Vyhledávání zdravotních informací online

Proč na tom záleží

Aktivní vyhledávání zdravotních informací je předpokladem informovaného pacienta, prevence a samosprávy chronických onemocnění. Vysoká a rostoucí poptávka je strukturální aktivum — ukazuje, že česká populace je připravena na digitální zdravotnictví. Zároveň odhaluje politickou příležitost: pokud stát nabídne důvěryhodné informace a přístup k vlastní dokumentaci, existuje kdo je bude využívat. Nevyužitá poptávka je promarněná páka.

Co hodnotu ovlivňuje

Rozšíření internetu a chytrých telefonů v populaci,Digitální gramotnost a věková struktura uživatelů,Dostupnost a důvěryhodnost českých zdrojů zdravotních informací (NZIP.cz),Absence univerzálního pacientského portálu, který by poptávku po informacích převedl na přístup k vlastním datům

Metodika

Definice

Podíl osob ve věku 16–74 let, které za posledních 12 měsíců použily internet k vyhledávání informací o zdraví (nemoci, výživa, zdravotní stav, léčba). Harmonizovaný ukazatel Eurostatu (šetření o využívání ICT v domácnostech), srovnatelný napříč EU.

Jednotka

%

Směr

vyšší hodnota je lepší

Frekvence

annual

Garanti dat

Eurostat (šetření o využívání ICT v domácnostech a jednotlivci), ČSÚ (národní sběr dat pro Eurostat), Národní centrum elektronického zdravotnictví (NCEZ), MZ ČR

Metodická poznámka

Data pocházejí z každoročního harmonizovaného šetření Eurostatu o využívání informačních technologií jednotlivci. Ukazatel měří poptávkovou stranu digitálního zdravotnictví — jak aktivně obyvatelé sami vyhledávají zdravotní informace na internetu. Česko patří mezi nadprůměrně aktivní země EU (68,4 % v roce 2024 vs. 58,2 % průměr EU), s dlouhodobě rostoucím trendem (56,5 % v roce 2019). Vysoká poptávka po digitálních zdravotních informacích ostře kontrastuje s nabídkovou stranou: přístup k vlastní zdravotní dokumentaci online (Eurostat I_IUAPR) mělo v ČR jen 1,7 % lidí (2020) proti 27,7 % průměru EU a přes 60 % v Dánsku či Finsku. Poptávka existuje, stát ji však zatím nepromítá do infrastruktury (chybí univerzální pacientský portál, nízké využití lékového záznamu).

Omezení

Self-report; ukazatel neměří kvalitu ani zdroj vyhledávaných informací — vysoké číslo může částečně odrážet i vyhledávání kvůli nedostupnosti lékaře nebo riziko dezinformací. Data se sbírají pro věkovou skupinu 16–74 let, takže nejstarší senioři (nejčastější uživatelé péče) nejsou plně pokryti. Rok 2025 vykazuje u ČR metodicky nesourodý pokles (57,2 %), proto se jako referenční bere rok 2024. Ukazatel měří poptávku, ne to, zda systém na poptávku odpovídá — proto je nutné číst ho spolu s ukazatelem přístupu ke zdravotní dokumentaci online.