Jak jsme na tom
Češi žijí déle než dřív, ale za průměrem OECD zaostáváme v kvalitě těchto let. Vysoká kardiovaskulární úmrtnost, pomalý screening a klesající proočkovanost jsou čísla — ale za každým číslem je konkrétní situace.
HSPA monitor skorezdravotnictvi.cz · Hodnocení výkonnosti zdravotního systému ČR
České zdravotnictví má jedny z nejvyšších kapacit v OECD — lékařů, nemocničních lůžek, technologií. Přesto v ukazatelích zdravotního stavu populace dlouhodobě zaostáváme: vysoká úmrtnost na nemoci oběhové soustavy, slabá účast v populačních screeningech a klesající proočkovanost drží český systém pod průměrem OECD téměř ve všech klíčových výsledkových ukazatelích.
HSPA měří, jestli zdravotnictví zlepšuje zdraví, je dostupné, kvalitní a finančně udržitelné. O projektu →
Nejnovější texty z editorial řady — výběry z dat, kontext, mezinárodní inspirace, politické a systémové souvislosti. Všechny články →
Reforma školního stravování řeší talíř — ale dítě, které dostane zdravý oběd a pak hodinu sedí u automatu s limonádou, jsme posunuli jen kousek. Škola podporující zdraví, program Státního zdravotního ústavu v rámci evropské sítě SHE, bere zdraví jako součást celého chodu školy. Co by se stalo, kdybychom tu logiku nastavili v každé třídě — a které populační ukazatele by to mohlo pohnout.
Číst článek →Pětileté přežití po diagnóze karcinomu prsu je v Česku 81 procent, v průměru OECD 86. Co toto číslo říká o kvalitě onkologické péče, screeningu a rovnosti v přístupu — a jak si stojíme proti Německu, Rakousku, Polsku a Slovensku.
Číst článek →Nesplněná potřeba zubní péče v ČR je 1,3 % populace 16+ (2024) — pod průměrem EU27 (3,3 %). Formálně dobré číslo ale skrývá pětinásobný příjmový rozdíl (nejnižší příjmy 2,5 % vs. nejvyšší 0,5 %) a po pandemii zhruba zdvojnásobený trend (0,6 % v 2021 → 1,3 % v 2024). Stomatologie je segment, kde se v Česku nejvíc platí z kapsy — a kde se dostupnost nejtěsněji váže na příjem. Pohled na dentální dostupnost v evropském kontextu a na to, co s ní může udělat politika.
Číst článek →Smyslem HSPA rámce není kritizovat, ani sestavovat žebříčky. Smyslem je nastavit zrcadlo — ukázat, kde český systém funguje dobře, kde zaostává a kde leží páky pro zlepšení.
Pozn. k rozsahu: Český rámec HSPA (OECD/MZ ČR, 2023) definuje 122 indikátorů, z nichž je 108 dostupných v tomto dashboardu (zbývající jsou metodicky definované, ale jejich doplnění závisí na zveřejnění dat). Mimo tento rámec dashboard sleduje navíc 44 doplňkových monitoring indikátorů (lékárny, výpadky léčiv, opioidní spotřeba, struktura financování ZP po segmentech) — celkem tedy 152 indikátorů. Filtr „Striktní HSPA / Doplňkový monitoring" nahoře v sekci indikátorů toto rozdělení zviditelňuje.
Pozn.: Český rámec HSPA patří do rodiny národních rámců HSPA (OECD policy paper, 1/2026) — nezaměňovat s vlastním HSPA rámcem OECD, podle něhož se řídí témata pracovních skupin OECD Health Committee (rozvoj nových mezinárodně porovnatelných indikátorů).
Češi žijí déle než dřív, ale za průměrem OECD zaostáváme v kvalitě těchto let. Vysoká kardiovaskulární úmrtnost, pomalý screening a klesající proočkovanost jsou čísla — ale za každým číslem je konkrétní situace.
Za výsledky stojí konkrétní faktory: vysoká spotřeba alkoholu a tabáku, slabá primární prevence, čekací doby na specialisty a hluboké krajské nerovnosti v dostupnosti péče. Systém léčí dobře — ale pozdě.
MZ ČR vydává úhradovou vyhlášku a nastavuje pravidla. Pojišťovny smluvně pokrývají síť poskytovatelů. Kraje jsou garanty dostupnosti. Pacienti a občané rozhodují o své prevenci. Žádný hráč nestačí sám.
Zlepšení ukazatele o jeden procentní bod ročně znamená za dekádu tisíce zachráněných životů. HSPA dashboard sleduje trendy: jestli se číslo hýbe správným směrem, i když pomalu — nebo stagnuje. Reformy nemusí být revoluce.
Health System Performance Assessment (HSPA, hodnocení výkonnosti zdravotního systému) je rámec pro systematické měření, jak zdravotnictví plní své cíle — zlepšuje zdravotní stav populace, je dostupné, kvalitní, bezpečné, finančně udržitelné a spravedlivě financované. Koncept zavedli v roce 2000 Christopher J. L. Murray a Julio Frenk ve studii pro Světovou zdravotnickou organizaci, která se stala základem WHO World Health Report 2000.
Národní český rámec HSPA zpracovala v letech 2021–2023 Zdravotnická divize OECD ve spolupráci s Generálním ředitelstvím Evropské komise pro podporu strukturálních reforem (DG REFORM). Z české strany ho vedlo Ministerstvo zdravotnictví ČR.
Hlavní zdrojový dokument: OECD (2023): Health System Performance Assessment Framework for the Czech Republic · DOI 10.1787/5d59b667-en
| Kraj | Hodnota | Δ od průměru ČR |
|---|
Veřejné zdravotní pojištění je z 96 % jediným zdrojem financování českého zdravotnictví. V roce 2023 vyplatilo všech sedm pojišťoven dohromady 459 miliard korun — 42 226 Kč ročně na pojištěnce. Pololetí 2024 už ukazuje tempo růstu +10,7 % meziročně, výrazně nad inflací. Struktura výdajů ale zůstává v posledních letech stabilní.