HSPA monitor hspa-cesko.cz · Hodnocení výkonnosti zdravotního systému ČR

Skóre českého zdravotnictví: / 100 · OECD průměr 71
O projektu

Data jako základ každé debaty o zdravotnictví.

HSPA Monitor je nezávislá občanská implementace OECD HSPA rámce pro Českou republiku. Vznikl z přesvědčení, že debata o zdravotnictví — ať na úrovni pacienta, odborníka nebo politika — musí mít jasnou a snadno dostupnou datovou oporu.

Časová osa

Sedmdesát pět let cesty k tomu, aby zdravotní systémy věděly, jak si stojí.

Health System Performance Assessment není jeden dokument ani jeden rok. Vlevo globální evoluce konceptu od WHO 1948, vpravo česká cesta od založení ÚZIS v roce 1960.

Obě osy se setkávají v okamžiku, kdy v Česku vzniká datová infrastruktura, na které dnešní HSPA Monitor staví.

Globální evoluce

Od WHO ke konceptu hodnocení výkonnosti
  1. 1948

    Vznik Světové zdravotnické organizace (WHO)

    Konstituce WHO definuje zdraví jako „stav úplné fyzické, mentální a sociální pohody, ne jen nepřítomnost nemoci nebo postižení". Toto pojetí později ovlivní všechny populační indikátory zdraví.

    Pramen: WHO Constitution ↗

  2. 1978

    Alma-Ata Declaration

    Mezinárodní konference WHO v Almatě deklaruje primární péči jako klíčovou cestu k „Health for All by 2000". Důraz na prevenci, dostupnost a komunitní zdravotní péči ovlivní pozdější HSPA rámce.

    Pramen: WHO Alma-Ata ↗

  3. 1986

    Ottawa Charter for Health Promotion

    První mezinárodní konference WHO o podpoře zdraví formuluje pět akčních oblastí — zdravá veřejná politika, podpůrné prostředí, posílení komunit, individuální dovednosti, reorientace zdravotnických služeb.

    Pramen: WHO Ottawa Charter ↗

  4. 2000

    WHO World Health Report 2000 — Murray a Frenk

    Christopher J. L. Murray a Julio Frenk publikují studii „A framework for assessing the performance of health systems", základ WHO World Health Report 2000. HSPA se rodí jako jednotný analytický koncept — tři cíle (zdraví, responsiveness, finanční ochrana) a čtyři funkce (stewardship, financování, generování zdrojů, poskytování služeb).

    Pramen: WHO IRIS — Murray & Frenk 2000 ↗

  5. 2003

    OECD spouští Health Care Quality Indicators (HCQI)

    OECD zahajuje projekt HCQI s cílem vyvinout sadu mezinárodně srovnatelných indikátorů kvality. Z HCQI postupně vzejdou klíčové ukazatele — nemocniční mortalita po AMI a CMP, čekací doby a další.

    Pramen: OECD HCQO ↗

  6. 2008

    Tallinn Charter (WHO Europe)

    Konference ministrů zdravotnictví evropského regionu WHO přijímá Tallinnskou chartu „Health Systems, Health and Wealth". Zavádí závazek členských států hodnotit výkonnost svých zdravotních systémů.

    Pramen: WHO Europe Tallinn Charter ↗

  7. 2010+

    Národní HSPA rámce v Evropě

    Postupně vznikají národní HSPA rámce: Belgie (KCE — Healthy Belgium, inspirace pro tento projekt), Velká Británie (NHS Outcomes Framework od 2011), Austrálie (National Health Performance Framework). Společný konceptuální základ z WHR 2000.

    Pramen: Healthy Belgium ↗

  8. 2014

    WHO Europe „Health 2020"

    Rámec evropské politiky zdraví Health 2020 zavádí čtyři priority: investovat do zdraví napříč životem, řešit zdraví nepřenosných onemocnění, posilovat zdravotní systémy zaměřené na člověka a zvyšovat zdravotní rezilienci komunit.

