Když jsme letos v květnu popisovali, co populační očkování v Česku ztratilo, končil text konstatováním, že systém chřipkové vakcinace formálně funguje — pojišťovny seniorům vakcínu hradí — ale skoro nikdo ho nevyužívá. Teď je na stole první legislativní odpověď: návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (čj. MZDR 15867/2026), vkládá do zákona nový § 47aa a s ním novou kategorii očkování vedle pravidelných, zvláštních a mimořádných — vybraná očkování na žádost osoby starší 18 let, která bude smět indikovat a provést lékař kterékoli odbornosti, zubní lékař, nebo farmaceut s absolvovaným kurzem. Prakticky to znamená: pro vyjmenované vakcíny nebude nutné jít k praktikovi — stačí zajít do lékárny, která splní podmínky vyhlášky.

Proč novela vznikla a co má změnit — v číslech
24,5 % proočkovanost proti chřipce u osob 65+ v ČR (sezóna 2024/25) OECD průměr 47 %, EU 49 % — ČR hluboko pod oběma
75 % cílová proočkovanost osob 65+ proti chřipce podle WHO a ECDC ČR zaostává o 50 procentních bodů
659 286 hrazených očkování proti chřipce vykázaly zdravotní pojišťovny za rok 2025 398 mil. Kč; nejvíc výkonů ve skupině 65–79 let
+65 929 očkování ročně navíc v modelovém scénáři důvodové zprávy (nárůst o 10 %) dodatečné náklady ~39,8 mil. Kč ročně

Zdroje: proočkovanost — datový kontrakt HSPA Monitoru, indikátor vakcinace_chripka_65 (ÚZIS/NZIS, sezóna 2024/25; benchmark OECD INFLUENZA_VACC_65); počty a náklady hrazených očkování — důvodová zpráva novely (VeKLEP, materiál ALBSDUUFQ5OR, verze 10. 8. 2026; data výkaznictví zdravotních pojišťoven), staženo z odok.gov.cz 15. 8. 2026.

Co přesně § 47aa dovoluje — a komu

Nový paragraf staví na třech podmínkách. První je kvalifikace. Očkovat na žádost dospělého smí lékař, zubní lékař, nebo farmaceut; farmaceut jen po absolvování certifikovaného kurzu, jehož osvědčení platí pět let. Původní verze návrhu vyžadovala kurz i po lékařích s odbornou způsobilostí (tedy bez atestace) — po připomínkách ministerstvo ustoupilo a tito lékaři budou očkovat bez kurzu. Druhá je prostředí. Lékárna musí být pro očkování technicky a věcně vybavena podle připravované vyhlášky: podle jejích tezí jde o lehátko, pomůcky pro kardiopulmonální resuscitaci, umyvadlo, uspořádání zaručující soukromí konzultace a prostor pro sledování pacienta po aplikaci. Novela navíc počítá i s očkováním mimo zdravotnická zařízení — na základě povolení k poskytování preventivní péče podle § 11a zákona o zdravotních službách a při splnění stejných požadavků na vybavení. Třetí je bezpečnostní pojistka. Před každým očkováním je povinná konzultace s pacientem a nahlédnutí do lékového záznamu kvůli kontraindikacím; nelze-li kontraindikace ověřit, musí být pacient poučen. Dokumentaci o očkování povede lékárna výhradně elektronicky.

Očkování dospělých na žádost podle návrhu § 47aa — kdo, co a za jakých podmínek
Kdo Podmínka kvalifikace Kde
Lékař kterékoli odbornosti bez kurzu (po úpravě na základě připomínek) zdravotnické zařízení; mimo něj s povolením dle § 11a zákona o zdravotních službách
Zubní lékař kompetence doplněna do zákona č. 95/2004 Sb. zdravotnické zařízení; mimo něj s povolením dle § 11a
Farmaceut certifikovaný kurz, osvědčení platné 5 let lékárna vybavená dle vyhlášky (lehátko, KPR pomůcky, soukromí, umyvadlo, prostor pro sledování); mimo ni s povolením dle § 11a

Zdroj: návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb. — nový § 47aa odst. 1–6 a části druhá až čtvrtá (materiál ALBSDUUFQ5OR, verze pro jednání vlády 10. 8. 2026) + teze prováděcích právních předpisů k novele. Staženo z odok.gov.cz 15. 8. 2026. Společné povinnosti všech: konzultace, kontrola lékového záznamu, zdravotnická dokumentace.

