Když jsme začátkem července psali o tom, že podíl výlučně kojených novorozenců při propuštění z porodnice dvě dekády klesá, končila veřejně dostupná registrová řada rokem 2022 a nebylo z ní poznat, zda pokles pokračuje, nebo se někde zastavil. Odpověď přinesl datový souhrn, který ÚZIS zveřejnil na Národním zdravotnickém informačním portálu: řada nyní sahá o dva roky dál a ukazuje, že dno leží v roce 2021 a od té doby se podíl výlučného kojení každý rok zvedá. Ještě důležitější však je, že souhrn poprvé rozepisuje výživu novorozenců po jednotlivých poskytovatelích — a právě tento pohled odhaluje, jak obrovskou roli hraje konkrétní porodnice, do které matka nastoupí.
Zdroj: ÚZIS ČR — datový souhrn NZIP „Novorozenci podle výživy při propuštění a poskytovatele zdravotních služeb“ (Národní registr reprodukčního zdraví, roky 2016–2025, verze 2026-01). Podíly dopočteny redakcí ze zveřejněného XLSX. Jako poslední spolehlivý rok uvádíme 2024 — ročník 2025 je při lednovém exportu neuzavřený a jeho hodnoty jsou pravděpodobně nadhodnocené (viz text). Staženo 20. 7. 2026.
Obrat, který v otevřených datech nebyl vidět
Národní registr reprodukčního zdraví eviduje u každého živě narozeného dítěte také způsob výživy v okamžiku, kdy opouští péči porodnice: buď je kojeno výlučně, nebo je vedle kojení dokrmováno umělou výživou, případně dostává výhradně umělou výživu. Otevřená záznamová sada, z níž jsme vycházeli v předchozím článku, končí rokem 2022, a proto v ní obrat nebylo možné zachytit. Nový souhrn, který registrová data agreguje za roky 2016 až 2025, ukazuje celou křivku: z 81,4 procenta v roce 2016 podíl výlučně kojených klesal až na 72,4 procenta v roce 2021, načež se směr otočil — 73,4 procenta v roce 2022, 74,7 v roce 2023 a 75,1 procenta v roce 2024, který je posledním uzavřeným ročníkem. Že jde o tutéž řadu, potvrzuje rok 2022, za který oba zdroje udávají shodně 73,4 procenta.
Zdroj: ÚZIS ČR, NRRZ — datový souhrn NZIP NR-10-12 (2016–2025). Skokový pokles mezi roky 2019 a 2020 kombinuje vliv pandemie covid-19 s pravděpodobnou změnou vykazování při přechodu na NRRZ, starší a novější část řady proto nejsou plně homogenní; směr od roku 2021 je však jednoznačný. Neuzavřený ročník 2025 (předběžně 77,5 %) v grafu neuvádíme.
Za růstem stojí především ústup dokrmování. Podíl dětí, které byly při propuštění kojeny a zároveň dokrmovány umělou výživou, vyvrcholil v roce 2021 na 23,1 procenta a do roku 2024 klesl na 19,4 procenta. Stojí za to říci otevřeně, že registrová data neumějí odpovědět na otázku, proč se to děje: nabízí se odeznění pandemických omezení, která v letech 2020 a 2021 podvazovala kontakt matky s dítětem i práci laktačních poradkyň, svou roli může hrát rostoucí tlak odborných společností na standardy podpory kojení i to, že při klesajícím počtu porodů zbývá personálu na jednu rodičku více času. Pravděpodobně jde o souběh více vlivů a rozlišit je od sebe dostupná data nedovolí. Jedno varovné znaménko však v řadě zůstává: podíl dětí, které odcházejí výhradně na umělé výživě, se nesnižuje, naopak pozvolna narostl ze 4,2 procenta v roce 2016 na 5,2 procenta v roce 2024.
K ročníku 2025, který souhrn rovněž obsahuje, je namístě otevřená skepse, a proto s ním v tomto článku nepracujeme. Celostátně z něj vychází 77,5 procenta, jenže export proběhl už v lednu 2026, kdy ročník nebyl uzavřený — chybějí v něm děti, jejichž propuštění se do registru teprve dopíše, a to typicky ty s nejdelší hospitalizací. Ještě výmluvnější jsou meziroční skoky jednotlivých zařízení: Fakultní nemocnice Plzeň by podle nich měla u donošených dětí poskočit z 78,8 na 90,4 procenta a celý Plzeňský kraj z 72,6 na 84,9 procenta, tedy o dvanáct bodů za jediný rok. Takové změny nevznikají v porodních sálech, nýbrž ve výkaznictví. Dokud ÚZIS ročník neuzavře, bereme rok 2025 jen jako předběžný náznak, že růst zřejmě pokračuje — nikoli jako hodnotu, se kterou lze počítat.