    Pramen: WHO Europe Health 2020 ↗

  9. 2018

    OECD spouští PaRIS

    Patient-Reported Indicators Survey — mezinárodní projekt zaměřený na sběr indikátorů hlášených pacienty (PROM, PREM) v ambulantní péči. Rozšiřuje HSPA rámec o pacientovu perspektivu.

    Pramen: OECD PaRIS ↗

  10. 2020–2022

    Pandemie covidu a důraz na resilienci

    Pandemie SARS-CoV-2 odhalí slabá místa zdravotních systémů. WHO, OECD i EU posunou důraz HSPA k resilience a preparedness. Vznikají nové indikátory zaměřené na kapacitu intenzivní péče a interoperabilitu dat.

    Pramen: OECD Health at a Glance: Europe 2022 ↗

Česká cesta

Od ÚZIS po HSPA Monitor
  1. 1960

    Vznik ÚZIS

    Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) vzniká jako státní organizace pro sběr a zpracování zdravotnických dat. Postupně buduje síť zdravotních registrů (NRH, NRPZS, NOR od 1976), která je dnes základní datovou infrastrukturou pro HSPA Monitor.

    Pramen: ÚZIS — O nás ↗

  2. 1976

    Národní onkologický registr (NOR)

    Vznik NOR jako populačního registru nově diagnostikovaných onkologických onemocnění. Patří mezi nejstarší onkologické registry v Evropě a je primárním zdrojem pro indikátory incidence a přežití.

    Pramen: ÚZIS NOR ↗

  3. 2002

    Mamografický screening

    Spuštění populačního screeningového programu rakoviny prsu pro ženy 45+ s akreditovanou sítí pracovišť. Jeden z prvních populačních programů svého druhu ve střední Evropě.

    Pramen: Mamo.cz ↗

  4. 2008–2009

    Cervikální a kolorektální screening

    Postupné spuštění populačních screeningů cervikálního karcinomu (cytologie u žen 20–64 let) a kolorektálního karcinomu (TOKS / kolonoskopie u 50+). Spolu s mamografickým programem tvoří základní onkologickou prevenci ČR.

    Pramen: Cervix.cz ↗ · Kolorektum.cz ↗

  5. 2013

    Reforma psychiatrické péče (RPP)

    Strategický program MZČR — přesun části péče z lůžkové psychiatrie do komunitních Center duševního zdraví (CDZ). Implementace pokračuje, financovaná z velké části z evropských fondů.

    Pramen: Reforma psychiatrie ↗

  6. 2014

    Adresné zvaní pro screeningy

    Zdravotní pojišťovny začínají adresně zvát pojištěnce v cílové skupině na bezplatné populační screeningy (kolorektál, mamograf, cervix). Účast se mírně zvýší, ale stále zaostává za evropskými systémy s opt-out logikou.

    Pramen: NZIP — Adresné zvaní ↗

  7. 2018

    Povinný eRecept (SÚKL)

    Od 1. ledna 2018 je elektronický recept v ČR povinný. Jeden z dotažených pilířů české elektronizace zdravotnictví — předchází plné EHR architektuře, ale ukazuje, že systémové změny v IT zdravotnictví jdou.

    Pramen: SÚKL — eRecept ↗

  8. 2020

    Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v ČR (Zdraví 2030)

    Vláda ČR schvaluje usnesením č. 200/2020 Strategický rámec Zdraví 2030. Rámec definuje strategické cíle a sadu indikátorů harmonizovaných s OECD HSPA. Indikátory v tomto dashboardu jsou na něj přímo navázané.