Proč: čísla, kvůli kterým se to děje

Důvodová zpráva formuluje cíl jednoduše — „zvýšení dostupnosti této zdravotní služby a zlepšení proočkovanosti populace". Kontext z datového kontraktu HSPA Monitoru ukazuje, jak hluboko je start. Proočkovanost proti chřipce u seniorů 65+ je v Česku 24,5 % — zhruba polovina průměru OECD (47 %) i EU (49 %) a třetina cíle WHO a ECDC (≥ 75 %). U pneumokoků je obraz ještě horší: očkováno je 5,5 % seniorů. Systémové příčiny — nerovnoměrné aktivní zvaní pacientů praktickými lékaři a chybějící kampaňová komunikace státu — jsme popsali v článku o populačním očkování; tam jsme také zaznamenali červencovou tiskovou zprávu ministerstva, která záměr očkování v lékárnách ohlásila. Nynější materiál pro vládu je jeho konkrétní legislativní podoba.

Proočkovanost proti chřipce u osob 65+ — ČR proti benchmarkům a cíli (sezóna 2024/25, benchmark OECD)

Zdroj: datový kontrakt HSPA Monitoru — indikátor vakcinace_chripka_65 (hodnota ČR: ÚZIS/NZIS, sezóna 2024/25; benchmarky: OECD INFLUENZA_VACC_65; cíl: WHO/ECDC ≥ 75 % dle metodické karty indikátoru).

Peněžní stránku důvodová zpráva vyčísluje z výkaznictví zdravotních pojišťoven: v roce 2024 pojišťovny uhradily 642 172 očkování proti chřipce za 354,9 milionu korun, v roce 2025 už 659 286 očkování za 398,0 milionu. Pro odhad dopadu novely pracuje ministerstvo s konzervativním předpokladem růstu počtu očkování o 10 procent: to by znamenalo zhruba 725 tisíc očkování ročně (+65 929) a dodatečné náklady kolem 39,8 milionu korun. Důvodová zpráva k tomu dodává, že vyšší proočkovanost rizikových skupin může naopak snížit náklady na léčbu komplikací a hospitalizace — přesný čistý efekt ale nekvantifikuje a přiznává, že skutečný dopad bude záviset na tom, kolik poskytovatelů nové oprávnění využije.

Rozpor: komora proti lékárnám

Nejostřejší konflikt připomínkového řízení se nevyřešil. Česká lékařská komora v zásadní připomínce deklaruje dlouhodobou podporu očkování, ale s rozšířením kompetencí do lékáren nesouhlasí: podle ní je dostupnost očkování „již nyní dobrá", většina pacientů preferuje očkování u svého lékaře a krok „nepovede k významnému zvýšení proočkovanosti". Komora varuje před absencí komplexního posouzení zdravotního stavu, omezenou znalostí anamnézy, horším zajištěním řešení akutních nežádoucích reakcí, fragmentací dokumentace a oslabením role lékaře jako koordinátora prevence. Vědecká rada ČLK jde dál — indikace očkování je podle ní „vždy lékařským rozhodnutím" a lékárníci k takové činnosti „nemají dostatečné personální, technické ani kvalifikační předpoklady". Komora místo toho navrhuje čtyři vlastní opatření: úhradu chřipkového očkování všem zájemcům bez omezení na rizikové skupiny, otevření očkování všem lékařům, úpravu distribuce vakcín, která nezatíží očkující lékaře, a masivní vládní kampaň — k jejímu zahájení vyzývá ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.

