Jak jsme na tom
Češi žijí déle než dřív, ale za průměrem OECD zaostáváme v kvalitě těchto let. Vysoká kardiovaskulární úmrtnost, pomalý screening a klesající proočkovanost jsou čísla — ale za každým číslem je konkrétní situace.
HSPA monitor skorezdravotnictvi.cz · Hodnocení výkonnosti zdravotního systému ČR
HSPA měří, jestli zdravotnictví zlepšuje zdraví, je dostupné, kvalitní a finančně udržitelné. O projektu →
Vyberte, odkud se na zdravotnictví díváte — nasměrujeme vás rovnou k tomu, co dává největší smysl.
Nejnovější texty z editorial řady — výběry z dat, kontext, mezinárodní inspirace, politické a systémové souvislosti. Všechny články →
Nová práce v The Milbank Quarterly uvádí, že česká nadúmrtnost během pandemie byla o 49 % vyšší než rakouská a přibližně dvojnásobná proti evropskému průměru, a že propad důvěry ve vládu předešel rozevření úmrtnostních řad o 8 až 10 týdnů. Data OECD ukazují, že vládě věří 18,6 % Čechů, nejméně ze třiceti zemí vlny 2023 (průměr OECD 39,3 %), zatímco se zdravotnictvím je spokojeno 58,7 % proti 52,4 % v průměrné zemi OECD. Jde o jednu práci s ekologickým designem, ne o důkaz kauzality. Datový kontrakt HSPA Monitoru zatím žádný ukazatel důvěry neobsahuje.
Číst článek →Celostátní studie v Journal of Public Health propojila čtyři registry a 6 398 768 dospělých: k 31. prosinci 2023 nemělo dokončené základní očkování proti covidu-19 22,4 % lidí ve věku 26 a více let. V nejnižším příjmovém kvintilu u příjemců sociálních dávek to bylo 42,1 % proti 13,1 % v nejvyšším kvintilu, tedy po adjustaci téměř čtyřnásobná šance zůstat neočkovaný. Bez práce 38,7 %, bez registrujícího praktického lékaře 31,6 %. Vakcína byla přitom hrazená z veřejného zdravotního pojištění pro všechny. Národní očkovací strategie 2025–2029 cílí podle věku, diagnózy a profese; příjem mezi jejími indikátory není a covid-19 nemá v její cílové tabulce pro rok 2029 žádnou číselnou hodnotu.
Číst článek →Ministerstvo zdravotnictví 22. září představilo reformu Moderní veřejné zdravotní pojištění 2030: novelu čtyř zákonů s účinností od roku 2028, která má z úhradové vyhlášky udělat jen publikaci dohod, zmenšit správní rady pojišťoven ze 30, respektive 15 členů na 9, zakotvit v zákoně Kancelář zdravotního pojištění a dát lidem ve věku 45 až 75 let nárok na odměnu 500 až 1 500 Kč za preventivní prohlídku a screeningy. Podmínky podle ministerstva už dnes splňuje asi 1,1 milionu pojištěnců, zhruba čtvrtina věkové skupiny, a odměna má stát 550 až 1 650 milionů korun. Americké randomizované studie peněžních pobídek ke screeningu našly malý, nebo žádný efekt. Text novely zatím není veřejný: je ve vnitřním připomínkovém řízení a ve VeKLEP k 23. září chybí.
Číst článek →Data nemusí být jen tabulka. Zatáhněte za reformní páku, zjistěte, co se v prevenci týká právě vás, nebo držte politiky za slovo — čtyři způsoby, jak si české zdravotnictví projít vlastníma rukama.
Smyslem HSPA rámce není kritizovat, ani sestavovat žebříčky. Smyslem je nastavit zrcadlo — ukázat, kde český systém funguje dobře, kde zaostává a kde leží páky pro zlepšení.
Pozn. k rozsahu: Český rámec HSPA (OECD/MZ ČR, 2023) definuje 122 indikátorů, z nichž je kolem 150 dostupných v tomto dashboardu (zbývající jsou metodicky definované, ale jejich doplnění závisí na zveřejnění dat). Mimo tento rámec dashboard sleduje navíc kolem 70 doplňkových monitoring indikátorů (lékárny, výpadky léčiv, opioidní spotřeba, struktura financování ZP po segmentech) — celkem tedy kolem 230 indikátorů. Filtr „Striktní HSPA / Doplňkový monitoring" nahoře v sekci indikátorů toto rozdělení zviditelňuje.
Pozn.: Český rámec HSPA patří do rodiny národních rámců HSPA (OECD policy paper, 1/2026) — nezaměňovat s vlastním HSPA rámcem OECD, podle něhož se řídí témata pracovních skupin OECD Health Committee (rozvoj nových mezinárodně porovnatelných indikátorů).
Češi žijí déle než dřív, ale za průměrem OECD zaostáváme v kvalitě těchto let. Vysoká kardiovaskulární úmrtnost, pomalý screening a klesající proočkovanost jsou čísla — ale za každým číslem je konkrétní situace.
Za výsledky stojí konkrétní faktory: vysoká spotřeba alkoholu a tabáku, slabá primární prevence, čekací doby na specialisty a hluboké krajské nerovnosti v dostupnosti péče. Systém léčí dobře — ale pozdě.
MZ ČR vydává úhradovou vyhlášku a nastavuje pravidla. Pojišťovny smluvně pokrývají síť poskytovatelů. Kraje jsou garanty dostupnosti. Pacienti a občané rozhodují o své prevenci. Žádný hráč nestačí sám.
Zlepšení ukazatele o jeden procentní bod ročně znamená za dekádu tisíce zachráněných životů. HSPA dashboard sleduje trendy: jestli se číslo hýbe správným směrem, i když pomalu — nebo stagnuje. Reformy nemusí být revoluce.
Health System Performance Assessment (HSPA, hodnocení výkonnosti zdravotního systému) je rámec pro systematické měření, jak zdravotnictví plní své cíle — zlepšuje zdravotní stav populace, je dostupné, kvalitní, bezpečné, finančně udržitelné a spravedlivě financované. Koncept zavedli v roce 2000 Christopher J. L. Murray a Julio Frenk ve studii pro Světovou zdravotnickou organizaci, která se stala základem WHO World Health Report 2000.
Národní český rámec HSPA zpracovala v letech 2021–2023 Zdravotnická divize OECD ve spolupráci s Generálním ředitelstvím Evropské komise pro podporu strukturálních reforem (DG REFORM). Z české strany ho vedlo Ministerstvo zdravotnictví ČR.
Hlavní zdrojový dokument: OECD (2023): Health System Performance Assessment Framework for the Czech Republic · DOI 10.1787/5d59b667-en
| Kraj | Hodnota | Δ od průměru ČR |
|---|
Veřejné zdravotní pojištění je z 96 % jediným zdrojem financování českého zdravotnictví. V roce 2023 vyplatilo všech sedm pojišťoven dohromady 459 miliard korun — 42 226 Kč ročně na pojištěnce. Pololetí 2024 už ukazuje tempo růstu +10,7 % meziročně, výrazně nad inflací. Struktura výdajů ale zůstává v posledních letech stabilní.