    Pramen: MZČR — Zdraví 2030 ↗

  9. 2021–2023

    Příprava českého HSPA rámce (OECD + DG REFORM)

    Národní HSPA rámec pro ČR zpracovává zdravotnická divize OECD ve spolupráci s DG REFORM. Z české strany vede MZČR (Lenka Poliaková, Tomáš Troch) za účasti pracovní skupiny zástupců MZ, MF, ÚZIS, SZÚ, ČSÚ, zdravotních pojišťoven, poskytovatelů, pacientských organizací a akademické obce.

    Pramen: EU DG REFORM ↗

  10. 24. 5. 2023

    Spuštění českého HSPA rámce v Praze

    Oficiální představení dokumentu „Health System Performance Assessment Framework for the Czech Republic". Rámec definuje 122 indikátorů rozdělených do čtyř oblastí — Výsledky, Výstupy, Procesy, Struktury — s metodickými kartami, datovými zdroji a doporučeními pro implementaci.

    Pramen: OECD publikace ↗ · DOI 10.1787/5d59b667-en ↗

  11. 2024–2025

    Postupná implementace

    MZČR a ÚZIS pracují na operacionalizaci rámce — definice gestorů indikátorů, datové pipelines, propojení s evropským rámcem European Health Data Space (EHDS). Implementace probíhá pomalu; reformní debata zmiňuje rámec častěji než jeho čísla.

    Pramen: MZČR ↗ · ÚZIS ↗

  12. 2026

    HSPA Monitor — občanská implementace

    Tento projekt vzniká jako nezávislá občanská implementace OECD HSPA rámce pro ČR. Z 122 oficiálních indikátorů zpřístupňuje 64, u kterých jsou aktuálně dostupná validní česká data z primárních veřejných zdrojů, plus 9 doplňkových monitoring indikátorů. Doplněno o redakční řadu článků a autorský manifest.

    Pramen: github.com/veritasderman-rgb/hspa ↗

Časová osa není vyčerpávající. Cílem bylo vybrat klíčové milníky, které z dnešního pohledu vysvětlují, proč v Česku v roce 2023 oficiální HSPA rámec vznikl a co na něj historicky navazuje. Pokud chybí milník, který do osy patří, otevřete issue na GitHubu ↗.

Kdo za projektem stojí

Autorem HSPA Monitoru je Josef Pavlovic — jako bývalý náměstek na Ministerstvu zdravotnictví a současný člen správní rady VZP, ale i jako zastupitel města Mariánské Lázně v Karlovarském kraji, který se s nedostupností zdravotní péče potýká v politickém i osobním životě, vnímám potřebu, aby jakákoli debata o zdravotnictví byla jasně podložena daty. Česká republika má k dispozici dobře definovaný mezinárodní rámec pro hodnocení svého zdravotního systému — OECD HSPA. Chybělo jen propojení s otevřenými daty a veřejně dostupná prezentace.

Projekt vznikal po večerech a o víkendech jako osobní iniciativa: napojit definovaný rámec na otevřená data ÚZIS a dalších veřejných zdrojů a zpřístupnit výsledky každému, kdo s českým zdravotnictvím něco chce udělat. Doufám, že poslouží všem — od pacientů a novinářů po odborníky a politiky — jako rychlá opora při hledání dat a podkladů pro rozhodování na všech úrovních systému.

Otevřeně přiznávám, že podstatná část programování vznikla za pomoci nástrojů umělé inteligence. Tato spolupráce umožnila jednomu člověku za zlomek běžného času vytvořit portál, který by jinak vyžadoval tým analytiků, vývojářů a editorů. Věřím, že podobné nástroje demokratizují přístup k datové práci — a tím i k veřejné debatě o tom, jak funguje veřejná služba, kterou si všichni společně platíme.

Zároveň je nezbytné otevřeně přiznat, že nástroje umělé inteligence stále mohou dělat — a dělají — chyby, které na první přečtení nemusí být zjevné. Špatně interpretované číslo, zaměněný paragraf v zákoně, nesprávně přeložený termín z anglického zdroje, halucinace odkazu — to všechno se může stát i přes opakovanou kontrolu. Proto je u takto vzniklého obsahu kriticky důležité ověřování dat a tvrzení.