Rozdíly, které nevysvětlí medicína
Skutečná zpráva nového souhrnu se ale skrývá v rozpadu po jednotlivých zařízeních, který dosud veřejně neexistoval — a který mimochodem patřil mezi opatření, po nichž jsme v předchozím článku volali. Mezi třiaosmdesáti porodnicemi, jež v roce 2024 propustily alespoň tři sta novorozenců, sahá podíl výlučného kojení od 44,4 procenta v teplické nemocnici po 95,6 procenta v Nemocnici Strakonice; medián činí 75,6 procenta. Jinými slovy, dítě narozené ve Strakonicích má více než dvakrát vyšší pravděpodobnost, že odejde domů plně kojené, než dítě narozené v Teplicích — a nejde o rozdíl mezi bohatým a chudým regionem ani mezi velkým a malým městem.
Nejnázornější je pohled na Vysočinu. Nemocnice Havlíčkův Brod propouští u donošených dětí výlučně kojených 91,3 procenta novorozenců, zatímco Nemocnice Pelhřimov, vzdálená necelou hodinu cesty a pečující o tutéž krajskou populaci, vykazuje u stejné skupiny dětí 62,4 procenta. Dvě okresní porodnice téhož kraje, tentýž typ rodiček, a přesto rozdíl bezmála třiceti procentních bodů. Obdobný obraz nabízí Praha: Ústav pro péči o matku a dítě v Podolí a Všeobecná fakultní nemocnice jsou obě perinatologická centra intenzivní péče, která koncentrují nejsložitější porody, ale zatímco Podolí propouští výlučně kojených 72,7 procenta dětí, Všeobecná fakultní nemocnice 65,0 procenta.
Nabízí se námitka, že velké nemocnice pečují o rizikovější těhotenství a nedonošené děti, u nichž je rozběh kojení objektivně těžší. Souhrn však umožňuje tuto námitku přímo otestovat, protože čísla rozepisuje i podle porodní hmotnosti. Omezíme-li srovnání jen na děti s porodní hmotností nad 2 500 gramů, tedy na donošené novorozence bez zátěže nedonošenosti, rozpětí mezi porodnicemi se téměř nezmění: od 47,5 do 96,5 procenta. Nemocnice Milosrdných bratří v Brně dosahuje u donošených dětí 94,8 procenta a Slezská nemocnice v Opavě 93,4 procenta, zatímco Fakultní nemocnice Plzeň, perinatologické centrum intenzivní péče, vykazuje 78,8 procenta, Podolí 75,3 procenta a Všeobecná fakultní nemocnice 68,0 procenta. Case-mix tedy vysvětluje jen malou část rozdílů; zbytek jde za odlišnou praxí oddělení, tedy za tím, zda novorozenec stráví první hodiny v kontaktu kůže na kůži, zda je matce dostupná laktační podpora i v noci a zda se k lahvičce sahá až při medicínské indikaci, nebo rutinně.
Zdroj: ÚZIS ČR, datový souhrn NZIP NR-10-12, rok 2024 (poslední uzavřený), jen novorozenci s porodní hmotností 2 500 g a více (vyloučen vliv nedonošenosti); výběr z krajních hodnot mezi zařízeními s nejméně 300 novorozenci ročně. Část rozdílů může jít i za odlišnou vykazovací praxí jednotlivých oddělení — hranice mezi „výlučným kojením“ a „dokrmem“ není auditovaná.
