HSPA monitor skorezdravotnictvi.cz · Hodnocení výkonnosti zdravotního systému ČR

Stav českého zdravotnictví ·

Češi se dožívají vyššího věku, ale zdravějších let mají méně než průměr OECD.

HSPA měří, jestli zdravotnictví zlepšuje zdraví, je dostupné, kvalitní a finančně udržitelné. O projektu →

Prozkoumat dashboard ↓ Číst články →
Kudy do dashboardu

Co vás sem přivádí?

Vyberte, odkud se na zdravotnictví díváte — nasměrujeme vás rovnou k tomu, co dává největší smysl.

Z dat vznikají články

Co se v dashboardu dá taky číst

Nejnovější texty z editorial řady — výběry z dat, kontext, mezinárodní inspirace, politické a systémové souvislosti. Všechny články →

  1. 276 Duševní zdraví 11. září 2026

    Stejné číslo, jiná generace. Hospitalizací po pokusu o sebevraždu je jako v roce 2014 — jenže čtvrtinu tvoří teenageři

    V roce 2024 skončilo v českých nemocnicích 3 569 hospitalizací po pokusu o sebevraždu, tedy 32,7 na 100 000 obyvatel — nejvíc od roku 2010, ale jen o vlásek nad rokem 2014. Pod stabilním součtem se ovšem vyměnila populace: míra u lidí od dvaceti let výše je dnes nižší než před deseti lety (25,4 proti 28,9), zatímco u dospívajících 15–19 let vzrostla o 90 % proti roku 2020 (ze 84,3 na 160,1) a teenageři dnes tvoří 26,6 % všech případů místo dřívějších 14,3 %. Nový indikátor HSPA Monitoru z otevřených dat ÚZIS měří populaci, která pokus přežila — a u níž má systém poslední příležitost zasáhnout. U šesti z deseti hospitalizací přitom systém pacienta už předtím pro duševní nemoc léčil.

    Číst článek →
  2. 275 Chronická péče 10. září 2026

    Tři sta padesát osm lidí ročně přijde k dialýze, aniž je předtím viděl nefrolog

    V roce 2024 zahájilo v Česku chronickou dialýzu 1 237 lidí ve věku padesát let a více. Nefrologické vyšetření v roce před prvním napojením mělo 71,1 % z nich — zbylých 358 přišlo nepřipraveno, s katétrem místo píštěle a bez rozhodnutí o metodě. Nový indikátor nefrologicka_pece_pred_dialyzou z otevřených dat ÚZIS měří rok, který dialýze předchází: návaznost mezi praktikem, diabetologem a nefrologem. Řada 2019–2024 se nikam neposouvá, rozdíl mezi Libereckým a Ústeckým krajem je dvaadvacet procentních bodů a nejhůř dopadají nejmladší pacienti. Hodnota za rok 2024 je zároveň nultým měřením před reformou preventivních prohlídek, která od ledna 2026 přidává vyšetření filtrace a albuminurie.

    Číst článek →
  3. 274 Prevence 9. září 2026

    Čtyři z pěti diabetiků projdou chřipkovou sezónou bez očkování. Data, která stát zveřejnil až po patnácti letech

    Proočkovanost proti chřipce u lidí léčených pro diabetes byla v sezóně 2023/2024 jen 22,3 procenta — z 935 520 pacientů s vykázanou diagnózou jich čtyři z pěti prošli sezónou bez očkování. Cíl, ke kterému se Česko přihlásilo Doporučením Rady EU v roce 2009, je 75 procent. Čtrnáctibodová řada z registrů ISIN a NRHZS existuje od sezóny 2010/2011, veřejně se ale objevila poprvé až v prosinci 2025 jako tabulka v příloze Národní očkovací strategie. Nový indikátor HSPA Monitoru ji vytahuje z přílohy do měřených čísel.

    Číst článek →
Nejen ke čtení — k vyzkoušení

Interaktivní nástroje: osahejte si systém sami

Data nemusí být jen tabulka. Zatáhněte za reformní páku, zjistěte, co se v prevenci týká právě vás, nebo držte politiky za slovo — čtyři způsoby, jak si české zdravotnictví projít vlastníma rukama.

Co kdyby Simulátor pák Posuňte reformní páku (tabáková daň, ošetřovatelský poměr, screening) a uvidíte modelový dopad na indikátory HSPA. Zkusit simulátor → Právě pro vás Osobní zdravotní kompas Zadejte věk, pohlaví a kraj a zjistěte, na které prohlídky, screeningy a očkování máte právě teď nárok — a jak si vede váš kraj. Otevřít kompas → Držíme za slovo Barometr politických prohlášení Sliby z programového prohlášení vlády i výroky ministra konfrontované s čísly, která už měříme. Metodika veřejná, interpretaci lze rozporovat. Otevřít barometr → Kudy to teče Model systému Interaktivní kauzální mapa: klikněte na páku a sledujte, kudy se změna propisuje celým systémem až k výsledkům. Prozkoumat model → Nová vrstva Diagnóza českého zdravotnictví Každý problém dostal svůj spis: od čísla přes příčiny, páky a peníze až po politické sliby a to, co můžete udělat vy. Plus Doháněč: kdy doženeme průměr OECD. Otevřít spis → Otestujte se Kvíz: znáte české zdravotnictví? Deset otázek generovaných živě z dat portálu — tipněte hodnotu, srovnejte ČR s průměrem OECD. Správnou odpověď určují indikátory, ne redakce. Spustit kvíz → Nová hra Tři židle: jeden systém, tři pohledy Herní kampaň: podepište úhradovou vyhlášku jako ministr, přežijte s ní rok jako ředitel okresní nemocnice — a pak projděte výsledek jako pacient, kterého vaše rozhodnutí potkají v čekárně. Každý akt jde hrát i samostatně. Hrát kampaň → Akt I kampaně Úhradová vyhláška: zahrajte si na ministra Rozdělte 40 miliard růstu mezi segmenty péče. Zástupci nemocnic, ambulancí i zubařů argumentují a požadují — a když dostanou málo, nepodepíšou, nebo eskalují až ke stávkové pohotovosti. Přesně jako v reálném dohodovacím řízení. Zahrát si →
Od dat k páce

Co dokážeme změřit, dokážeme zlepšit.