Z toho důvodu portál důsledně pracuje s primárními zdroji: každý indikátor odkazuje na konkrétní datový soubor ÚZIS, ČSÚ, OECD nebo Eurostatu, každé tvrzení v explainerech a článcích má citaci na zákon, vyhlášku, zápis z dohodovacího řízení nebo recenzovanou studii. Cílem je, aby si každý čtenář mohl jakékoli číslo nebo tvrzení ověřit přímo u zdroje — nemusíte věřit mně ani autorovi prvopočátečního textu, můžete kliknout a podívat se sami.

Najdete-li chybu — věcnou, faktickou, jazykovou nebo metodickou — budu vděčný za její nahlášení přes GitHub Issues nebo e-mailem. Opravy proběhnou transparentně přes commit historii, kterou si může každý zkontrolovat. Disclaimery o omezeních a metodice najdete u každého indikátoru, článku i tematické linie.

Princip „ověřovat, ověřovat a ověřovat" ostatně neplatí jen pro tento web — platí pro celý internet, pro každý mediální zdroj, pro každý politický slib. Tento portál se snaží to čtenáři co nejvíc usnadnit tím, že primární zdroj je vždy jen jedno kliknutí daleko.

Vznik HSPA rámce

Koncept Health System Performance Assessment zavedli v roce 2000 Christopher J. L. Murray a Julio Frenk ve studii pro Světovou zdravotnickou organizaci, která se stala základem WHO World Health Report 2000.

Národní HSPA rámec pro Českou republiku zpracovala v letech 2021–2023 zdravotnická divize OECD (tým Health Care Quality and Outcomes) ve spolupráci s Generálním ředitelstvím Evropské komise pro podporu strukturálních reforem (DG REFORM). Projekt byl financován z nástroje technické podpory EU. Z české strany ho vedlo Ministerstvo zdravotnictví ČR, konkrétně Lenka Poliaková a Tomáš Troch, za účasti poradního sboru na vysoké úrovni a pracovní skupiny složené ze zástupců MZ, MF, ÚZIS, SZÚ, ČSÚ, zdravotních pojišťoven, poskytovatelů, pacientských organizací a akademické obce.

Oficální spuštění českého HSPA rámce proběhlo 24. května 2023 v Praze. Rámec definuje 122 indikátorů rozdělených do čtyř oblastí: Výsledky, Výstupy, Procesy a Struktury.

Originální OECD publikace: Health System Performance Assessment Framework for the Czech Republic ↗

Poděkování

Zvláštní poděkování patří Lence Poliakové a Tomášovi Trochovi z Ministerstva zdravotnictví ČR, kteří stáli u vzniku národního HSPA rámce a jejichž práce je základem, na kterém tento portál staví.

Velké díky patří také všem zaměstnancům ÚZIS ČR, kteří systematicky pracují na otevírání zdravotních dat — bez jejich úsilí by portál jako tento nebylo možné provozovat.

Proč 73 indikátorů

Z 122 indikátorů oficiálního OECD HSPA rámce tento dashboard prezentuje 64 indikátorů, u nichž jsou aktuálně dostupná validní česká data z primárních veřejných zdrojů (ÚZIS, ČSÚ, OECD, Eurostat). Vedle nich dashboard sleduje 9 doplňkových monitoring indikátorů mimo formální HSPA rámec — hustota lékáren, výpadky léčiv, opioidní spotřeba, bezpečnost preskripce a sada finančních indikátorů ze struktury úhrad zdravotních pojišťoven (z dohodovacího řízení ÚZIS, OIS-11-24). Celkem 73 indikátorů, viditelně rozlišených v UI badge a filtrem.