Ministerstvo připomínku vypořádalo jako neakceptovanou. Argumentuje, že cílem není nahrazovat roli lékařů, ale rozšířit dostupnost vybraných očkování; že návrh není bianco šek, protože vymezuje okruh očkování, kvalifikační požadavky, povinný kurz pro farmaceuty i požadavky na vybavení; a že povinná konzultace s kontrolou lékového záznamu individuální posouzení pacienta zajišťuje. V jednom bodě předkladatel ustoupil — lékaři s odbornou způsobilostí budou očkovat bez kurzu. Komora ale na připomínce trvá, a vypořádací tabulka tak končí slovem, které v legislativním procesu váží nejvíc: ROZPOR. Rozhodnout ho bude muset vláda.

Kde návrh je a co ho čeká (stav k 15. 8. 2026)

  1. 1. Připomínkové řízení

    11.–25. 6. 2026, zkrácená lhůta a výjimka z RIA (rozhodnutí z 15. 5. 2026). Zásadní připomínky mj. ČLK, MF, MV, MPSV, ÚOOÚ, komor a krajů.

  2. 2. Vypořádání a verze pro vládu

    10. 8. 2026 vložena verze pro jednání vlády (čj. OVA 618/26) s vypořádáním připomínek; rozpor s ČLK trvá.

  3. 3. Vláda a Sněmovna

    Vláda musí rozhodnout rozpor; předkladatel navrhuje, aby Sněmovna schválila návrh už v prvém čtení.

  4. 4. Sbírka a prováděcí vyhláška

    Účinnost „co nejdříve"; souběžně vyhláška se seznamem nemocí (zatím chřipka a covid-19) a požadavky na vybavení lékáren.

Zdroj: VeKLEP — materiál ALBSDUUFQ5OR (stav „zařazeno do evidence", verze z 10. 8. 2026), důvodová zpráva (část k RIA a k účinnosti) a vypořádání připomínek. Dotaz přes hlidacstatu.cz a odok.gov.cz, 15. 8. 2026.

Sítě, do kterých se novela trefuje

Věcný spor má i kapacitní rozměr, který novela sama neřeší. Česko má hustou síť lékáren — 25 lékáren na 100 000 obyvatel — ale málo lékárníků, kteří v nich stojí: 76 praktikujících farmaceutů na 100 000 obyvatel proti 86 v průměru OECD. Očkování je pro lékárny nová činnost navrch k výdeji léků, konzultacím a rostoucí administrativě — a bude na každém provozovateli, zda se mu vyplatí investovat do kurzu, vybavení a elektronické dokumentace. Zkušenost s novelou č. 290/2025 Sb. navíc ukazuje, že definiční detaily rozhodují: právě ta novela při přepisu definice farmaceutické péče formálně vypustila „další služby v oblasti prevence, včasného rozpoznávání onemocnění a podpory zdraví" — a nynější návrh je do zákona o zdravotních službách vrací, aby činnosti, které lékárníci už dnes vykonávají, měly jednoznačnou oporu.

Co s tím

Pro čtenáře dashboardu jsou podstatné tři věci. Za prvé, jde o test dostupnostní hypotézy. Novela sází na to, že bariérou očkování je v Česku i pohodlnost přístupu, ne jen důvěra — že část lidí, kteří k praktikovi kvůli vakcíně nezajdou, si ji nechá píchnout v lékárně cestou z práce. ČLK tvrdí opak: problém je v komunikaci a úhradách, ne v místech vpichu. Kdo má pravdu, ukáže indikátor vakcinace_chripka_65 během dvou tří sezón po účinnosti. Za druhé, sledovat vyhlášku, ne jen zákon. Reálný rozsah změny určí seznam nemocí a nastavení požadavků na vybavení — přísná vyhláška může efekt novely fakticky vypnout. Za třetí, rozpor není formalita. Návrh jde na vládu proti vůli nejsilnější profesní komory; jak vláda rozpor rozhodne a zda projde zrychlené schválení v prvém čtení, napoví, jakou politickou prioritu prevence dospělých skutečně má. Budeme sledovat obojí — jednání vlády i osud ve Sněmovně.