Smyslem HSPA rámce není kritizovat, ani sestavovat žebříčky. Smyslem je nastavit zrcadlo — ukázat, kde český systém funguje dobře, kde zaostává a kde leží páky pro zlepšení.

Pozn. k rozsahu: Český rámec HSPA (OECD/MZ ČR, 2023) definuje 122 indikátorů, z nichž je kolem 150 dostupných v tomto dashboardu (zbývající jsou metodicky definované, ale jejich doplnění závisí na zveřejnění dat). Mimo tento rámec dashboard sleduje navíc kolem 70 doplňkových monitoring indikátorů (lékárny, výpadky léčiv, opioidní spotřeba, struktura financování ZP po segmentech) — celkem tedy kolem 210 indikátorů. Filtr „Striktní HSPA / Doplňkový monitoring" nahoře v sekci indikátorů toto rozdělení zviditelňuje.

Pozn.: Český rámec HSPA patří do rodiny národních rámců HSPA (OECD policy paper, 1/2026) — nezaměňovat s vlastním HSPA rámcem OECD, podle něhož se řídí témata pracovních skupin OECD Health Committee (rozvoj nových mezinárodně porovnatelných indikátorů).

01

Jak jsme na tom

Češi žijí déle než dřív, ale za průměrem OECD zaostáváme v kvalitě těchto let. Vysoká kardiovaskulární úmrtnost, pomalý screening a klesající proočkovanost jsou čísla — ale za každým číslem je konkrétní situace.

Naděje dožití → KVN mortalita → Screening →
02

Proč se to děje

Za výsledky stojí konkrétní faktory: vysoká spotřeba alkoholu a tabáku, slabá primární prevence, čekací doby na specialisty a hluboké krajské nerovnosti v dostupnosti péče. Systém léčí dobře — ale pozdě.

Kouření → Čekací doby → Nesplněná potřeba péče →
03

Kdo s tím může pohnout

MZ ČR vydává úhradovou vyhlášku a nastavuje pravidla. Pojišťovny smluvně pokrývají síť poskytovatelů. Kraje jsou garanty dostupnosti. Pacienti a občané rozhodují o své prevenci. Žádný hráč nestačí sám.

Jak funguje systém → Co můžu udělat já → Strategie →
04

Jak poznáme zlepšení

Zlepšení ukazatele o jeden procentní bod ročně znamená za dekádu tisíce zachráněných životů. HSPA dashboard sleduje trendy: jestli se číslo hýbe správným směrem, i když pomalu — nebo stagnuje. Reformy nemusí být revoluce.

Prohlédnout kolem 210 indikátorů →
Jak jsme na tom

Klíčová čísla a šest dimenzí výkonu

Plný přehled rámce →
Co je HSPA Klikněte pro vysvětlení rámce, autorů a zdrojů

Health System Performance Assessment (HSPA, hodnocení výkonnosti zdravotního systému) je rámec pro systematické měření, jak zdravotnictví plní své cíle — zlepšuje zdravotní stav populace, je dostupné, kvalitní, bezpečné, finančně udržitelné a spravedlivě financované. Koncept zavedli v roce 2000 Christopher J. L. Murray a Julio Frenk ve studii pro Světovou zdravotnickou organizaci, která se stala základem WHO World Health Report 2000.

Národní český rámec HSPA zpracovala v letech 2021–2023 Zdravotnická divize OECD ve spolupráci s Generálním ředitelstvím Evropské komise pro podporu strukturálních reforem (DG REFORM). Z české strany ho vedlo Ministerstvo zdravotnictví ČR.

Hlavní zdrojový dokument: OECD (2023): Health System Performance Assessment Framework for the Czech Republic · DOI 10.1787/5d59b667-en

0Celkem
0Dobré
0Ke sledování
0Kritické
0Bez benchmarku

Indikátory výkonnosti zdravotního systému

0 indikátorů

Regionální rozpad

KrajHodnotaΔ od průměru ČR

Kam jdou peníze

Úhrady 7 zdravotních pojišťoven · 2023 · 459 mld Kč

Veřejné zdravotní pojištění je z 96 % jediným zdrojem financování českého zdravotnictví. V roce 2023 vyplatilo všech sedm pojišťoven dohromady 459 miliard korun — 42 226 Kč ročně na pojištěnce. Pololetí 2024 už ukazuje tempo růstu +10,7 % meziročně, výrazně nad inflací. Struktura výdajů ale zůstává v posledních letech stabilní.

Lůžková péče 0 % 0 mld Kč Ambulantní péče 0 % 0 mld Kč Léky (recept) 0 % 0 mld Kč
Ostatní 0 % 0 mld Kč pomůcky, stomatologie, lázně, doprava + ZZS