Zbývajících 58 indikátorů (122 − 64) je metodicky definováno v rámci, ale jejich česká data buď nejsou centrálně agregována, nejsou pravidelně publikována v otevřeném formátu, nebo jsou dostupná pouze v nesrovnatelné metodice. Jejich postupné doplnění je součástí plánu projektu.

Indikátory, jejichž data pocházejí pouze z odhadů nebo sekundárních zdrojů, jsou označeny štítkem Ilustrativní. Indikátory prošlé částečnou verifikací nesou štítek Předběžné.

Frekvence aktualizace

Data jsou automaticky aktualizována každý den v 06:00 UTC prostřednictvím GitHub Actions. Pipeline stahuje data z primárních zdrojů, provádí transformaci a validaci, a pokud jsou data konzistentní, publikuje novou verzi dashboardu přes Vercel CDN.

Každý indikátor zobrazuje datum posledního stažení dat ze zdroje.

Datové zdroje

  • ÚZIS — Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (Národní registr hospitalizovaných, NRPZS)
  • ČSÚ — Český statistický úřad (DataStat, demografické registry)
  • OECD — Health Statistics, Health at a Glance, HCQO
  • Eurostat — European Health Interview Survey (EHIS), HFA-DB

Veškerá data jsou agregovaná — žádné osobní údaje (PII) nejsou zpracovávány ani ukládány.

Licence a citace

Data prezentovaná dashboardem pocházejí z veřejných zdrojů ÚZIS, ČSÚ, OECD a Eurostatu a jsou šířena v souladu s jejich licenčními podmínkami. Dashboard samotný je k dispozici pod licencí CC-BY 4.0.

Pro akademické citace doporučujeme: Pavlovic, J. (2026). HSPA Monitor — hodnocení výkonnosti zdravotního systému České republiky. Nezávislá implementace OECD HSPA rámce. Dostupné na: hspa-cesko.cz

Disclaimer

HSPA Monitor není oficálním portálem Ministerstva zdravotnictví ČR, OECD ani ÚZIS. Informace slouží k orientaci a podpoře veřejné debaty o zdravotní politice. Nenahrazují lékařské doporučení ani oficální statistické publikace primárních datových zdrojů. Pro medicínská rozhodnutí konzultujte lékaře.

Roadmap

  • Doplnění chybějících 58 indikátorů (postupně podle dostupnosti dat — 122 OECD HSPA mínus 64 stávajících)
  • Veřejný API endpoint pro otevřená data
  • WCAG 2.2 AA accessibility audit
  • Nové explainéry: regionální dostupnost, primární péče, prevence jako politika
  • Sociální determinanty zdraví (příjmové nerovnosti, NUTS-3)

Jak vzniká skóre

Souhrnné skóre českého zdravotnictví je průměr signálů ze všech ověřených a předběžných indikátorů (ilustrativní indikátory se do skóre nepočítají). Každý indikátor dostane hodnotu: dobrý = 100, ke sledování = 50, kritický = 0. Indikátory bez benchmarku (signál „neutral") se nezapočítávají.

Příklad: 30 indikátorů „dobrý" + 25 „ke sledování" + 12 „kritický" = průměr (30×100 + 25×50 + 12×0) / 67 = cca 63 / 100. Skutečné skóre se počítá automaticky z aktuálních signálů a je viditelné v hlavičce stránky.

Governance a editorial policy

HSPA Monitor je osobní občanský projekt — autorem, provozovatelem a editorem je Josef Pavlovic. Rozhodnutí o obsahu, výběru indikátorů a interpretacích jsou jeho vlastní a nejsou ovlivněna zaměstnavatelem, VZP ani žádnou institucí.

Chyby v datech nebo sporné interpretace jsou opravovány průběžně po jejich nahlášení. Opravy jsou zdokumentovány v historii commitů na GitHubu.

Kontakt

Web: hspa-cesko.cz
Zdrojový kód: github.com/veritasderman-rgb/hspa
Chyby a návrhy: GitHub Issues ↗