídce byl, ale test s ním nikdo neudělal; test proběhl a kód se nevykázal. Poměr mezi nimi se nepublikuje, takže žádnou z nich nelze označit za jedinou příčinu. 9. **Sada neukazuje, kolik praktických lékařů výkon vůbec používá.** Rozdíl mezi okresem s 32,1 % a okresem s 6,5 % může vzniknout tím, že v jednom testuje většina ordinací a ve druhém hrstka, i tím, že všude testují stejně, ale liší se docházka na prohlídky. Data na rozlišení nestačí. 10. **Screening sám o sobě není mezinárodně doporučovaná intervence.** USPSTF (2020) i UK NSC docházejí k závěru, že důkazy pro plošný screening kognitivních poruch nestačí, respektive že ho nelze doporučit. Vyšší hodnota indikátoru je tedy „lepší“ ve smyslu naplnění českého programu, ne ve smyslu prokázaného populačního přínosu; tuto výhradu je nutné nést s sebou. 11. **Konec řady.** Poslední publikovaný rok je 2024; sada se aktualizuje ročně, poslední změna distribuce podle metadat 5. 12. 2025.