Kraje: od Liberce po Ústí je to čtrnáct bodů
Meziporodnicové rozdíly se propisují i do krajského obrazu. Nejvyšší podíl výlučného kojení při propuštění vykazuje Liberecký kraj s 82,4 procenta, k němuž se blíží Jihočeský kraj a Vysočina s hodnotami kolem devětasedmdesáti procent, zatímco na opačném konci leží Ústecký kraj se 68,5 procenta. Praha se 71,2 procenta zůstává pod celostátním průměrem, což částečně souvisí s koncentrací rizikových porodů do velkých center — jak jsme ale viděli výše, ani to samo o sobě nízké hodnoty nevysvětluje, protože pražská centra se mezi sebou liší i u donošených dětí o více než sedm bodů.
| Kraj | Výlučné kojení | Novorozenců |
|---|---|---|
| Liberecký | 82,4 % | 3 467 |
| Jihočeský | 78,9 % | 4 882 |
| Vysočina | 78,7 % | 4 086 |
| Pardubický | 77,6 % | 3 084 |
| Jihomoravský | 77,2 % | 9 946 |
| Královéhradecký | 77,2 % | 4 303 |
| Zlínský | 77,1 % | 4 587 |
| Moravskoslezský | 76,9 % | 8 468 |
| Karlovarský | 75,2 % | 1 610 |
| Středočeský | 74,1 % | 8 939 |
| Olomoucký | 73,8 % | 4 770 |
| Plzeňský | 72,6 % | 4 306 |
| Hl. m. Praha | 71,2 % | 15 541 |
| Ústecký | 68,5 % | 5 351 |
Zdroj: ÚZIS ČR, datový souhrn NZIP NR-10-12, rok 2024 (poslední uzavřený). Kraj se vztahuje k sídlu poskytovatele, nikoli k bydlišti matky — část rodiček rodí mimo svůj kraj.
Císařský řez zůstává slabým místem
Rozdíl podle způsobu porodu se obratem nezmenšil, pouze se celá čísla posunula nahoru. Po vaginálním porodu opouštělo v roce 2024 porodnici výlučně kojeno 79,4 procenta dětí, po císařském řezu 63,6 procenta — rozdíl téměř šestnácti procentních bodů, který se drží po celou sledovanou dekádu. Protože císařským řezem se v Česku rodí zhruba čtvrtina až třetina dětí, táhne tento rozdíl celostátní průměr citelně dolů. Přitom právě po císařském řezu je podpora rozběhu kojení nejpotřebnější: matka se zotavuje z operace, mléko nastupuje později a bez aktivní pomoci personálu se lahvička nabízí jako nejsnazší cesta. I zde platí, že nejde o osud, nýbrž o praxi — porodnice s vysokým celkovým podílem výlučného kojení jej dosahují i u dětí narozených císařským řezem.
Jedna páka se právě pohnula. Zbývají další
V předchozím článku jsme mezi konkrétními opatřeními, která jiné země použily k zastavení poklesu kojení, jmenovali čtyři: prosazení kroků Baby-Friendly jako standardu kvality, dostupné laktační poradenství včetně kontaktu po propuštění, důsledné naplňování Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka — a pravidelné zveřejňování podílu kojení po jednotlivých porodnicích. Poslední jmenovaná páka se právě pohnula: datový souhrn, z něhož vychází tento článek, je přesně tím zveřejněním po porodnicích, které dosud chybělo. Nastávající rodiče si nyní mohou dohledat, jak si jejich porodnice vede, a porodnice s podprůměrnými čísly vědí, že jejich výsledky někdo vidí.
Zkušenost z jiných oblastí zdravotnictví přitom říká, že samotné zveřejnění dat obvykle nastartuje zlepšování tam, kde se výsledky do té doby neměřily vůbec. Aby se však rozpětí mezi 44 a 96 procenty skutečně zúžilo, musela by data doprovodit systémová opatření: závazné standardy podpory kojení v porodnicích po vzoru iniciativy Baby-Friendly, dostupnost laktační poradkyně jako běžná součást služby, a nikoli nadstandard, a úhradové nastavení, které nebude nemocnici trestat za čas strávený podporou kojení. Obrat posledních tří let ukazuje, že se křivka pohnout umí; rozdíly mezi porodnicemi ukazují, o kolik výš se ještě může dostat.
Co s tím dělá HSPA Monitor
Indikátor Plné kojení při propuštění z porodnice jsme aktualizovali novou řadou do roku 2024, posledního uzavřeného ročníku, a jeho signál se změnil z varování na dobrý, protože česká hodnota nyní leží nad evropským srovnáním. Metodická karta indikátoru nově odkazuje na datový souhrn s poskytovatelským rozpadem, takže si každý může krajní hodnoty ověřit přímo ve zdrojových datech. Téma zůstává součástí Světového týdne kojení, který na webu probíhá od 1. do 7. srpna, a navazuje na předchozí texty o dvacetiletém poklesu plného kojení a o střetu zájmů v poradenství o výživě kojenců.